Okno do dvora

Celkem vydařená krimi. Obdivuhodné je, že film s tak malou výpravou dokáže připoutat pozornost po celou stopáž a ke konci ja napětí bravurně vystupňované. Na druhou stranu jsem na konci přeci jen čekal nějakou větší rozsekávku, takže zakončení mi přišlo trochu obyčejné. Ne však na rok 1954, takže se nedivím onomu umístění v síni slávy. (27.11.2005)

Šmírovaní matka informací aneb co všechno lidé mohli dělat, když ještě nebyla televize a internet. Skvěle budované napětí a pro člověka ostříleného různými Šestými smysly a Obvyklými podezřelými i pointa vskutku překvapivá. Vedle lehce staromilské atmosféry si však nesmíte moc všímat toho, že Američané sice vyhráli válku, ale ještě v 50tých letech nevěděli k čemu je záclona a toho, že někteří lidé ani nevěděli, k čemu je zámek u dveří. (06.04.2005)

Túžba človeka porovnať svoje chovanie a správanie s inými, zhovievavo sa pousmiať, poľutovať, či z nadhľadu okomentovať životy a denné rituály susedov je ľuďom vlastná naprieč kultúrami. Len otvorené spoločnosti si však dovolia vystavovať svoje súkromie ako na tanieri. Zrak muža, nedobrovoľne pripútaného na čas k vozíku, využije túto otvorenosť amerického veľkomestského spôsobu bývania a sústredí sa na životy, odohrávajúce sa za oknami oproti. Je si vedomý možného postihu za takéto špicľovanie cudzích súkromí, ale túžba dozvedieť sa čosi patriace do intímnej sféry iných a zostať pri tom podľa možností nepozorovaný, sú silnejšie. Kamera voyersky vchádza do cudzích príbytkov, približuje detaily, pričom v striedaní dňa a noci, iskrivých dialógov a zatajeného dychu sa rozohráva fascinujúca hra tieňov. Táto atmosféru vytvárajúca paráda len podtrhuje záhadné konanie v protiľahľom byte. Muž zatiahne do dobrodružného pátrania svoju ošetrovateľku i partnerku, pričom zároveň konfrontuje svoj skeptický postoj k budúcemu uzavretiu vlastného manželstva s tým, čo sa mu ukazuje pred očami: zrútené, nešťastné vzťahy, osamelosť, manželské hádky, novomanžel pod papučou, riešenie partnerskej prázdnoty sériou povrchných známostí.... Všetky hitchcocovské ingrediencie fungujú na výbornú. Len drobná poznámočka na záver: V našich zemepisných končinách, kde základným vyjadrením vzťahu bývajúcich k okoliu je dôkladné zastretie okien záclonami, žalúziami, roletami a navrch hrubým závesom, by podobný film nikdy nemohol vzniknúť. (06.09.2006)

Mistr napětí tentokráte bez napětí:) Okno do dvora je výborným snímkem se skvěle budovanou atmosférou. Nejedná se o nijak dramaticky vršený příběh s šokujícím rozuzlením. Okno do dvora spíše než vzrůstající napětí a strach nabízí pohled na značné množství humorných vsuvek, dialogů a krásnou, noblesní Grace Kelly. Největší strach jsem měla v jedné ze závěrečných scén, kdy "dotyčný" vstoupil do potemnělého pokoje Jamese Stewarta a na okamžik tak vstoupila do hry pověstná Hitchcockova hra se stíny a tmou. Během sledování jsem se ani jednou nepodívala na hodiny, zdařile postupující děj bez slabého místa mi nedovolil upřít zraky jinam, zato jsem však často přemýšlela nad tím, kam se poděl Alfredův styl. Nejsem zklamána, jen to byl jiný Hitchcock. (21.01.2012)

Já nevím proč, ale za poslední dobu jsem od Hitchcocka viděl Psycho a Závrať a ani jeden film se nevyrovná tomuhle oknu do dvora. Film se odehrává v jedný místnosti, která má výhled na dvůr, kde se dějou zajímavý věci. A kdo by byl řekl, že to bude až tak moc poutavé. Fakt mě to bavilo a v poslední půlhodině jsem se přistihl, jak jsem se potil u každý nervy drásající scény s hercem a holou hlavou režiséra obzvlášť. Veliké překvapení a pro mě nejlepší režisérův film, který jsem zatím viděl. Génius se stejnak pozná. Tím způsobem, že se jeho nápady točí stále dokola a dokola. A ani Okno do dvora není jediný. Holt Hitchcock si dokázal vybudovat solidní napětí v každým filmu, a když se k tomu přičetl takový příběh, tak to byla pastva pro oči a hlavně potní žlázy, které nervama vypustili hektolitry potu z kůže. (11.02.2010)