Okno do dvora

„Toto nie je obyčajný pohľad.“ Hitchcock toto proste robil. Ako v Psychu a Vtákoch, aj v Okne do dvora začína mimoriadne nenápadne. Skôr to keby natáčal konverzačnú romantickú komédiu s nekonečnými (ale fantastickými) dialógmi. A nie horor/triler. Týmto rafinovaným prístupom vás ukážkovo zmiatol a keď ste to čakali najmenej, zrazu z jednotky preradil na päťku, prekvapivo mu to neskapalo, ale vás naopak drasticky  a šokujúco schmatol pod krk a dusil a dusil a dusil... a pustil až keď videl, že umierate. Okno do dvora ponúka parádny kasting, skvelé dialógy, parádne hlášky a samozrejme geniálnu vnútroblokovú atmosféru. Natáčanie v tak nádhernej a obrovskej kulise musela byť číra radosť z filmárčiny, herectva atď. Okno do dvora sa v nasledujúcich desaťročiach dočkalo viacero napodobenín (Okno zo spálne s Gutteernbergom, Distburia s LaBeoufom, Žena v okne s Amy Adams). (30.06.2007)

Mistr napětí tentokráte bez napětí:) Okno do dvora je výborným snímkem se skvěle budovanou atmosférou. Nejedná se o nijak dramaticky vršený příběh s šokujícím rozuzlením. Okno do dvora spíše než vzrůstající napětí a strach nabízí pohled na značné množství humorných vsuvek, dialogů a krásnou, noblesní Grace Kelly. Největší strach jsem měla v jedné ze závěrečných scén, kdy "dotyčný" vstoupil do potemnělého pokoje Jamese Stewarta a na okamžik tak vstoupila do hry pověstná Hitchcockova hra se stíny a tmou. Během sledování jsem se ani jednou nepodívala na hodiny, zdařile postupující děj bez slabého místa mi nedovolil upřít zraky jinam, zato jsem však často přemýšlela nad tím, kam se poděl Alfredův styl. Nejsem zklamána, jen to byl jiný Hitchcock. (21.01.2012)

OKNO DO DVORA je dokonalý film, všechno (každá věta dialogu, každý stylistický prostředek, každý prvek narativní struktury) v něm má svůj význam, odkazuje k záměru celku, přesto jsem s ním měl opět drobnou potíž, zejména po dramatické stránce (hrdina a padouch oddělení po většinu filmu zdánlivě nepřekonatelnou propastí mezi voyerem a jeho objektem); ani tolik zmiňovaná Hitchcockova mravní přísnost mi nepřipadá zvlášť zajímavá, pokud není bezprostředně zabudována do zápletky jako dynamický dějový prvek (koho v dnešní době zajímá etika šmíráka?). Troufám si ale říct, že na potřetí bude zase o kus líp, Hitchcock byl neskutečně hluboký filmař, i když by to jeden na základě žánrů a zápletek jeho filmů neřekl... (07.01.2008)

Za normálních okolností bych asi daroval pouze 3 hvězdy. Tady však velice oceňuji jak kvalitní a zajímavé dílo je, i přesto, že se odehrává jen v jednom pokoji a jeho výhledové vzdálenosti z jednoho okna. Hitchcock opět nezklamal a naservíroval nám skvělé a do poslední chvíle napínavé krimi se svými nejoblíbenějšími herci. Především kněžna monacká byla famózní a dále jsem ještě velice ocenil vedlejší roli pěkné baletky odnaproti. 71% (08.10.2021)

.... a pak hlavní (negativní) postava pohlédla tím nejděsivějším pohledem směrem k Stewartovi, který držel v rozklepané ruce dalekohled a já (člověk, který se rozpadá na kusy v podobných situacích) hledám svůj dech, kterej je momentálně někde v koutě a ječí hrůzou. Nechápu to. Střih. Tma, klapání bot na chodbě a následnej stín pod prahem dvěří, který značí, že tady půjde za chvíli do tuhýho. ŠLO. Hitchcock saje z diváka všechnu energii, aby ji vzápětí vhodil zpět v podobě velkýho a v té chvíli naprosto oprávněnýho: "Ufff!". Jak jsem říkal, nechápu jak to, že Alfred skoro celý film táhá za nitky úplně v poklidu. Nemůže nastat nic, co byste nečekali, říkáte si. Pak příjde perfektní facka, která vás probere a utvrdí v tom, že v Alfredovo filmech člověk nikdy neví a mlčíte. Zpocenej a totálně vysátej odcházím do sprchy, abych si nakonec film přehrál v hlavě ještě jednou a utvrdil se v tom, že Hitch je obchodník s hrůzou! Takhle se to dělá, páni režiséři... (15.02.2009)