Okno do dvora

Zajímavá ukázka toho, jak nebezpečnou zábavou může být takové koukání z okna. Naši mají také oblibu sledovat oknem co se kde děje, ale zatím, naštěstí, přišli pouze na to, že od sousedky odešel manžel. Jinak perfektní thriller se stupňujícím napětím, vynikajícím Jamesem Stewartem a Grace Kellyovou, do které by se zbláznil každý normální chlap, i kdyby byla jakákoli. 95%. (23.09.2010)

(1001) Ty neustálé zatmívačky! Příliš okaté ukončení obrazu, příliš málo času na rozeznění pocitu. Nad pohyblivými rozhledy z okna se pousměji, ale chybí mi gradace, napětí, nějaké odlišení od formálního cvičení. Když jsem viděla, že Grace Kelly hrdinu políbila rty natřenými výraznou rudou rtěnkou a na jeho tváři po nich nezůstaly žádné stopy, tak jsem se musela zabavit představou, že její figuru nikdo jiný než hlavní hrdina nevidí a že je to duch, který ho pomáhá strážit před pocitem bezmoci poté, co se jeho naivní pohled na dobrodružný svět z odstupu přes foťák začal hroutit, a co si uvědomil, že je malý chlapeček uvězněný v těle starého muže, po jehož smrti se na světě nic nezmění. Jimmy Stewart je totiž ve své roli velmi úsměvný a v jeho klatě modrých očích mi chybí jiskra inteligence nebo nějaké vědomé přítomnosti. Kdyby se tak tvůrci nezaobírali zaváděním tekoucí vody do všech fiktivních studiových bytů a raději se soustředili na to, aby ten vesmír vypadal skutečný i na plátně. (16.03.2015)

Mnozí považují Okno do dvora za nejlepší Hitchcockův film. A pravděpodobně se k nim přidám i já. Ať už kvůli Grace Kelly (pojem bohyně ani přibližně nevystihuje krásu této skvělé herečky), Jamesovi Stewartovi nebo tomu lahůdkovému finále, kdy napětí dosahuje maximálních hodnot. Zkrátka a dobře, pokud chcete vystihnout tento film jedním slovem (což zřejmě není ani dost dobře možné, ale přesto se o to pokusím) tak by tím slovem byla DOKONALOST. (31.08.2010)

V 50. letech to byla určitě pecka, nic moc jiného taky nebylo, že... Ale koukat na to 60 let poté, to už to člověka tak nedostane. Bohužel. Film je sice dosti pomalý, ale působí tajemně, což se mi na něm líbilo, ale se závěrem jsem čekal něco velkolepějšího, nějaký lepší vyústění, zajímavější pointu... Takhle to prostě musím hodnotit, jak hodnotím, není to prostě z mýho pohledu žádná bomba na 87%. A člověk to fakt nemůže hodnotit z pohledu diváka 50. let, to prostě nejde. Sorry. 70% (08.07.2013)

Mistr napětí tentokráte bez napětí:) Okno do dvora je výborným snímkem se skvěle budovanou atmosférou. Nejedná se o nijak dramaticky vršený příběh s šokujícím rozuzlením. Okno do dvora spíše než vzrůstající napětí a strach nabízí pohled na značné množství humorných vsuvek, dialogů a krásnou, noblesní Grace Kelly. Největší strach jsem měla v jedné ze závěrečných scén, kdy "dotyčný" vstoupil do potemnělého pokoje Jamese Stewarta a na okamžik tak vstoupila do hry pověstná Hitchcockova hra se stíny a tmou. Během sledování jsem se ani jednou nepodívala na hodiny, zdařile postupující děj bez slabého místa mi nedovolil upřít zraky jinam, zato jsem však často přemýšlela nad tím, kam se poděl Alfredův styl. Nejsem zklamána, jen to byl jiný Hitchcock. (21.01.2012)