Mrtvá a živá

Tak trochu jiný Hitchcock, než co znám, ale musím říct že povedený. První polovina je skvělá, tak zvláštně "romanticko-mrazivá" - nová paní de Winter (zvláštní, že se během celého filmu nedozvíme její křestní jméno) si musí zvykat na obrovský dům plný služebnictva, ze kterého jde občas strach (z paní Danvers nejen občas, ale pořád) a kteří ji pořád porovnávají s minulou paní domu Rebeccou. Navíc její manžel Maxim se při jakékoliv vzpomínce na svou zesnulou ženu chová víc než podivně... Druhá polovina, kde se začne vyšetřovat a vysvětlovat už tolik poutavá není, ale i tak jde o zajímavé dílko, které by nemělo zůstat bez povšimnutí. (18.11.2007)

Jeden z veľmi mála prípadov, kde sa stretávam s tým, že film je lepší ako kniha. Lepšie spracovaný, lepšie mu človek pochopí. Príjemným prekvapením bol aj Laurence Olivier, čiže všetko dokopy to dáva peknú spleť niečoho pekne starého a takéto filmy sú raz za čas(u mňa už aj častejšie) vynikajúcim uvoľnením. (14.03.2011)

Ač je zde tradičně patrný femme fatale koncept i s chytrým závěrem, tak chybí zručnější režie (nevyzrálý Hitch), která by rozkmitala vlažnější rozjezd a ucelila delší finále. Šarmantní Laurence Olivier roztomile koresponduje s naivní Joan Fontaine a náhlá změna v jejich vzahu po nalití čistého vína je celkem efektně vykreslena. Tajemná Judith Anderson mi často připomínala hospodyni z Donerova The Omen a sekvence s ní rozhodně patří k tomu lepšímu, co Rebecca nabízí. Nicméně z celkového souhrnu je to čirý průměr díky až příliš častému znění teatrální muziky a několika suchým scénám. Přesto slušný rozjezd v rámci Hitchovy kariéry. (29.07.2020)

Dobře napsaný scénář s tak jemným dějovým vedením a tak velikým citem, že by se mnoho filmařů mohlo od Hitchcocka učit. Bohužel toto příběhové zpracování bylo pro mě sice zručnou, ale trochu rutinní záležitostí. Atmosféra na stupnici dosahuje pouze lehce nadprůměrných hodnot. I tak povedený a trochu neobvyklý Alfredův snímek, který si odnáší velmi slabé čtyři hvězdy. 70% (28.07.2010)

Můj asi třetí Hitchcockův film po jeho dvou velkých legendách Psycho a Ptáci. A hned jsem poznal, co mi na něm bude nejvíce vadit. Zadní projekce! To, že je ve snímcích 40. až nějakých 70. let jízda autem natočena výhradně před stěnou, i přesto, že se každou chvíli objeví střih na auto z pohledu třetí osoby (z venku), které je ve skutečném prostředí (prostě normálně na silnici), takže ven s autem stejně štáb šel, jsem si už zvykl. V Rebecce mě však dostala jedna pasáž, kdy jde tuším hlavní pár lesem, lesem! A i tam si Hitchcock vypomohl tím humusem, i s obligátním nepřirozeným zrychlením pozadí na stěně. Nechápu. Jinak byla první hodina neskutečně špatná. Pak se však, k mému neskonalému překvapení, něco začlo dít a to něco mě naprosto přikovalo k pohovce, nebýt mého dědy, který mě vyhodil za účelem sledování Sportky a já tak musil jít na poslední minuty sledovat do sklepa nepříjemně zrnitou obrazovku. Ani jsem nečekal, jak mě tato skutečnost naštve. Rozřešení sice nebylo nic moc, ale ta závěrečná třičtvrtě hodinka byla skutečně báječná. (30.07.2006)