Provaz

Nesmírně zajímavý film nejen svou zápletkou konstantně stupňující napětí, ale také formou, tedy desetiminutovými záběry. Aristoteles by byl nadšen touto jednotou místa, času a děje a i divák může být nadšen, když vidí, že z dobrého scénáře jde vytvořit v jednom jediném bytě během pár minut amosféra, která by se dala krájet nožem. Skvělý důkaz Hitchcocka mistrovství, které dokládá, jak vynalézaví byli režiséři v minulosti. (25.02.2010)

Experimentální „film o vraždě“ od mistra napětí, který není ani trochu napínavý. Hlavní problém tkví ve vyložení karet na samém počátku, kdybychom celou dobu nevěděli, zdali v té truhle skutečně někdo je, mohlo dojít k rozehrání nervydrásající psychologické hry, ale prvek tajemna film zcela postrádá. O Provazu se hodně mluví v souvislosti s jeho technickou stránkou, kdy budí dojem filmu bez jediného střihu, pochopitelně se jedná o dojem iluzorní. Celý děj je rozkouskován do několika přibližně desetiminutových výstupů na jejichž konci kamera obvykle zabere něčí záda, čili se celý obraz zahalí do naprosté tmy. Nápad to na tehdejší dobu byl velmi odvážný, jen by si zasloužil uplatnění v lepším filmu. Hitch si ukousl příliš velké sousto, byl to jeho první barevný film a herci působí místy dost zmateně (i James Stewart občas váhá, kde se postavit, aby jej kamera mohla zabrat ze správného úhlu). Na druhou stranu, v Provazu je mnoho skvělých scén (např. postupné odklízení věcí z truhly sledované zcela statickou kamerou), což je luxus který většina tříhvězdičkových filmů postrádá, takže tentokrát za slabší čtyři. 75% Zajímavý komentář: Douglas (20.08.2006)

Vrátiť sa v čase a byť pri natáčaní tohto filmu to by bolo super. Skvelo prevedená divadelná hra na plátno. Výborné dialógy, uveriteľné herecké výkony - mňa najviac zaujal Granger - ten to jeho zúfalstvo, že im na to prídu, dal úplne na parádu. Napätia bolo tiež dosť - najmä, keď sa všetci rozprávali mimo záber a pani domáca začala upratovať hostinu a presúvať knihy - ale aké som ja mala vtedy nervy. Veľká spokojnosť. (05.08.2015)

Snímku se musí nechat, že byl dobře odvyprávěn, to Hitchcock zkrátka umí. Klasická konverzačka. Ale zápletka byla hnusná a scénář mizerný. Dva přátelé se rozhodnout jen tak z plezíru zabít třetího. Jeden je zhýralý synáček, trochu magor, co vede řeči o nadřazené rase jako Hitler, druhý je spíš vyklepaný. A pak ho odklidí do truhly a ve stejné místnosti uspořádají oslavu s jeho rodinou a přáteli. Ukázka diletanství – vražda ve více lidech zvyšuje riziko prozrazení, nota bene když je jeden z nich labilní, ke všemu si pozvat společnost a navíc někoho, o kom vím, že mu to pálí! Zajímavá rekonstrukce, ale jako film se mi to nelíbí; nemohl jsem se chytit ničeho, co by někam směřovalo. # [viděno: v noci, TV, sluchátka] # příběh 5 | hudba ? | humor 0 | akce 0 | napětí 3 | pustil bych si znovu 3 (23.08.2012)

Zabít kamaráda není moc milé, zvlášť pokud se za chvíli má konat párty, na kterou byl pozván i bývalý profesor. Že by se mu to řeklo? Alfred Hitchcock se tentokrát spíše než na příběh soustředil na technickou stránku filmu, který bral v době vzniku jako náročnou výzvu. Rozhodnul se jej totiž točit zdánlivě jedním záběrem (cívky tehdy byly schopny pojmout jen deset minut materiálu, takže se muselo skrytě navazovat) a film je dodnes formálně fascinující, třebaže podobných experimentů od té doby vznikla celá řada. Jenže s přibývajícími minutami se pohled na nepřerušenou jízdu kamery omrzí a pozornost se obrací především k postavám, na kterých je celý film postavený. Výborní herci v čele s Jamesem Stewartem ženou slabší scénář kupředu až do vybroušeného finále, přičemž mezitím dojde i na typicky hitchcockovské scény napětí. Mistr nezklamal ani tentokrát, třebaže opustil vyzkoušenou montáž a vydal se úplně jiným směrem. (08.07.2002)