To the Bone

No, s hodně zamhouřenými zraky a po 4 pivech nakonec uděluji lepší průměr..ten film se šíleně pomalu rozbíhá, vůbec nic se neděje, jenom sledujeme problémy ústřední hrdinky, které opravdu nehraničí s obžerstvím a její začleňování se do nové komunity, které z počátku nemůže nikomu připadat nikterak zajímavá. Postupem času (a četnějšími zjeveními Kijenua) však k tomu filmový divák získá vztah a tak nějak si uvědomí, že anorexie, nebo kterákoliv jiná konfliktní degenerace lidského mozku vs. lidského zažívacího ústrojí vlastně není vůbec žádná prdel. Lily Collins netuším, zda je takhle hubená od přírody, nebo tvrdě "dřela" a vžívala se do své nové role podobně jako to vždycky před každou svou rolí dělával pan DD Lewis, ale je to fakt hnus tohleto. Pohledná holka, co vypadá jako kdyby vylezla z koncentráku a každý večer si měří objem své paže, zda-li už náhodou její hmotnost neatakuje vážných 39 kg....Ble, jdu si dát dvě vaničky tvarohu, trs banánů a zapiju to kefírem.....................moje hodnocení = 7,5 z 10. (31.07.2017)

Vydržel sem jen první půlhodinu,a vzhledem k tomu,že moje proporce jsou asi třikrát takový jako ty těch debilních holčiček ve filmu,a chu´t k jídlu permanentní,stopnul sem to,protože za těch třicet minut se tam stalo naprostý hovno.Proč se někdo babrá s filmováním podobný kokotiny,na podobně téma.Nechceš jíst,tak zhebni.Jo,trochu povrchní pohled,ale já nejsem žádnej doktor,takže podobný lidi mám u prdele.kravina.10% ze slušnosti. (24.03.2018)

tutoriál na poruchu příjmu potravy s kontraproduktivním terapeutem keanu reevesem těžko hodnotit. jde o jeden z mála filmů o anorexii - nelze je totiž udělat bez toho, aby se nestaly návodem pro potenciálně zranitelné jedince. byť ukazuje i negativní stránky nemoci a přistupuje ke křehkému tématu relativně opatrně, stává se v pro-ana komunitách objektem romantizace. lily collins nese celý film na ramenou a je nečekaně skvělá - posun k emily v paříži bylo celkem velký špatný. 3 viditelná žebra z 5 (13.03.2022)

Počítání žeber na vyhublé Lily Collins je patrně to jediné, co drží film od nudy. A ještě jedním úkonem se můžete přes nudu překlenout: důležité je během filmu se nepřetržitě cpát jídlem. Kalorie neřešte, prostě do sebe ládujte vše, co máte v ledničce, ve spíži, klidně dojeďte i zbytky z předešlého dne, hlavně nepřerušte cyklus, jinak si tenhle film dostatečně neužijete. Mně ke strávení téhle dramaticky roztahané slaboty nepomohla ani bizarní halucinace, v níž mám před sebou obří hamburger a s hlavní hvězdou filmu ho každý z jedné strany ukusujeme, aby se zase dostala na optimální váhu. Celkem žasnu, že se Lily Collins pro tuhle roli obětovala, patřičně upravila svůj jídelníček a na váze se jí objevila informace 40 kg, možná i méně. A k ničemu to nebylo. Celé téma je nepříliš oslnivě zpracované a zrežírované. Pacientka se ocitá v soukromém sanatoriu, které vede doktor s nekonvenčními metodami léčby, a spolu s ní se zde s anorexií i bulimií potýká několik dalších mladých žen a jeden mladík. Charaktery i průběh léčení, to vše je naprosto nezajímavé. A ke všemu se film snaží zaujmout přemírou dialogů, ano, divák si vyslechne skutečné perly. Mary Nixon jak neumí dobře režírovat a ani psát scénář, měla jednoznačnou kliku v tom, že měla k ruce talentovanou Lily Collins a několik známých hereckých jmen včetně Keanu Reevese v roli doktora. Naprosto nesmyslně má film bezmála ke dvěma hodinám, přičemž po dramatické stránce je zde jen jeden moment, kdy jedna z pacientek v sanatoriu potratí, a nějakých tradičních explicitních projevů poruch příjmu potravy se děj vzdal úplně. Collins je pobledlá, vyloženě hnusně nepůsobí, dá se i opíchat, i když se píchnete o její trčící kosti. Rodící se vztah s (homo?) mladíkem ze sanatoria nikoho nedojme, žádný zajímavý rozměr nemá ani vztahový rébus příbuzenstva hlavní hrdinky. Vůbec nejhorší je finální dvacetiminutovka. Film dostane jakýsi surrealistický nádech a všechny šance na průměr si tak pohřbil. Takže jediným doporučením je tu pitominu zajíst. 4/10 (06.05.2019)

Pokud se chcete dozvědět kde, jak a proč to s anorexií začíná, tak jděte o dům dál. Tenhle film je o tom, jak je těžké se rozhodnout, jestli vlastně chcete pokračovat v žití. Terapie, pátrání po příčinině nemoci, to všechno jde stranou. Důležitá je otázka, jak pokračovat? Pro mě smysluplný film, který se snaží vyhýbat většině klišé o tom, jak krásné je žít. (06.09.2017)