Gilmorova děvčata: Rok v životě

A tak jsem deset let čekala a ani jsem si nemyslela, že bych se kdy ještě dočkala. A pak přišla zpráva o nových dílech a já byla nadšená a když jsem se pak dozvěděla, že se navíc vrací (skoro) kompletní sestava herců, tak jsem nemohla být šťastnější. Bylo zvláštní se po tolika letech vrátit zpátky. Bylo to nostalgické, občas nelogické, ale humor zůstal, některé postavy se opravdu objevili jen na skok, ale potěšil mě i sebemenší navrátilec, který přišel jen říct ahoj. Některé díly byly horší (Summer), některé lepší. Ale Fall mi to krásně vynahradil a i když takovýhle konec jsem nečekala, ani nepředpokládala, tak je to vlastně krásné ukončení a lepší si snad fanoušci nemohli přát. "To the circle of life" 4* (25.12.2016)

Varování: Nepopulární názor. Nelíbilo se mi to a z děvčat jsem byla zklamaná. Taková ta pohoda při sledování původního seriálu tam prostě nebyla. Z obou děvčat se staly silně nesympatický dámy (trapné fórky na účet ostatních, "body shaming" byly asi nejhorší). Lorelai řešící svoji přechodovou krizi bych ještě zvládla, ale Rory, ta Rory do které celá rodina tolik investovala, aby měla otevřené dveře do celého světa dokořán, ta byla domršená solidně. Po 10 letech je z ní vyhořelá údajně reportérka a já nechápu, jak taková osoba mohla mít úspěchy ve škole a pak i v zaměstnání - "Neměl on ten Mitchum Huntzberger vlastně o ní pravdu?" Řekla bych že měl. Do puntíku! Na práci a nakonec i osobní život naprosto nepoužitelná. I ty morální kodexy, ve kterých byla díky Lorelai vychovávaná, se minuly účinkem, protože to celé dopadlo, jak to dopadlo. Za mě skončila ještě hůř než její máma, ta aspoň nespala se zadaným chlapem a i přestože chápu záměr tvůrců celý ten koloběh opakovat, v tomto případě to dodalo ještě větší rozčarování. Pevně doufám, že už žádný pokračování nikdy nebude. (27.12.2022)

Konec žádného seriálu mě nikdy nemrzel tolik jako konec Gilmorek. Ne proto, že by byly mým vůbec nejoblíbenějším seriálem (byť jsou vrcholu hodně blízko), ale jednoduše proto, že pro mě vždycky byly víc o feelingu než o čemkoliv jiném, a ten si držely úspěšně celých sedm let (včetně proklínané finálové sezóny) a mohly v něm pokračovat prakticky nekonečně. Když jsem se dozvěděl, že Gilmorova děvčata ještě neřekla svá poslední slova, respektive svou poslední salvu slov, očekávání byla veliká, obavy možná ještě větší. Podaří se Gilmorkám udržet jejich feeling pramenící ze směsi propracovaných vztahů, bleskurychlých dialogů narvaných popkulturními odkazy, sympatického humoru, lála songů pro každou příležitost a všeobjímající pohody? Za mě jasně ano. Samozřejmě, do čtyř (tedy osmi, vzhledem ke stopáži, tak či onak zoufale málo) dílů se nedá narvat děj uplynulých deseti let, věci jsou velice často jenom zkratkovité nebo naznačené, dřív stěžejní postavy se tu teď třeba jenom mihnou prostě proto, aby tu byly, a nějakých dalších pár výhrad se jistě najde. Ale co na tom, když se ten hořkosladký feeling i po desetileté pauze dostavil prakticky okamžitě a nezmizel po celou dobu stopáže (dokonce ani při tom nepopiratelně předlouhém a v podstatě úplně zbytečném muzikálu). Amy Sherman-Palladino zkrátka měla ještě co říct, řekla to, já jsem za to rád (obzvlášť oceňuju vývoj Rory a Emily, obě dozrály tam, kam dlouho směřovaly, v případě té první to bylo potřeba, a v případě té druhé to nesmírně potěšilo, nehledě na fakt, že fantastická Kelly Bishop dostala pořádnou příležitost zazářit), a doufám, že se do Stars Hollow s jejím dovolením zase za pár let podíváme. A ano, potřeba to není, jenže Gilmorky nejsou seriál. Gilmorky jsou životní styl. (13.01.2017)

První dva díly jsou moc milým návratem do Stars Hollow. Následující dva díly vnímám jako "dotažení" rozdělaných věcí (svatba Luka a Lorelai), a naprostý krach Rory (vývoj postavy už ke konci seriálu byl dost hrozný, její chování v tomto pokračování to akorát korunovalo), a díly pro to, aby se v tomto pokračování mohla mihnout každá existující postava. Toto pokračování asi bylo potřeba, aby se příběh uzavřel a mohl tak doopravdy plnohodnotně skončit. (16.08.2021)

Přiznávám, jsem zaujatý, seriál a jeho reprízy sleduji přes dvanáct let. Úroveň jednotlivých epizod osmé řady rostla v čase, nejzdařilejší díl, po mém soudu, spatřuji v Podzimu. Krásné, důstojné, dojemné, poslední čtyři slova vyrazila dech, troufám si tvrdit, že málokdo z nás je očekával. Děkuji tvůrcům za úžasné chvíle, které jsem mohl u tohoto díla strávit. Kousek z něj budu nosit neustále v sobě. (23.12.2016)