Záskok

Tak u Záskoku dostala moje bránice pořádně zabrat. Jde o mého druhého Cimrmana, kterého jsem viděl – prvním bylo Dobytí severního pólu. A zatímco tehdy jsem se spíš jen usmíval a po zhlédnutí dal 4* s menším údivem nad tak vysokým hodnocením ostatních, tady musím dát 5* s čistým svědomím a bez váhání. Tohle bylo opravdu něco precizního – jak úvodní přednáška, tak i samotná hra. Ale hra byla stejně větší pecka. Svěrák v roli herce Prácheňského byl naprosto fascinující, ty perly pronášené z jeho huby zkrátka neměly chybu – původně jsem měl v plánu tady vypíchnout pár z nich, ale jelikož jsou všechny skvělé, byla by škoda jednu před druhou jakýmkoliv způsobem upřednostňovat – ostatně skoro každý komentář zde nějakou z nich cituje. Další herci jsou také skvělí, především Brukner v roli Vlasty (pohlaví si rozhodněte sami). Inu, přestože se v divadle téměř zásadně nudím a chodím do něj nerad, v případě možnosti vidět Záskok naživo bych si tuhle příležitost rozhodně nenechal ujít. Paráda! Vím, že je to sice můj druhý viděný Cimrman a na vynášení rozsudků o tom, které z viděných představení je tím nejlepším, ale vážně se domnívám, že lepší představení než Záskok už jen tak neuvidím. Ale kdoví – možná se mýlím. :) (13.05.2012)

Cimrman dramatik nosil na dně své neklidné duše jeden velký sen: DOČKAT SE UVEDENÍ SVÉ VLASTNÍ HRY NA PRKNECH NÁRODNÍHO DIVADLA. On se toho nedožil. Já, 31.12. 1997 ANO!!..... Ano, ZÁSKOK si to zaslouží! Hra klade důraz na HERECKÉ DESATERO Járy Cimrmana (např. Citová hnutí vyjadřuj raději zády k publiku. Jak smích, tak pláč uděláš nejlépe škubáním ramen./ Za předměty házené na jeviště neděkuj./ Po nápovědě neopakuj všechno. Některé věty patří kolegům./ Při potlesku na otevřené scéně se neukláněj. Patří patrně někomu jinému./ Pamatuj, že některé dveře jsou jen namalované. A Z.Svěrák, vlastně jediná vtipná postava - VYNIKAJICÍ !! Neméně dobrej je i úvodní seminář! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) V divadle si sedám zásadně vlevo. 2.) Jsem obdivovatelem absolutního herectví Oty Plka. 3.) Jsem z Českých Budějovic. PŘÍBĚH **** HUMOR ***** (08.12.2010)

Ech drahý Potapiči, už několik let se koukám na tuhle hru a nemůžu se vynadívat. Pokladnice nádherných gagů a divadelních perel, které jsou cimrmanovským humorem spojeny do kouzelného šperku. Mrštíkové sebou mrskají v hrobě, Jirásek ječí hrůzou, Stroupežnický (milý Láďa) z hrobu vstává a chystá se ty naše divadelní furianty strašit. A český divák? Tuhle laskavou parodii dramatu zbožňuje. Aby ne, tohle není jen veselá besídka vtipů, tohle je skutečně skvělá hra! Snad přežije i své tvůrce, pro které si holt jednou ruka času sáhne. Ale musí to bééééét, Maryšo?! (01.02.2004)

Moje nejoblíbenější hra od cimrmanovců, patrně díky tomu, že naše představení Pasti na myši podle Agathy Christie se díky záskoku při jedné z repríz na konci prvního aktu vykolejilo natolik, že mé pokusy o záchranu předčily i samotného Karáska. Posuďte sami: GILES DAVIS: A co se stalo s paní Stanningovou? SERŽANT TROTTER: /pauza/ Asi taky umřela. MAJOR METCALF: Tedy seržante, já se vám do toho nechci motat, ale není paní Stanningová náhodou ta, která včera zemřela v Culver street 24? SERŽANT TROTTER: /pauza/ Ano... (27.05.2006)

„Jak se daří nebožce, pane doktore?“ Mistra velkých emocí na malé scéně Karla Infelda Prácheňského, trefnou parodii talentovaného herce, je v podání Zdeňka Svěráka radost pozorovat. Nemám námitek proti tomu, že si valnou část představení ukradnul pro sebe, zamrzelo mne jenom zbytečně mnoho vtipů založených na Prácheňského dokonalé nepřipravenosti (později dochází i k nadužívání zprvu geniální postavy „zvědavého invalidy Jirky Karáska“). Vypiplanost rovnoměrně rozložených slovních vtipů je opět obdivuhodná, přednáška (s užitečnými radami pro obzvlášť neschopné herce) dlouhá tak akorát. Nadějné představení zneuznaného velikána českého divadla se tak nakonec přece jen mění ve hru, při níž „nezůstane jedno oko suché“. Nepůjde ovšem o slzy dojetí. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Infernor (26.09.2008)