Režie:
Alfred HitchcockScénář:
Ben HechtKamera:
George BarnesHudba:
Miklós RózsaHrají:
Ingrid Bergman, Gregory Peck, Michail Čechov, Leo G. Carroll, Rhonda Fleming, John Emery, Norman Lloyd, Donald Curtis, Wallace Ford, Regis Toomey (více)Obsahy(2)
Do psychiatrického ústavu Green Manors přichází dr. Anthony Edwards, aby nahradil současného ředitele dr. Murchisona, který má odejít do penze. Během prvního dne se do něj zamiluje mladá, krásná, ale poněkud chladná psychoanalytička dr. Constance Petersenová. Ta také brzy zjistí, že tento muž trpí ztrátou paměti a není lékařem, jenž měl stanout ve vedení ústavu. Tím ale překvapivá odhalení nekončí, policie se domnívá, že právě on je podezřelý z vraždy.
Romanticky laděný thriller natočil režisér Alfred Hitchcock podle scénáře Bena Hechta. Příběhu o síle psychoanalýzy vtiskl neobyčejnou působivost, snové sekvence a momenty šílenství pak patří mezi přednosti filmu. Bizarní surrealistický sen schizofrenního hlavního hrdiny (na jeho realizaci spolupracoval známý malíř Salvador Dalí) přitom slouží jako klíč k rozluštění vraždy. Velký důraz byl věnován obsazení hlavní dvojice, kterou ztvárnily hollywoodské hvězdy Ingrid Bergmanová a Gregory Peck. Vynikající představitel ruské herecké školy v Americe, Michael Chekhov vytvořil úlohu Dr. Alexandera Brulova.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (174)
Muž k dívce: „A co oběd, co si dáte? Šunku nebo jitrnici?“ Dívka s blaženým výrazem odpovídá: „Jitrnici“ . Tohle není scéna z prvorepublikové české komedie (ani z porna), tohle je jeden z mnoha důkazů naprosté nefunkčnosti snímku Rozdvojená duše. 55% Zajímavé komentáře: Gemini, Faidra, Barak ()
Můžeme debatovat nad tím, zda naivní adaptace psychoanalýzy na Hitchcockův paranoidní příběh dnes již působí směšně, nebo ne (kdo viděl třeba Temnou minulost, ten ví, že to může být ještě mnohem horší). O čem ale není sporu je režisérovo mistrovství v budování atmosféry, gradaci scén, elipsoidní tvorbě vztahu mezi postavami, kdy stačí pár záběrů a podkresová hudba a divák se perfektně orientuje. Takové mrazení v zádech při stěžejních scénách uměl vyvolat snad jen Hitchcock. Dalího dechberoucí snová sekvence už je jen třešničkou na dortu. 90 % ()
Tajemství, moc a síla psychoanalýzy v podivuhodné Hitchcockově studii. Surrealistické představení Salvadora Daliho jenom umocňuje zvláštní dojem z celého snímku, jen škoda, že Selznick nedovolil Hitchcockovi natočit sen mimo studium. Strach, láska a šílenství v neopakovatelném mumraji, jejž alespoň trochu kočíruje Ingrid Bergman, která svoji postavu ženy zamilované až po uši, jež v sobě dusí svoji vědeckou přirozenost, vystihla jako vždy nasprosto hodnověrně. Také bych trochu zapochyboval o neúspěchu tohoto svým způsobem experimentálního filmu - dva miliony, které do něj Selznick vložil, mu vynesly čtyřnásobek. ()
Mňamix!!! A ta snová sequence (satanžel, brutálně krátká) od S. Dalího (ten chlap snad nebyl z tohoto světa) je neskutečná. Doslova, haha. Mnohem později, použita/využita/zneužita v tv s. o jisté žluté US rodince s nezvykle, vypoulenými bulvami. Dokonce byla ta část čb, stejně jako tento originál. ;-) Klasicky, neklasický Hitch. ()
Zrovna v okamžiku, kdy jsem se začal bát, jak to u Hitchcocka může s romantikou dopadnout, vše se prudce obrátilo a bylo po romantice. Coby detektivka/thriller/noir docela slušné, i když v okamžiku, kdy do konce zbývá deset minut a vše se zdá být pro dobro ztraceno, začnete být trochu otvávení, protože víte, že složité řešení to mít už nemůže. Přes výborný dabing (ČT 1993, hlavně Eduard Cupák v menší roli ředitele sanatoria) doporučuji Alfréda jedině v originále, aby se nezměnil smysl ničeho a ničemu (ani ničemů). ()
Galerie (54)
Zajímavosti (16)
- David Selznick necítil potřebu zůstat naprosto věrný předloze, stejně jako ve filmu Mrtvá a živá (1940). Původní příběh vypráví o bláznovi, který projde ústavní léčbou. Selznicka ze všehno nejvíce zajímal milostný příběh, který by Hitchcock s Hechtem mohli do scénáře přidat. [Zdroj: Vždyt je to jen film] (Pavlínka9)
- Ve filmové hudbě byl poprvé využit v elektronický bzukot thereminu, jehož tajemný kolísavý tón se stal základním znakem většiny filmů stejného žánru. (Hans.)
- Když začalo natáčení filmu, byl jako odborný dohled pozván doktor May Romm, osobní psychiatr Davida Selznicka. [Zdroj: Vždyt je to jen film] (Pavlínka9)
Reklama