Cizinci ve vlaku

TV/// Obsazení 9/10 Děj 9/10 Hudba 9/10 Efekty 8/10/// +hustě stupňovaná atmosféra, perfektní záporák -snad jen škoda, že zde nejsou dějové zvraty, celkově je to trošku jednodušší a předvídatelné/// Skutečně parádní snímek, od kterého jsem nečeka, že mě do sebe tolik vcucne, silné 4*. Scéna kdy ukazuje na staré dámě jak rdousí svoji obět a přitom hledí do očí jedné dívce mě naprosto dostala./// Celkem 88%/// (04.08.2007)

První asi hodinu jsem si myslela, že mě konečně nějaký Hitchcockův film opravdu zaujal a že bude výborný. Bohužel, posledních asi dvacet minut se z toho stala neskutečná fraška, valila se jedna hovadina za druhou a místy jsem se tomu skoro smála. Navíc mi ten závěr přišel značně nedotažený a zvláštně ustřižený. Škoda. (04.12.2010)

Z mých četných setkání s Hitchcockovou tvorbou jsem si odnesl dojem, že jeho věhlas se poněkud přeceňuje. Řada titulů se nedá zařadit jinam než do běžného průměru své doby a některé slavné tituly se vyznačují takovou mírou naivity, že se jim to nedá odpustit ani s ohledem na letopočet vzniku filmu. Cizinci ve vlaku patří k menšině, která snese přísný pohled i dnes. Pravda, ve scénáři to občas skřípe (ve scéně odehrávající se v pokoji Brunova otce jde už spíš o logický faul), vývoj děje je místy poněkud chtěný, ale vše bohatě vyvažuje vynalézavá atmosférická Hitchcockova režie. Jeho thriller je opravdu zajímavý z hlediska konstruování jednotlivých scén, tím, jak rafinovaně pracuje s obrazem a vyvolává v divákovi přesně ty pocity, o které stojí. Své hrdiny nepředstavuje střihem na jejich tvář. Kamera sleduje střídavě nohy dvou mužů, kteří se k sobě osudově blíží. Ze stylu chůze, barvy a vzhledu bot můžete o postavách vytušit první informace. Ústředním motivem dramatu je podvojnost. Dva muži si zkříží cestu, střetnou se dvě osobnosti, dva způsoby myšlení a hodnotové žebříčky. Jeden vraždí, druhý cítí vinu, jeden páchá zločin, druhý z něj má prospěch. Jestli je Hitchcock považován za mistra napětí, tady to skutečně potvrzuje. Tenisový zápas, kde se pravidelně mění pohled na bojující hráče se střihy na časomíru a paralelně probíhající děj v zábavním parku, nebo scéna se zapalovačem v kanále jsou ukázkou promyšlené filmařiny mistrovské třídy. Zvrácený sociopat Bruno je navíc v seznamu Hitchcockových záporáků jednou z nejzajímavějších postav, má charisma a Robert Walker si s jeho herecky vděčným charakterem opravdu pohrál. S ohledem na scénář to nejvyšší známka nebude, ale v určitých rysech je tento starý kousek fascinující. Celkový dojem: 75 %. (13.09.2018)

Skvělý námět, několik dobrých momentů, zároveň se nemůžu zbavit dojmu, že Hitchcock téma zdaleka nerozvinul do míry zajímavosti, jaká se v něm skrývá. A to opomíjím dosti nesmyslné jednání většiny postav a logické lapsy či nesmyslné psychologické zkratky, které už by si dnes dovolil používat takto lehkovážně asi málokdo. Ve výsledku mi to přijde spíše jako lehce nadprůměrný žánrový film. Dvě silné scény: samotná vražda a antagonistův pohled z divácké tribuny tenisového turnaje, jehož nehybná hlava mezi synchonně kývavými pohyby ostatních diváků sledujících pohyb míčku je úchvatný. Rozhodně jsem ovšem zjistil, že kromě Bergmana a AMERICKÉ TRAGÉDIE byl pravděpodobnou inspirací pro Allenův MATCH POINT i právě této snímek (btw, scéna na kolotoči v poslední epizodě THE PUNISHER je jím inspirovaná zřejmě jakbysmet). (31.03.2018)

Hitchcock způsobem sobě vlastním vystavěl tento thriller na vynikajícím nápadu, který svým umem dovedl k nepříjemně plíživému napětí. Závěrečná scéna na kolotoči sice není nijak zvlášť dobře technicky zpracovaná (rok 1951) a i školák si všimne, že fyzikální model zrovna moc nesedí, ale přesto je film Strangers on a train perlou mezi klasickými thrillery. (01.06.2009)