Rodinné štěstí

Tak jsem si po filmech Paola Genoveseho dal i jednu maďarskou "bytovku" a nebyl jsem zklamán. Naprosto všední téma v naprosto všedním prostředí, a přesto jsem si nudou neohlodal nehty. Maďarští tvůrci na rozdíl od naší tvorby nevymýšleli dialogy hraničící s demencí, tady se postavy mezi sebou bavily naprosto civilně, což mě v kombinaci s celkovou neutěšenou atmosférou fakt bavilo. Fanouškům akčního žánru rozhodně nedoporučuji!! (18.07.2021)

Rodinné štěstí nemá to, co u podobných bytových dramat očekávám, nějakou vyhrocenou situaci, či alespoň silnou závěrečnou scénu. On je svým způsobem silný celý film, ale děj je takový... no, jednoduchý, jakoby se nic vážného nedělo, přesto, že se docela často děje. Z jiného pohledu je to vlastně v pořádku, proč by rodinné drama nemohlo mít i řekněme klidnější průběh. Napsané je to ovšem velice dobře, i bez silnějších emocí, opuštění bytu, či snad jen pohledu z okna, film baví.Výborná je i kamera, občas prostorová, zabírající pomalu celý pokoj, jindy zase pronásledující, tak, že má divák pocit přítomnosti v bytě, či detailní, vyjadřující emoce postav. Ty jsou zahrané bezchybně, nejvíce zaujal právě režisér Szabolcs Hajdu. V Rodinném štěstí je znát jeho život, to že ví, o čem točí... a vlastně kdo by se v tom alespoň občas nepoznal. 75% (17.07.2017)

Tak taký bordel sa veru často nevidí. Mám na mysli ten v byte, celý čas ma to iritovalo. A svetielka to nezachránia. Ale o inom som chcela. Mám rada takéto filmy. Zavrieť skupinku ľudí do malého priestoru a sledovať ... ich problémy, povahy, vzťahy a emócie. Film, ktorý vás na malú chvíľu prinúti zamyslieť sa nad samým sebou. Hajdu je naozaj šikovný, už jeho Biele dlane boli výborné. (03.09.2023)

„Proč se musíme dostávat do takovejch trapnejch situací?“ - „Protože je to má ségra. Když snášíš mě, sneseš i tohle.“ - „Ale já si vybral tebe, ne tvou ségru!“ - „Jenomže ona patří ke mně, ať je jaká chce!“ Ať žije rodina a příbuzní! Na rozdíl od jiných tematických filmů, kde nejdříve všichni předstírají, jak se vzájemně milují, a až posléze se ukazuje, že realita je jiná, tady na to jdou tvůrci spíš opačně. Moc dlouho se ani nepředstírá, že pokrevní vazby jsou jediným důvodem proč se vůbec všichni tolerují (tedy krom peněz, o které jde v rodině vždy až na prvním místě, že). Já se vcelku dlouho dobře a zlomyslně bavil, protože režisér ukazoval jisté věci zhruba tak, jak je vidím i já, navíc velmi trefně pojmenované (fakt, že mi doslova všechny postavy lezly na nervy, jsem bral spíš jako součást hry). Jediný, ale o to větší problém, který s tímto dílkem mám, je ten, že původní náboj se postupně rozmělní, a to až tak, že závěr víceméně vyšumí do ztracena (navíc před možným vrcholem filmu v podobě dalšího návštěvníka). Škoda, takhle jen slabší 4*. (03.06.2023)

V maďarském snímku Rodinné štěstí není příběh, zápletka a nečekané zvraty to hlavní. Celých 81 mnut totiž sledujeme, jak si 4 lidé (plus 2 děti) v domě povídají. A chovají se celkem obyčejně. Závidí druhým majetek (jako v Prostřenu při šmejděníčku), pomlouvají se, urážejí se a nějaká facka také přiletí. Ale ve výsledku se vlastně všichni mají rádi. Vůbec nic nemám proti filmům, které se odehrávají v jedné místnosti a v jednom čase. Naopak, jestli je scénář dobře napsaný, herci hrají nemožné, velmi se u toho bavím. Tady se to až tolik nedostavilo. Tím nechci úplně na plnou hubu říct, že herci hráli špatně a dialogy jsou úplně nezajímavý. Prostě jen ne v takové míře. Navíc mi přišlo, že postavy nejsou zcela dobře prokreslené, mohla se více řešit minulost rodiny, která se přistěhovala ze Skotka. Za mě celkem zklamání 4/10 (24.01.2021)