Pod obratníkem Kozoroha

Uff, červená knihovna pro mne asi nikdy nebude a při sledování tohohle sladkobolného melodramatu se mi stále vybavovalo mých 5 min s Esmeraldou. Uvědomuju si, že srovnání s tupými telenovelami jihoamerických produkcí není zřejmě zrovna na místě, tohle je patrně jiné patro a já k němu nemám klíč, jenže veškerá úcta, kterou chovám ke svému oblíbenci Hitchcockovi a všechen už kdysi nabytý obdiv k herectví Ingrid Bergmanové se utopily v moři prosté nudy. (06.08.2014)

Jeden z nejslabších Hitchcocků, alespoň co se jeho amerického období týče. Pryč je pověstné budování napětí i filmařská virtuozita, místo nich tu na diváka čeká romantická inscenace nadprůměrné délky. Film nenabízí nic převratného ani po herecké stránce - Cotten jede na půl plynu, Bergmanová přehrává. 6/10 (11.11.2010)

Austrália, štát, ktorý ponúkol vydedencom a trestancom šancu na nový život. S jednou nepísanou podmienkou: nikdy neporušia hranice medzi spoločenskými triedami pri hľadaní si partnera. Nuž a toto je práve príbeh jedného manželstva, ktorý si dovolil porušiť ostro stanovené medze. A to dávno pred odchodom na nový kontinent, už doma, v ultrakatolíckom Írsku si slečna urodzeného grófskeho rodu zoberie za muža konského paholka. Zamotá sa to riadne, divák do príbehu manželstva vstúpi cez osobu bratranca novovymenovaného austrálskeho britského guvernéra. Manželka je následkom prežitých hrôz v pokročilom štádiu alkoholizmu a zblbnutia, muž je pod vplyvom manipulatívnej hlavnej slúžky. Všetko sa však ešte viac zamotá. Vydarená kostýmová dráma veľkej lásky, ochotnej obetovať za druhého život. Skvelé dialógy, farby i herecké výkony. Dej je svižný, uteká ako ani zdivený kôň. (18.05.2021)

Hitchcockovi sa po Povraze evidentne stale chcelo hrat. Pravdepodobne tak vytiahol zo sufliku prvy scenar, ktory mu prisiel pod ruku a zase si vyskusal dlhatanske zabery (nepocital som to ale myslim, ze ich v tomto dvojhodinovom filme nie je viac ako 60). Bohuzial ten scenar je hrozne nazaujimavy a tato forma mu este viac podkopava nohy. Skoda super hercov. Po Topazovi najslabsi Hitch, ktoreho som videl 6/10 P.S. takže som sa sekol o 118 záberov :) evidentne tam bolo veľa prechodových celkov aj normalnych scen a začal som si formu všímať až od polovice :) priemerná dĺžka záberu 40,3 sekundy. Čo je mrte veľa. (03.04.2020)

Nó, docela působivý filmík :-) Když jsem takhle jednou v televizním programu zahlíd, že dávaj Hitchcocka, kterýho jsem ještě neviděl, nebylo co řešit, a vyplatilo se. Nejen, že jsem zabil ospalé nedělní dopoledne, ale navíc jsem si potvrdil, že jsem ještě neviděl film s Ingrid Bergman, který by se mi nelíbil. Její filmografie ze 40. let je jedna velká spanilá filmová jízda: CASABLANCA, PLYNOVÉ LAMPY, ROZDVOJENÁ DUŚE, POVĚSTNÝ MUŽ a POD OBRATNÍKEM KOZOROHA. Co film, to výjimečný filmový zážitek - ona byla prostě báječná a řadím ji k mým nejmilejším herečkám vůbec. U tohoto kostýmního filmu, jehož děj je zasazený do 30. let 19. století v australském Sydney, je právě ona tím hlavním důvodem, kvůli němuž film stojí i po tolika letech stále za vidění. Jistě, na dnešní dobu je to film trochu pomalejšího tempa, a i v kontextu Hitchcockovy filmografie najdeme určitě lepší snímky, ale osobně se mi tenhle film líbil. Postava, kterou zde vynikajícím způsobem ztvárnila Ingrid Bergman, trochu připomene její starší roli ve výše zmíněném Cukorově snímku PLYNOVÉ LAMPY. V obou filmech hraje přecitlivělou ženušku, na kterou někdo ušije boudu, ale na konci vše dobře dopadne, a divák - staromilec (jako třeba já) je spokojen. Tenhle film stál za to. (01.09.2013)