Závrať

Hitchcockova genialita nebo spíš černá magie v praxi. Kdo jiný vezme knihu, o které nikdo nikdy neslyšel, a zfilmuje ji tak, že vám v polovině vysvětlí, jak to vlastně celé je, a zbylou hodinu vás drží jako přikované u obrazovky, abyste nakonec mohli zůstat sedět a nevěřícně zírat na to, co se dělo? Neskutečné. Ale stále ne dokonalé, vždyť třeba taková "Miss Ellie" tu byla naprosto zbytečná. Co tu ovšem chybět nemohlo a také nechybělo, to byla opět pekelná hudba, kamerové vychytávky, ikonické záběry, a femme fatale, jejíž roli zde zastala Kim Novaková (a její gigantická obočí). Dostalo mě to víc než Psycho, ale postrádal jsem ten jeho spád. Proto i tady dávám 80%. (24.08.2011)

(1001) Nikdy bych neřekla, že zrovna Hitchcockovy filmy mě budou inspirovat k psaní básní, ale už je tomu tak: "vběhnout do prázdného kostela/zahlédnout tam lem jejích šatů//ta možnost tady je". Jinak je Vertigo hrdým členem jednoho filmového klubu, který jsem založila. Jmenuje se "Klub filmů o (starých) mužích, kteří jsou pro mě nesmyslně a dětinsky posedlí neživotnými a neskutečnými ženami" a jeho dalšími členy jsou třeba Lesní jahody nebo Velká nádhera. Z posměšného tónu názvu klubu vyplývá, že tento typ filmů nemám příliš v oblibě, ale u Vertiga tomu tak úplně není, protože v jeho případě se mi velmi líbí, jak to všechno vypadá. Práce s kamerou a střihem se mi totiž zdá tak zajímavá, že u toho zapomínám na to, že nemám příliš pochopení pro téma. Jsem pod vlivem dojmu, že Stewartova topornost a herecká bezradnost (Je vážně pravda, že je považován za jednoho z nejlepších amerických herců v historii? Cary Grant říká, že prošlapal cestu Marlondu Brandovi a jeho stylu mluvy. Nemůžu tomu vůbec uvěřit.) dodává filmu nádech takového zoufalství a tápání v údělu, jaké tam Hitchcock snad ani neměl v úmyslu vkládat. (25.04.2015)

Dokonalá zápletka, ktorú nám Pán režisér odhalí až na konci filmu priam vyráža dych. A to nehovorím o závere samotnom! Hudba je opäť naštelovaná na nabudenie tej správnej atmosféry a kamera bola tiež prevratová. Trošku mi vadili úvodné rozjazdové scény, ktoré mohli byť živšie, ale inak paráda. 80%. (04.10.2006)

Vertigo je zase jeden z těch filmů, o kterých vím a chystám se na ně celý život a dostal jsem se k němu až teď. Hudba Bernarda Hermanna k tomuto filmu ovlivnila hudbu k thrillerům až do současnosti a v podstatě se stala vzorem. I přesto s ní mám maličko problém, neboť mi vlastně přišla trochu přehnaná. Představoval jsem si dle úvodního theme (které je samo o sobě úžasné) mnohem temnější, hutnější a depresivnější podívanou. Celá story je vlastně celkem ok a je to určitě jeden z těch prvních a zásadních thrillerů toho typu, kdy se veškerý děj v průběhu snímku tak trochu obrací naruby, to mám rád. Charaktery i herci mi byli ale dost vzdálení. City umělohmotné a přehnané. Motivace postav zvláštní, a to, jak sebou nechala hlavní ženská postava cloumat úplně všemi, mi vlastně bylo dost protivné. Hlavní mužská postava byl vlastně docela násilník a magor a nemohl jsem se s ním nějak ztotožnit. Taky mi přišel James Stewart pro tuto roli zbytečně starý. Vizuální stránka je ovšem úžasná. Ať už jsou to záběry na San Francisko, ikonický záběr na schody v kostele nebo zajímavá práce s animací. Tady je ovšem taky jedno ale. Mám se studiovou prací Alfreda Hitchcocka podobný problém jako třeba berg.12 a i zde jsou některé věci, které mi vizuální i příběhový zážitek kazí. Vadí mi tapeta jako výhled z okna, vadí mi zadní projekce při návštěvě parku, vadí mi, že zadní projekce v autě se otočí dříve než postava otočí volantem, vadí mi, že historický obraz, okolo kterého se to celé točí, je něco, co někdo namaloval někde v parku u studia, vadí mi, že během dvou krátkých střihů postavy úplně změní místo, kde se nacházejí a mají úplně jinou pozici těla. Já si nemůžu pomoct, ale vnímám to jako v podstatě šlendrián a něco, co by třeba Kubrick neudělal. (13.09.2021)

Ústřední zápletka je sice zajímavá, ale v celkovém balení také dost přitažená za vlasy. Nemám příliš pochopení pro obsese podobného druhu, takže hrdina mi nebyl sympatický (tak silně někomu vnucovat svou představu a vlastně osobnost někoho - hm - jiného), nadto prostě nevěřím, že by to nepoznal. Výborné řemeslo to v tomto případě nedožene. (09.08.2015)