Que Dios nos perdone

Pomalu začíná být tradicí, že Španělsko každoročně do světa vypustí děsně nabouchanou krimi, která zašlape všechnu Hollywoodskou produkci v daný rok. No a letos je to Que Dios nos perdone. Napínák od první scény, kdy ani minuta není navíc a vše slouží jen pro rozvoj děje, kterej pomalu graduje do neskutečnejch obrátek. Postupně se dostáváme pod kůži dvou naprosto rozdílných policajtů, kteří jsou na stopě zatraceně morbidnímu vrahovi. Nikdo není vyloženě kladný a nikdo není ani záporný. Každý má ke svým činům své důvody a je radost sledovat tuhle španělskou hereckou extraligu. K tomu parádní soundtrack, super old school kamera a nekompromisní zvraty z toho dělají další příspěvek do TOP 10 letošního roku … 8,5/10 (28.07.2017)

Vznětlivý buldozer a zadrhávající se antikoncepční selhání Dustina Hoffmana nahání v dusném Madridu gerontofilního úchyla s obřím penisem. Pokud nejste ovdovělá penzistka, zní synopse zajímavě a stejně tak působí i její realizace. Sorogoyen nechává některé detaily na důvtipu diváka, osobními problémy policistů polidšťuje jejich postavy a nebojí se ve správnou chvíli odlehčit situaci. Cervenak píše, že toto bezpochyby dostane americký remake, ale já si to nemyslím. Podívejte se dekádu zpět a řekněte mi, jestli z Hollywoodu přišlo nějaké krimi tohoto charakteru (byť třeba remake). V 80. a 90.letech to byla zcela běžná záležitost, teď už na tomto hřišti hrají jen Evropané či Asijci.. (29.06.2017)

Španělácké počiny jsou většinou dost dobré a ani Que dios nos perdone není výjimkou. Není to totiž vůbec učesané, záběry jsou neotřelé, postavy jsou... kuriózní a vraždy dost humusácké. Máme zde poměrně štědrou stopáž 126 minut, ale troufla bych si říct, že ani jeden záběr není zbytečný. Je to jeden z těch filmů, ze kterých vám není moc dobře po těle, ale o kterých víte, že jsou prostě jedinečné. (24.05.2017)

Značně nesympatičtí detektivové jsou na stopě sériového vraha, který si vybírá ke koitu postarší paničky z Madridu a Bilbaa. Divák pořádně neví, komu že má při tomto poklidném honu (spíše tedy čekané) nadržovat. Při finálním rozuzlení si divák uvědomí, že je mu ale úplně buřt, že film dopadl tak, jak dopadl. Španělský thriller se švédskou syrovostí. 62% (12.07.2017)

„Nevšiml sis ničeho?“ - „Je léto, teplo a všichni trochu víc smrdíme, ne?“ Od filmu jsem měl jen ta nejvyšší očekávání. Španělští tvůrci jsou totiž v mých očích velkým příslibem do budoucna. Nadějí, že tu a tam se ještě dá natočit kvalitní (krimi) thriller, a to i v dnešní době. A Que Dios nos perdone tohle splňuje do puntíku. To, že je film chytlavý, chvílemi solidně napínavý a dobře ukončený je jedna věc. Druhá je ta, jakou hlavní dvojici se podařilo přenést na plátno, to jsou skutečně parťáci k pohledání. Vznětlivý rapl a koktavý asociál sice na pohled působí nesourodě, ale sehraně, často si vystačí jen s všeříkajícími výměnami pohledů. Díky (nejen) jejich chemii film navíc obsahuje slušnou porci humoru, a pro mě je vždycky nesmírně osvěžující, když se můžu u kriminálního thrilleru od srdce zasmát něčemu (záměrně!) vtipnému. I když na depresi také dojde…slabší, ale zasloužený plný počet směr Španělsko (jen tak dál, pěkně prosím). „Představ si, že...že ho máš před sebou. Co bys udělal?“ - „Vždyť víš, co bych udělal. Co bys udělal ty?“ (03.02.2018)