Zahradnictví: Rodinný přítel

Vlastně mě jenom zajímalo, jak se s, podle všeho nevděčnými, rolemi ve "velkolepé" trilogii Zahradnictví popasovalo několikero českých herců, které mám docela rád (hlavně tedy první dva ve výčtu obsazení). Po shlédnutí to ve mně nenechalo takřka žádné extra pocity a vlastně jsem rád, že jsem si na vlastní kůži ověřil, jak už nyní dokáže být duo Hřebejk/Jarchovský naprosto sterilní ukázka úpadku české kinematografie, tedy z pohledu toho, že už se jejich filmům vyhnu, ne že bych kvůli tomu měl nějakou škodolibou radost. Silně přemýšlím, že vynechám dvojku a kouknu jenom na Nápadníka, jelikož mám fakt rád Annu Fialovou a ušetřím si tak dvě hodiny, které mohu zaplnit něčím příjemnějším, nejlépe jiným filmem. (17.11.2017)

České filmy vážně nemám v oblibě. Jistě, občas se najde nějaká "vlaštovka", která dokazuje, že to s tuzemskou tvorbou ještě není tak zlé, nicméně u mne se zastavila v roce 2016 s filmem "Teorie Tygra". Od té doby mé vlastní "dogma" pokračuje, přičemž se zdá, že ani nejnovější film Jana Hřebejka, který má být jakýmsi prequelem k výbornému filmu "Pelíšky" toto neporuší. Předně musím poznamenat, že tím největším atributem, který mi ve filmu Zahradnictví: Rodinný Přítel vadil, byl ve formě nedostatečného, chce se říci až laxního ponoření do daného časového mezidobí, kdy se film těch nejkontroverznějších témat a skutků jen letmo dotýká a nejde do patřičné hloubky. Další věcí je fakt, že to nejdůležitější v celém filmu se stane v prvních zhruba patnácti minutách a zbytek enormní stopáže už se neděje vážně téměř nic. Už dlouho jsem se u žádného filmu tak nenudil, přičemž tento velmi špatný výsledek nenapraví ani pár světlých hereckých okamžiků a věrně zpracované reálie. Jsem velmi zvědavý, zdali druhý díl této zamýšlené trilogie dopadne lépe. Moc bych si to přál. PS: Ondřej Sokol a vážné herectví? To vážně nejde moc dohromady. (01.10.2017)

Z mého pohledu to nakonec není tak strašné, jak by se chvílemi dle místních komentářů mohlo zdát. To nic nemění na tom, že se celý Rodinný přítel pohupuje někde ve filmovém průměru a nenabízí nic navíc. To něco navíc by ostatně mohl každý divák očekávat, vzhledem ke vzletné propagaci filmu, honosící se například megalomanskou výstavbou ateliérů. Ale jako vždy platí, že pokud nemáte příběh a postavy, které chytí a budou zajímat diváka, může vám být jakákoliv výprava k ničemu (a to ta samotná výprava ještě ve skutečnosti taky za moc nestojí). Samotný děj mě nijak neuchvátil, nicméně ani neurážel a bylo tam pár momentů, které jsem i chvilkama ocenil. Co však nelze odpustit, je nesmyslné a neuvěřitelně odfláknuté zúčtování s jednou z hlavních postav na konci filmu. Nejde mi do hlavy, jak mohl někdo takový nápad ve scénáři posvětit. Nebýt toho, nebál bych se označit první díl Zahradnictví za celkem slušný, avšak ničím nevynikající snímek. Takto ve mně zanechal pachuť odfláklé amatéřiny. 4/10 (18.05.2017)

Takhle silný zážitek jsem skutečně nečekal. Film, který Pelíšky nemohl a ani nechtěl překonat, ale to neznamená, že to není jeden z nejlepších českých filmů posledních let. Scénář neoplývá originalitou ani neokoukaným tématem, ale dokáže překvapit zpracováním postav a lidskostí dialogů. Takhle si pohrávat s trýzní a komickými vsuvkami není snadné, ale Hřebejk to opět dokázal. Začátek trilogie, který funguje i jako samostatný film, kterému jsem od začátku příliš nevěřil, avšak tvůrci v čele s Jarchovským mi dokázali vytřít zrak. Nejedná se o pouhopouhý kalkul na diváky, ale o plnohodnotné drama, které rozhodně stojí za vidění. 8.5/10 (Viděno 20.4. na předpremiéře s delegací v plzeňském Cinestaru) (26.04.2017)