Reklama

Reklama

Víno nás spojuje

  • Francie Ce qui nous lie (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Jean (Pio Marmai) už deset let cestuje po světě a zpřetrhal všechna pouta, která ho spojovala s rodinou žijící v Burgundsku. Jeho otec ale vážně onemocní a tak se po letech musí vrátit do krajiny svého dětství. Je konec léta, blíží se vinobraní a po otcově smrti se Jean musí spolu se svými sourozenci Juliettou (Ana Girardot) a Jéremym (François Civil) domluvit, co bude se zděděným rodinným vinohradem. Otec jim odkázal vinohrad i dům s podmínkou, že bez souhlasu obou sourozenců žádný z nich nesmí volně nakládat se svým podílem a navíc každý má předkupní právo na podíly ostatních. Také musí zaplatit vysokou dědickou daň. A to je postaví před dilema – mají vinohrady, dům i vinařství udržet či prodat? Těžké rozhodování je především před Jeanem, který zanechal v Austrálii partnerku i syna. Tři sourozenci tak od vinobraní do vinobraní, během jednoho vinařského roku, v rytmu střídajících se ročních období postupně upevňují nejen vztah k vinohradu ale i vztahy mezi sebou samými, mezi svými nejbližšími. Postupně je spojuje společná práce, vzpomínky na prožité dětství a především jejich láska k vínu a vinařskému řemeslu. (Cinemart)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (50)

Likan7 

všechny recenze uživatele

Do dneška jsem si myslel, že nejde udělat film z Francie, obzvlášť francouzských vinic a přitom by to mohl být nudný, nebo dokonce špatný film. Tak už vím, že jsem se spletl. Víno nás spojuje se na první pohled tváří jako příjemný film o vinařích, kteří se snaží dělat svou práci stejně tak, jak jí dělal jejich zesnulý otec, spíše to je ale existenciální drama, který nemá dobrý scénář a už vůbec ne herce, aby to bylo DOBRÉ drama. Je to přešlap do vod, kam by se takový film neměl udávat, protože si dokážu představit ten pohodový snímek, jaký z toho mohl vzniknout. Plný slunce, dobré nálady, přátel a vína. Místo toho jsem měl po hodině chuť to vypnout, jenže jsem to dokoukal v naději, že by se to mohlo v druhé polovině změnit. Nezměnilo. Podívejte se na Paříž počká, TAK se pohodový film. Silnější 2. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Trochu to připomíná průměrný předvídatelný film Dobrý ročník (2006) z jehož scénáře se jiskřivé víno také nevyrábí. Víno nás spojuje je povrchní, příjemný film o rodinné dynamice a o tom jak každý den může být stejný nebo nový podle vnitřního vnímání. Obrazové scenérie krajiny střídající se v ročních obdobích jsou náladově krásné a pomíjivé, ale tento typ krajiny mě moc nebere. K tomu moc sentimentální a pomalé. Ruší kýčovité návraty do dětství a vypravěč, který komentuje i jasné scény. Nechybí vytahování dávných křivd. Zajímavé byly jen reálie týkající se vína, které si ale člověk může přečíst v manuálu o víně včetně sdělení filmu, že sběr hroznů je dřina, ale vinařství je umělecká profese. Ještě že se děj neodehrává v textilní fabrice... ()

Reklama

Vančura 

všechny recenze uživatele

Velmi pěkný film, který mě mile překvapil. Vyrazil jsem na něj kvůli výskytu mé herecké oblíbenkyně M. Valverde, která je zde - navzdory malému prostoru její postavy - oslňující jako vždy. Skvělá je i Ana Girardot, a stejně tak i zbytek obsazení je herecky přesvědčivý (povedené jsou i lokace, kamera a soundtrack). Ačkoli se děj rozjíždí lehce zdlouhavě a celková stopáž téměř 2 hodin se může zdát příliš dlouhá, mně osobně to vtáhlo do děje a bavilo až do konce. Jasně, jednoduchý příběh originalitou příliš neoplývá, ale co činí tento film zajímavým, je jeho mimořádná autenticita a nesmírně pohodová atmosféra, kterou je celý prostoupený - a nadto tam i člověk trochu nahlédne do zákulisí vzniku vína (film věnuje jednotlivým etapám zrodu vína neobyčejnou pozornost - snad coby výraz pocty vinařské profesi ze strany tvůrců - jejich film občas působí téměř jako hraný dokument z prostředí vinařství). Trvalo dlouhé roky od hrůzného zážitku z filmu Víno roku, než jsem opět získal víru, že je možné natočit dobrý film z vinařského prostředí - "Víno nás spojuje" přesně takovým filmem je, a po jeho zhlédnutí si to vyloženě říká o skleničku vína. Neočekávám, že by film měl mít v kinech nějakou větší návštěvnost - spíše profrčí sály kin bez většího zájmu diváků, ale zrovna v tomto případě si myslím, že to je vážně škoda - příjemnější zážitek z kina jsem si už dlouho neodnesl. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Rádoby velký film o víně. Ale není, jen stopáž dosahuje ke dvěma hodinám. V kostce řečeno, kromě pár hezkých časosběrných záběrů tu nenajdeme nic zajímavého. Jeden záběr na slunečnou australskou vinici s představením Marie Valverde (tušíte dobře, ukáže jen bradavku a ve filmu moc nepobyde), hodně otravných flashbacků s hlavními postavami ještě jako dětmi (jen čekáte, kdy se oba časy potkají v jednom záběru, a na konci se tak stane), vychytrale natočená scéna v nemocnici (ušetřili za herce) a mix francouzštiny a angličtiny. Ale bohužel, kromě stálého připomínání, že dědický dluh je po splatnosti a bude se muset něco prodat, se ve filmu stane houby. Takže taková vinařská Dynastie. Hodně podobný film nedávno dávalo HBO. ()

Gregor_Samsa 

všechny recenze uživatele

Takovej milej příběh o víně, vinařích, rodinných poutech a hlíně, co se neopouští. Zní to takhle trochu banálně a on to taky upřímně řečeno docela banální film je, ale k uzoufání to není a Bobule či Vinaři nebo co jsme to tady u nás v českomoravské kotlině upekli to naštěstí nejsou. Stopáž až moc velkorysá, ale jako navnadění otevřít si doma (italské!) červené to funguje... [60%; 2017-10-29 Kino Aero] ()

Galerie (30)

Zajímavosti (2)

  • Scéna, kdy Juliette (Ana Girardot) telefonuje z francouzské vinice Alicii (María Valverde) do Austrálie, se odehrává ve dne na obou místech. Není možné, aby na obou místech současně bylo denní světlo. (vojacekr)
  • Cameo ke konci filmu v roli muže, který provádí postřik na poli a přijímá povel, aby přestal, zahrál sám režisér Cédric Klapisch. (vojacekr)

Reklama

Reklama