Režie:
Miloš RadovičScénář:
Miloš RadovičKamera:
Dušan JoksimovičHrají:
Lazar Ristovski, Mirjana Karanovič, Mladen Nelevič, Jasna Đuričić, Nina Jankovič, Danica Ristovski, Tihomir Stanič, Bojan Žirovič, Bojan Dimitrijevic (více)Obsahy(1)
Ilija je stejně jako jeho otec i dědeček vlakový strojvůdce a pomalu se chystá do důchodu. Kromě šedesátky má na kontě i neslavný rekord co se počtu zabitých lidí týče. Během své kariéry totiž na kolejích přejel 28 osob. Vzrušení Ilijovi přivede do cesty samotný život v podobě desetiletého sirotka Sima, který se stane jeho adoptivním synem. Sima se po vzoru nevlastního otce a celé jeho mužské rodové linie chce stát samozřejmě také strojvůdcem. Přes veškeré Ilijovo rozmlouvání si chlapec cestu ke svému snu přece jen najde, ale nechce se smířit s realitou, že by byl vrahem. Kolegové strojvůdci mu říkají, že bez nehody nebude skutečným strojvedoucím a podle statistiky ji musí očekávat brzy, určitě již během prvního týdne. Sima ale jezdí již několik týdnů a zdá se, že nehody se mu vyhýbají. Tato skutečnost Simu neuvěřitelně deprimuje a psychicky mučí, tak musí vzít tuto bezvýchodnou situaci do rukou Ilija. (Mirius FD)
(více)Videa (2)
Recenze (110)
Ihneď po prvých fórikoch a rozložení úloh som si spomenul na vydarenú staršiu juhoslovanskú komédiu Klamné leto 68. Taktiež v rušňovodičovi máme vypätý vzťah otec-syn, i keď tu sa jedná o syna adoptovaného a nejakú tú teen lásku. V konečnom dôsledku na tom ale nezáleží, Ilija Simu miluje ako vlastného. Spočiatku osvieživý čierny humor brnká na tú správnu strunu, lenže postupujúcim časom sa jeho krútenie okolo tej istej témy stáva monotónnym. Trochu mi to nejde dokopy s dramatickou linkou, kde sa starší hrdina trápi nad smrťou blízkej osoby, ale o smrti neznámych sa stále iba vtipkuje. To súvisí aj s vypointovaním celého filmu a s nie príliš uveriteľnou Simovou traumou. ()
"Ja robím rušňovodiča celý život a zrazil som 35 ľudí. Skutočným rušňovodičom sa staneš, až keď zrazíš prvého samovraha... Nie je to naša vina, je to náš osud." ---- Vtipná bodka za IFFBA 2016. Áno, bol to skôr čierny humor, ako sa na Balkán patrí, ale po týždni depresívnych drám, to bolo oslobodzujúco osviežujúce. ()
+3* byl jsem nalákán netradičním černohumorným tématem na tento srbochorvatský film a odešel jsem z něho mírně zklamaný, ale to jen v rámci mého očekávání, protože si myslím, že z něho šlo vyždímat víc. V každém případě je to slušně natočený příběh z ajznboňáckého prostředí se svými zvláštnostmi, takže pro vláčkové fanoušky by to mohla být i povinnost. A pro ostatní zajímavé zpestření z východní části Evropy. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Velmi chytrá černá komedie, plná sarkastického humoru, který si umí utahovat ze smrti, životních otázek. Krásně zaobaleno kolem komunity strojvůdců, zvláštních osudů. Vztah mezi hlavního hrdinou strojvůdcem Iljou, který je nepříliš empatickým matadorem a sirotkem Simou umí zvláštním způsobem chytnout za srdce. Lenivější tempo mi tolik nevadilo, ani opakující se jednoduchý humor, včetně milého až morbidního závěru......7/10 ()
Hmmm, železnice... Zdá se, že je to bizár kdekoliv na světě a tato černá komedie o strojvůdcích - srdcařích, kteří se musejí vyrovnávat s neblahým životním údělem nechtěných vrahů, to jen dokazuje. Zdánlivě nenápadný film, navazující svou tragikomickou poetikou na odkaz snímků jako Kdo to tam zpívá či Černá kočka bílý kocour, svým předchůdcům ostudu rozhodně nedělá. A kde že leží ony koleje, po nichž se řítí krajinou nezastavitelní poslové smrti? Inu na Balkáně, kde jinde... ()
Galerie (117)
Photo © Zillion Films
Reklama