聲の形
A Silent Voice
A Silent Voice
A Silent Voice
A Silent Voice: The Movie
Režie:
Naoko JamadaScénář:
Reiko JošidaKamera:
Kazuya TakaoHudba:
Kensuke UšioHrají:
Aoi Júki, Maju Macuoka, Tošijuki Tojonaga, Sacuki Jukino, Miju Irino, Ikuko Tani, Saori Hajami, Akiko Hiramacu, Kenšó Ono, Hana Takeda, Rjó Nišitani (více)Obsahy(1)
Ishida Shouya na základní škole šikanoval neslyšící dívku Shouko Nishimiyu až do okamžiku, kdy ji její rodiče přesunuli na jinou školu. Ishida si vůbec neuvědomuje špatnost svých činů, přijde o všechny kamarády a nakonec se sám stane šikanovaným. Všechno se ale změní na střední škole, kde se opět setkává s neslyšící Shoukou a snaží se napravit všechno zlé, co jí kdy udělal. Tím začíná jeho cesta k nápravě. (Gantai)
(více)Videa (2)
Recenze (78)
Proč jen z toho neudělali seriál? Až posléze jsem se dozvěděl, že existuje předloha - (obsáhlejší) manga. Obří cast lidí, jejichž osudy a osobní vztahy by vydaly minimálně na jednu sérii plnohodnotného anime, a já bych je rád při nich sledoval. Character arc hlavního hrdiny byl možná dokončen (jestli se to tak dá říci), ovšem ostatní si tu cestu musí podstoupit. I kdyby se jednalo jen o roztažení filmu, tak bych s tím problém neměl. Nepočítaje time-skip oddělující dětství a dospělost se všechno dělo příliš rychle na vybudování si většího pouta s postavami. O obsahu netřeba hovořit, pochybuji, že by se našel někdo, kdo by s napravenými "hříšníky", výchovnými poselstvími nebo s ne-oscar-baitovým, obyčejným vyobrazením často tabuizovaných věcí měl problém. ()
Čo je potrebné na nájdenie vykúpenia? A naozaj si zaslúžime druhú šancu v živote? Ak hľadáme vykúpenie, musíme najprv prevziať zodpovednosť za svoje činy! Cesta sa to môže zdať byť náročná, avšak nie úplne nedosiahnuteľná. Ak chcete vedieť viac, pozrite si toto majstrovské dielo, ktoré ešte k tomu obsahuje najlepšie zrežírovanú scénu v anime histórii (myslené ako ktorú som mal možnosť zatiaľ vidieť) - samozrejme hovorím o hanabi. ()
Anime dramata jsou v Česku stále celkem neprozkoumanými vodami, což je docela škoda, protože sem tam se objeví dílo, který člověku dokáže, že Miyazakiho filmy nemusí být jedinými dobrými anime výtvory. A Silent Voice bylo nakonec docela pěkné. Ze začátku jsem se bál, že snímek upadne do takového toho utahaného melancholického stavu, kde hlavní postava má sentimentální monology, ale nakonec z toho vznikl hezký příběh o přátelství, trpkém pocitu viny, porozumění a samozřejmě lásce. Ani toho kýče tu člověk příliš nenajde, plus po animátorské stránce je to radost pohledět. Souvisí s tím i několik originálních nápadů, které se autoři rozhodli implementovat do vnímání světa a lidí hlavního protagonisty, kterého zžírají vzpomínky na základní školu, kde krutě šikanoval jednu milou hluchoněmou spolužačku. Chemie mezi hlavními aktéry dost dobrá, plus je fajn, že autoři vdechli duši i ostatním vedlejším postavám, díky čemuž to nejsou jen pouhé red herring charaktery. Určité utahanosti se film ale nevyhnul, plus si myslím, že byl i zbytečně moc dlouhý, tudíž některé scény absolutně zbytečný. Jinak ale spokojenost, rozhodně daleko lepší než v létě zhlédnutý "Your name", který je z nějakého důvodů hodnocen lépe. Průměrné 4* ()
O hodnocení mám naprosté jasno, protože málokdy se mi poštěstí, že dokážu sedět dvě hodiny nalepený na monitoru a vnímat každou minutu filmu. Tohle byla hodně intenzivní podívaná, během které mi hned několikrát přeběhl mráz po zádech, střídali se u mě pocity napětí, zklamání i radosti, prostě tohle drama jsem si opravdu prožil! Po stránce myšlenek, hloubky příběhu a propracovanosti postav opravdu hodně silné dílko, které sice místy tlačí na pilu víc než by bylo potřeba, ale pořád to (alespoň tedy u mě) naprosto skvěle funguje. Hudba také potěšila a skvěle tam pasovala, navíc slyšet v anime The Who mi udělalo nesmírnou radost. Jistě, mohl bych napsat pár drobných nedostatků ohledně animace, kdy třeba ta horská dráha se mi příliš nelíbila, ale bylo by to jen hledání kosmetických vad na něčem pro mě skoro dokonalém... I teď po dokoukání se mi hlavou honí myšlenky o lidech o tom jací jsme, jací můžeme být o našich slabostech i síle o tom zda se dokážeme změnit... Těžko najít slova, tohle se musí vidět. 9,5/10 ()
Galerie (42)
Photo © Shochiku Company
Zajímavosti (1)
- Film vynechal celou dějovou linku z původní mangy, ve které se hlavní skupina teenagerů snaží natočit film a vyhrát tak velkou částku peněz. (Gantai)
Na tento film jsem čekal hodně dlouho a taktéž v něj nesmírně věřil. Když jsem se tedy konečně dočkal vydání Blu-Ray a bohužel pro mě v anime průmyslu stále i pirátské cesty jeho pořízení, ihned jsem stahoval a v nejbližší možné době i zkoukl. Nuže, nyní si obhájím, proč je moje bodové hodnocení takové, jaké je. V první řadě zmíním zpracování. Kyoto Animation, to byla ta nejlepší možná volba, protože předvedlo naprostou nádheru jak ve formě animace, tak i vykreslení všeho ostatního kolem. Bezkonkurenční záležitost a jsem ohromně rád, že se něco takového dostalo do ruky právě tomuto po všech směrech vynikajícímu studiu. Teď ale k ději. Tak do poloviny bych dal bez servítek plný počet hvězd. Hlavního hrdinu, Shouyu, člověk ze začátku bude nenávidět, ale postupem času si jej začne decentním tempem oblibovat a i svým způsobem být rád za to, že se rozhodl z šikanujícího spratka stát tím, kdo všechny své chyby minulosti hodlá odčinit i proto, že se mu vše vrátilo a on je nyní ten, který nemá dobrou pověst a nikdo s ním nechce mít nic společného. A pak je tu hluchá dívka, Shouko. Roztomilost úrovně 9 tisíc, o to větší, když občas i něco zažvatlala o snaze mluvit i přes svůj hendikep. Na druhou polovinu filmu ale dopadlo poněkud silné, ležérní tempo a začalo to být takové méně záživné. O to víc, když se do děje přidaly další postavy, které už tolik nevynikaly a hlavně, osobně jsem jim ani pořádně nerozuměl, respektive tedy hlavně jejich činům, motivacím a vůbec i charakterové prázdnotě. Proč se třeba Ueno, jakožto možná taková zápornější postava, chovala tak nelogicky, bez pořádného vysvětlení? Což o to, o pořádné drama nebylo nouze, v jednu chvíli jsem opravdu jen napjatě očekával, jak se určité prekérní situace vyvrbí, držel palce, či propadal až nevěřícné strnulosti. Ale jinak začaly převládat myšlenky na to, že už se vše zdá jaksi nekonečné, zbytečně nastavované a že vyhlídka ideálního konce postupně vyprchává. A taky, že ze zakončení neskáču dva metry vysoko, zdálo se mi poněkud divně uřízlé a upřímně, vůbec by mi nevadilo, kdyby to skončilo o čtvrt hodiny dříve (ne-li i o půl). Inu, to je tak, když se adaptuje jako film manga, která má přes 60 kapitol. Tedy, něco méně podstatného se z předlohy vyřízne, velká část zadaptuje, ale zbytek se holt nechá ležet ladem. Předpokládám, že vzniknout to jako regulérní série, byla by to možná i pecka, do které by se dalo napěchovat víc a lépe, ale zase by dozajista nedostala až tak úchvatného zpracování. Každopádně i tak stále zůstávám u toho, že jde letos o zatím ten nejlepší anime film a mohl bych i říct, že film podobné kvality jsme tu neměli už od doby Makota Shinkaie a jeho Zahrady slov (toto tvrzení změním, pokud bude Kimi no Na Wa lepší). Tedy, beru-li v potaz, že zde byl kladen větší důraz na propracovanější příběh, než na naprosto dechberoucí vizuály, ale zase bych musel posléze narazit na rčení „bylo to dobré, ale bylo toho dost“. Uzavřu tedy toto zhodnocení tak, že film se mi líbil, ale procentuelně mu holt musím za těch pár výtek docela dost ubrat. 85% () (méně) (více)