Dětská hra

Více než dobrý nápad, sympaticky přímočaré provedení (žádné místo k odpočinutí tu nehledejte, v Dětské hře se pořád něco děje a někdy je to lepší, někdy horší) a skvělé triky, které zkrátka musím obdivovat i dnes. Když Chucky poprvé "naplno" ožije, je to vážně až šok a jasně si vybavuji, co se mnou ta scéna udělala kdysi v pubertě. Možná by se mi více líbilo rozkošacení té linky s Andym podezřelým z vraždy a pravděpodobně bych byl rád, kdyby obzvlášť dospělé postavy trochu více přemýšlely, ale na druhou stranu si říkám, že by to filmu vzalo velkou část jeho kouzla. Je to pořád super. (10.03.2019)

Do téhle horrorové pohádky jsem se hned napoprvé beznadějně zamiloval... Bylo to někdy záhy po tzv. "revoluci", takže jsem film bohužel viděl z dabované VHSky na černobílé televizi, ale přesto to byla láska na první pohled. A tenhle vážný vztah přetrval beze změn až dodnes. Postavička zuřivé, šeredné, sprosté a maniakálně vraždící panenky (vlastně panáka) je jedním z mých nejoblíbenějších filmových záporáků. K tomu ještě navíc ryzí osmdesátková atmosféra a hezká Andyho maminka, a je z toho divácká láska až za hrob. (07.10.2013)

"Tak už mi veríš?" - "Áno. Ale kto to uverí mne?" Detská hra je pre mnohých divákov rovnaká nostalgická záležitosť, ako LEVIATHAN, ALIGÁTOR, PIRAŇA, VOSKOVÉ MÚZEUM a tony ďalších vecí z 80. rokov. Vďaka démonickému zlosynovi (s Dourifovou tvárou a následne Dourifovým hlasom), temnej atmosfére, premysleným vraždám (kladivko, woodoo), zaujímavému hereckému obsadeniu (schopný 7-ročný Alex Vincent to i bez mamy, policajta a priľahlých obetí sebavedomo ťahá naprieč celým filmom) a skvelým scénam (cupitanie okolo auta, baterky) to však zvláda i bez nostalgie. Oceňujem tiež v tej dobe módnu pochmúrnu atmosféru veľkomesta, v ktorom ste snáď ešte v menšom bezpečí, než na americkom hixploitation vidieku (Maniac Cop, Cobra atď.). (18.10.2004)

Dnes už samozřejmě klasika. První Dětská hra má fantastickou atmosféru, Chucky je dokonalý a Alex Vincent v roli malého Andyho je vynikající. Srovnáme-li Chuckyho a Arnoldova Terminátora, tak vítězí Chucky, protože jednak obstojně hláškuje a jednak je zákeřnější, lstivější a ve vraždách vynalézavější. (06.12.2018)

Tenhle film se dal z mého pohledu hodnotit dvěma způsoby. Kdybych bral v úvahu jen to, že jsem Dětskou hru viděl dnes, kdy jsem již dospělý a ani jednou jsem se nevylekal, natož abych pocítil, že koukám na horor, tak bych film označil za průměrný a málo hororový. Jenže je tu jeden fakt, který prostě nemohu pominout. Já tenhle horor dnes neviděl poprvé. Já jsem ho viděl zhruba jako osmileté dítě před nějakými 15 lety, a to v noci, kdy na lidskou (natož potom dětskou) psychiku horor působí nejhůř. Tehdy jsem to opravdu hodně prožíval, hodně jsem se bál, bál jsem se usínat sám a děsil jsem se všech hraček, které jsem měl v pokoji. Po dlouhá léta jsem si pod pojmem strach vybavil právě Chuckyho. Tenhle horor tedy na mě jako na dítě velice zapůsobil a probudil ve mně ohromný strach. A to je právě ten druhý aspekt, podle kterého nakonec také tento film hodnotím. Nezáleží na tom, jak na mě Dětská hra působí teď, ale jak na mě zapůsobila, když jsem jí viděl poprvé jako dítě. Nezapírám, že tenhle film pro mě také znamená ohromnou nostalgii, ale hlavně mohu zodpovědně prohlásit, že tohle je film, který mě dokázal vyděsit snad nejvíce ze všech hororů, které jsem kdy viděl. A proto jsem se rozhodl ohodnotit pěti hvězdami, jelikož když se řekne Dětská hra a Chucky, tak se mi znovu vždy vybaví strach, úzkost, a dlouhá léta neklidných nocí, kdy jsem se v posteli v noci před usnutím docela bál. A to prostě musím ocenit. (08.05.2010)