Zahradnictví: Dezertér

Dezertér je o něco méně nudný než první díl prequelové trilogie, ale o to víc nevyvážený žánrový masomix. Příběh titulního "Dezertéra" se řekne jakoby mimochodem, včetně toho, že nevíme, proč zrovna na konci spáchal sebevraždu mimo obraz. To je mimochodem už po druhé v téhle sérii, kdy hlavní TITULNÍ postava zemře jen tak mimo obraz. Scéna s lepidlem je naprosto nepochopitelně znázorněná jako groteska stylu Sám doma nebo Mr. Beana a pak ji bůhvíproč máme brát vážně jako Ottovu finální kapku. Je zde jasně vidět, že Jarchovský v druhé půli zapomene na postavu Karlíka a tak vůbec neřešíme následky "lumpárny" na jeho život. Vše je to prominuto krátkým dialogem mezi sestrami. Vidíme tu neuvěřitelné a nepochopitelné karikatury komunistů, které HLAVNĚ nejsou vůbec vtipné. Ale aspoň, že jsou tu doslovné odkazy na Pelíšky jako "Krev mé krve?" nebo "Dávám komunistům rok, maximálně dva". (videorecenze) (03.12.2021)

Proti Rodinnému příteli jsme se nepatrně posunuli v čase, což neznamená, že by po konci války nastala selanka. Luxusní kadeřnický salón opět zahájil provoz, k většímu luxusu pro zákazníky přibyl kávovar (pro ilustraci, jaký byl dříve standard, fungovat takto kadeřnictví dnes, dost možná nemám z kadeřnictví fóbii). Z koncentráku se navrátivší Jindřich s Vilmou čekají druhé miminko, on tak vehementně touží po synovi, že mám chuť ho nakopat (jako ostatně každého, komu nejde primárně o to, aby dítě bylo zdravé) a z celého srdce mu přeji nejen dceru, ale i v další generaci samé vnučky! Ještě jak se choval k prvorozené dceři v porovnání s jeho chováním vůči synovci. Jen na okraj, obě děti jsou velmi sympatické a před kamerou se chovají příjemně civilně. Postava dezertéra Macháčka představuje oběť doby a okolností, tragédii osobní i rodinnou a divák, stejně jako dezertér sám, váhá a uvažuje, jestli je to chudák, hajzl, semletá troska, pragmatik, egocentrik, nic z toho, nebo od každého trošku. Hodnotit budu až po poslední části, ale zatím bych řekla, ku podivu, že to má vzestupnou tendenci.edit 14. 12. 2018 nahlíženo zpětně, mnohem víc se mi vracejí věci a děje z Rodinného přítele, takže i když Macháček tu hrál jak o život, jako film je Dezertér prostě slabší. (20.03.2018)

nemůžu si pomoct,ale mě se druhý díl Zahradnictví zkrátka líbil.Pořád je tu možnost lecos vytknout,ale oproti prvímu dílu je to velký skok kupředu.Ohromou výhodou a plusem Dezertéra je jistá životnost a mnohem větší uvěřitelnost.Zatímco Rodinný přítel se odehrával prakticky celý v prapodivném vzduchoprázdnu kde ani nebylo poznat že je válka,Dezertér je nejsilnější právě v dopadu doby,kdy se k moci derou komunistiTo přináší spoustu vyhrocených situací a dokonce se objevuje i humor v náznacích podobný tomu z Pelíšků.Humor je to sice dost dietní,ale mnohdy funkční..70% (01.02.2018)

Přemýšlel jsem, proč mě ztvárnění doby (2 sv. válka) v nijak převratné jedničce bavilo více. Je to proto, že Hřebejk už natočil tolik anti-komunistických filmů, že by to vystačilo na filmografii několika režisérů. Tudíž to není tak, že by tuto epochu natočil špatně, ale každá scéna vám připadá jako obšlehnutá z jiných českých filmů (Dokázal by někdo spočítat kolik anti-komunistikých filmů se tady od roku 89 natočilo?). Proto už vánoční atmosféra a rozbalování dárků nudí, proto nudí lití olova a "dávám bolševikovi dva", proto nudí souboj podnikatele s komunistou, o kterém předem víme, jak dopadne. Abych jen nekydal, herci jsou výborní a vývoj holičovy postavy byl přijmeným překvapením, který pro mě dramaticky fungoval. Ale to je málo. (03.02.2018)

Prvý diel ma vcelku príjemne prekvapil, aspoň vzhľadom na ten všeobecný hejt. Páčilo sa mi vykreslenie postáv prežívajúcich neľahké životné situácie v ťažkej dobe. Naproti tomu je Dezertér plný postáv, ktoré oplývajú jednou vlastnosťou. Jeden je nervák, ďalší dobrák od kosti, tretí stopercentná sviňa, lebo je komunista a štvrtý či štvrtá je tu na to, aby slúžila ako krovie pre grotesknú situáciu, no a piata je komediant. Film akoby sem vypadol z 90- rokov. Jedni sú zlí, ďalší dobrí, pretože je všetko v spoločnosti jednoznačne polarizované, máme tu postavu, ktorá háji všetko americké a nenávidí všetko ruské, takže je problém, keď si jeho brat vezme Rusku. Ale je zadefinovaný ako nervák, takže incident musí skončiť bitkou. Dezertér sa takýmto zjednodušovaním odďaľuje od reality. No a opäť platí, že o množstve potencionálne zaujímavých udalostí iba počujeme z voice-overu, pričom niektoré nakrútené scény dej nikam neposúvajú. Pritom už len film o menovej reforme mohol byť napínavý od začiatku do konca. Z Dezertéra sa o hrôzach komunizmu veľa nedozviete a určite ich neprežijete spoločne s hrdinami. (21.02.2020)