Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vědecko-fantastický snímek Jaroslava Balíka podle scénáře Josefa Nesvadby vypráví příběh z futuristické Prahy 20. let minulého století. Na výstavě Futurum představuje hosteska Věra, dcera významného továrníka, řadu nových mechanických robotů do domácnosti, kteří by efektivně dokázali zastat lidskou práci. Vynálezce Petr pozve půvabnou Věru k sobě do laboratoře, kde ji seznámí s o něco odvážnější myšlenkou – tvorbou „golemů“, dokonalých lidských dvojníků. Jeho pokusy byly zatím neúspěšné, to se však změní ve chvíli, kdy se Věra k jeho stroji přiblíží a mimoděk přivede na svět svou dvojnici, prvního golema, nebo spíše golemku. Věřina identická kopie je zprvu velmi pracovitá, silná a poslušná, ale brzy se u ní projeví nekontrolovatelná touha po bohatství… (Česká televize)

(více)

Recenze (40)

Aelita 

všechny recenze uživatele

"Ovečka Dolly byla zlá a brzy zemřela". (https://cs.wikipedia.org/wiki/Dolly_(ovce))____ Člověk není Bůh. Člověk je opice, která se po Přírodě pouze opičí. Co z toho může vzejít, se člověk mohl přesvědčit již mnohokrát. A není pravda, že se nelze zastavit, protože se lidstvo podřizuje přírodním zákonům strukturování narůstající entropie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Ilja_Prigogine). Protože Příroda vybavila člověka sice nedokonalým, nicméně něčeho přece schopným mozkem, který je zapotřebí využívat tím víc a častěji, čím je rychlejší vývoj a neznámější a nebezpečnější možné důsledky lidské tvořivé činnosti. Krátce řečeno ne každý vynález je nutné zavádět do života. ____ Film, jenž je založen na klasické záměně identických hrdinů a je ve velké míře módní přehlídkou, bude zajímavý až někdy v roce X, kdy se naplní to, před čím varuje. Navíc připomene slavný "bruselský styl" (http://cs.wikipedia.org/wiki/Bruselsk%C3%BD_styl ______ http://bydleni.idnes.cz/podivejte-se-jak-jsme-zili-za-socialismu-v-60-letech-fsy-/panelakovy-byt.aspx?c=A080620_152848_dum_stavime_web). ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Takmer neznámy film so zápletkou, ktorá by v tej dobe poslúžila takému Vorlíčkovi na bláznivú komédiu. Slečna Golem je ale skôr milostnou sci-fi drámou, ktorá sa len tak mimochodom neberie smrteľne vážne. Namiesto fórov tu je akcia, stále chce niekto niekoho zradiť, prípadne zabiť. A dočkáme sa aj tých mŕtvol. Hodinka a pol celkom rýchlo ubehne, poplatnosť dobe a ideológiu som vôbec neriešil, na čo sa tým zbytočne zaťažovať. Skôr 50% než plné tri hviezdy, ale máme tu hneď dvakrát Brejchovú a Tříska podobnú úlohu "nežného zmätkára" myslím nikdy nehral. ()

Reklama

Oskar 

všechny recenze uživatele

Praha, 20. léta: Vědec Jan Tříska vynalezl klonování a průvodkyně po expozici mechanických robotů Jana Brejchová přijde jako slepá k houslím ke své dvojnici. Brejchová č.1 je romantická idealistka, toho času na útěku od svého zazobaného tatínka, Brejchová č. 2 je strojově racionální bytost, připravená jednat v zájmu svého předobrazu i proti jeho vůli. Zní to jako příležitost k rozehrání skvělé fantastické komedie, i jméno Josefa Nesvadby jako autora námětu se zdá být zárukou. Ale... Jana Brejchová není Iva Janžurová, nepodařilo se jí své dvě role dost zajímavě odlišit a při nevyhnutelných záměnách je děj poněkud nepřehledný. Nemusím dodávat, že tradičně nešikovná režie Jaroslava Balíka problém ještě prohloubila. Podobně jako jeho starší adaptace Nesvadby, Tarzanova smrt, hemží se i Slečna Golem spoustou nepotřebných postav, a stejně jako ve starším filmu se nedaří najít optimální kompromis mezi rozvláčně upovídanými a chaoticky akčními scénami. Že se na film přesto dá dívat, je zkrátka zásluha neobvyklosti námětu, přítomnosti herců, které člověk rád vidí, vizuálního futuretrostylu, ale bohužel ne způsobu vyprávění nebo snad vyvolaného zájmu o osudy hlavních postav. Při vší skepsi jsem čekal víc. 40% ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Nějak jsem se do toho nedostal. Film mixuje různé styly od komedie, romantiky a crazy přes vlastně drama a kritiku kapitalismu, jako by film vznikl někdy ve 30. letech 20. století, a neštítí se ani dvojnásobné vraždy, což mi přišlo už opravdu přes čáru. Marešova bigbítová hudba tomu dává zase šmrnc diskoték 60. let, což se sem - i díky historizujícím kostýmům - rovněž moc nehodí. Děj je natahovaný, že i při tak krátké stopáži hodně, ale hodně nudí a nezajímá. Brejchová sice ukazuje, co jí tehdejší cenzura ještě povoluje, a jako drsná kopie je chvílemi zajímavá - ale opět mi přijde, že není ta postava dotažená úplně do všech podrobností a možností a chvílemi se nechová tak racionálně, jak je nám předkládáno, že by chovat měla. Navíc Tříska je možná skvělý dramatický herec, ale jeho pokusy o komiku jsou marné, prázdné a povrchní. Exteriéry Karlových Varů působí pak nevím proč tak nějak lacině. ()

Lischai 

všechny recenze uživatele

Film je zajímavý ve své filozofické rovině na téma "peníze = užitek", ale bohužel je jí věnováno asi osm minut. Jako dobrodružná konspirační veselohra pokulhává po všech nohách. Podivný svět - zčásti starosvětský zčásti papundeklově moderní - pseudo-groteskní vložky, papírem šustící scénář a odfláknutý střih nepatří úplně k tomu nejlepšímu. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (8)

  • Roli vynálezce Petra Vondráčka měl původně ztvárnit Jaromír Hanzlík. Roli však musel kvůli pracovní vytíženosti odmítnout. Jako alternativa byl zvažován Petr Kostka, což se zase nelíbilo vedení studia. Nakonec byl 14 dní před začátkem natáčení obsazen Jan Tříska. (Xell)
  • Divadelní představení ve filmu je „R.U.R.“ Jedná se o divadelní hru Karla Čapka, utopistické drama vypráví o továrně, v níž vznikají roboti, kteří pracují za lidi. Zde se také poprvé objevilo slovo robot, které postupně od autora převzal celý svět. Vzniklo ze slova robota, jež je synonymem nevolnictví. (sator)

Reklama

Reklama