Deobeulyu

Podle mě byli Lee Jong Suk a Han Hyo Joo skvělí, z "Oh Yeon Joo" jsem měla na začátku obavy, ale stačilo pár dalších minut a strach byl ta tam. Přiznávám, že to bylo trošku zdlouhavější a připomínalo to křečka v kolečku, takové trošku nekonečné, ale nedá se jim upřít, že se člověk u toho nenudil, protože ho vždycky něčím překvapili, šokovali, vystrašili a Oh Yeon Joo a Kang Chul tvořili krásný pár, takže není co řešit. (04.01.2017)

W začal a já byla u vytržení, nápad geniální, herci úchvatní. Seriál mě strhl a já se těšila na každý další díl a nemohla se dočkat až následující týden ty další vyjdou. Jenže pak se něco stalo a já si u jedenáctého nebo dvanáctého dílu naplno uvědomila, že mi něco chybí, a že už to vlastně trvá déle. Kde se to jen zlomilo? Co se vlastně stalo? Nejspíš v bodě, kdy jsme uviděli vrahovu tvář a autorovi se stalo to, co se mu stalo, v tu chvíli byla moje reakce: WTF?. V mnohém souhlasím s komentářem od = Tomas.Senti. Hlavně souhlasím s "uspěchaností příchozích scén" a také to považuji za největší problém. Myslím si, že když člověk W sledoval zároveň s překladem, tedy s odstupem týdne mezi díly, tak měl možnost lépe se zamyslet nad vývojem a tím pádem mu docházelo, že má seriál jisté mezery (sledovat ho bez větších pauz, tak věřím, že bych od seriálu odcházela jako smyslů zbavená) :D nezamýšlela bych se, ale hltala to se vším všudy. Na konci mi zůstalo hodně otázek, nedořešené věci a já byla docela vytočená. Chemie mezi hlavními hrdiny byla, ale vztah mohl být lépe do hloubky rozvinutý, abychom pochopili, proč se do sebe vlastně tak šíleně zamilovali. Hyo-joo jsem viděla asi poprvé (oprava, já ji viděla poprvé v Iljimae, ale tam jsem měla oči asi jen pro hlavního hrdinu! :-D protože jsem vůbec netušila, že ona byla jeho vyvolená -_-) - dialog u výtahu mě dostal do kolen. Doufám, že si Jong-Suk příště vybere nějaký méně překombinovaný seriál, protože já toho chlapa žeru, i ten jeho široký úsměv, který někomu přijde creppy. :D :D Ale víte, co mě bavilo nejvíc? Přechody scén z hraného na kreslený webton (to mi přišlo naprosto špičkové). (17.09.2016)

hm... ako to nazvat.... tie opakovania a vracania sa v deji nazvem "dejove linie"... prva dejova linia super (na 5*)... druha dejova linia bola paradny chaos, ale dala sa stale skusnut, ze je to predsa len sucastou komiksu (na 3-4*)... dalsia dejova linia bola s prepacenim bullshit (1*-odpad), stvrta dejova linia dalsi odpad, ale trocha mensi ako ten predtym (1-2*)... piata dejova linia co ja viem... ak ste sa nestracali doteraz, tak teraz uz urcite ano... takze celkovo BY BOL tento serial paradny, superny... keby sa ho korejci nesnazili napasovat na ten svoj klasicky 16 epizodovy ramec a skoncili by to pri prvej dejovej linii... skoda dobreho napadu (09.10.2017)

Dalo by se říct, že se to scénáristům ke konci trošku vymklo z rukou, a pravidla hry si měnili tak, jak se jim to hodilo. A mnohdy to možná ani moc nedávalo smysl. Jenže jakožto divák, který si dobrovolně pustí tenhle žánr, mám k těmto věcem toleranci a beru to tak, že když může existovat komiksový svět, kam si lidé chodí na návštěvu, může se dít vlastně cokoliv. Zvlášť když se mi líbí herecké výkony, hudební doprovod a komiksové prostředí celkově. Vedle hlavních hrdinů, u nichž bych předem nevěřila, jak moc se k sobě budou hodit, mě bavil hlavně otec Oh Yeon Joo a taky Soo Bong. Jednu výtku bych ale stejně měla. Jong Suk začíná být opravdu skvělý herec, ale mně k němu bojové scény prostě nejdou. Nebo spíš jemu nejdou. Nevím, jestli je to tou postavou, ale mnohem radši se dívám na rvačky takového Raina nebo třeba Go Sooa. Jo a pochválit musím také nenucenou reklamu na auta. Ta byla prima. 4,5* (29.10.2016)

No tak se zase uklidníme. :-D Nápad to byl tak zajímavý a já se tak těšila, že odcházím hodně zklamaná. Začátek byl ještě dobrý, kdy se to drželo určitých pravidel. Ale pak se pravidla začala ohýbat, najednou už nebyly hranice, ale bezmezné Deus ex machina (potřebujeme to pošoupnout tímhle směrem, tak najednou se s mí tohle, potřebujeme to protáhnout, tak to ztížíme a dáme nové pravomoci tomu a tomu, nějak už to „lišácky“ vysvětlíme, však nám to diváci sezobnou). Přestože se to tvářilo, že to má jeden zvrat za druhým, tak když člověk o tom začne přemýšlet, tak zjišťuje, že v podstatě to hlavní již bylo vyřešeno po sedmi dílech, ale protože je nutné to natáhnout na těch 16, tak najednou máme další „zápletky“. Když si člověk nakonec odmyslí to, že se pohybujeme mezi dvěma světy a lze ten jeden dost brutálním způsobem ovlivňovat, tak se nám tu ukáže zase obyčejná romanťárna s láskou na život a na smrt. Ale protože si to neodmyslíme, tak nedostaneme nic pořádného a vše je pro mě napůl – boj se zlem, jejich vztah, fatasy prvek utržený ze řetězu. A pak jsem měla ještě osobní problém – Jong-suk Lee je fajn, ale jakmile nasadil ten svůj široký úsměv, měla jsem z něj divný pocit, prostě že úsměv není vůbec upřímný a spíš mi přešel creepy. Nedokázala jsem si tak najít cestu k jeho postavě a vlastně k vůbec žádné. Nakonec mi přišel nejzajímavější asistent kreslíře, ten pro mě působil pomalu nejopravdověji. Je sice pravda, že jsem si chvíli říkala, že je to třeba i parodie na všechny ty Deus ex machiny, divné twistploty, co jsou v seriálech (měla jsem to podezření ve chvíli, kdy autor W mluví o tom, jak vytvořil vraha), ale nakonec se to bralo tak vážně, že bohužel. Nemohu dát vyšší hodnocení, nebylo by to spravedlivé a seriál neuvěřitelně nadhodnocený. Nepřemýšlejte u toho a budete se bavit. I když je možné, že i po závěru posledního dílu budete mít, stejně jako já, spoustu otázek, protože na ně seriál neodpovídá po všem tom bordelu, který natropil. Přeloženo. (15.09.2016)