Insidious: Poslední klíč

Z celé série se jedná o zatím nejslabší díl, ale v té duchařské bídě posledních let je to pořád nadprůměr. V zásadě se jedná o další z báchorek o strašidelném domě, do kterého po letech přijíždí hlavní hrdinka, aby si to s bubákem vyřídila jednou provždy. Atmosféru to mělo celkem slušnou, laciné lekačky na mě fungovaly, vizualice hlavního strašidla je solidní a docela mě potěšil zvrat, dá-li se to tak nazvat, který přišel v závěru. Herecky jakž takž. Lin Shaye je pro mě doplňkovou herečkou a nejsem si jist, jestli byl úplně dobrý nápad postavit film na ní. Ale tady bude problém spíš ve mě. S ostatními aktéry jsem neměl problém a potěšilo mě i to málo prostoru pro Caitlin Gerard. Podle ohlasů jsem moc nečekal, takže ve finále jsem spokojen. 70% (21.03.2018)

Po dlhých rokoch je Elise nútená vrátiť sa do domu, v ktorom vyrastala, pretože duchovia, ktorých velmi dobre pozná, terorizujú terajších vlastníkov. Bude nútená postaviť sa všetkému, čoho sa desiatky rokov obávala a navždy skoncovať s desivými tajomstvami, ktoré sa v útrobách domu skrývajú. - U mňa velmi velká spokojnosť. V podstate jediné, čo mi u tohto hororu prekážalo, boli trochu nevhodné humorné vsuvky charakterov hraných Leighom Whannellom a Angusom Sampsonom. Mám týchto borcov rád a cením si všetko, čo pre tento žáner robia, ale keď sa už od začiatku režisér snaží budovať celú zápletku na emóciách spojených s Lin Shaye, trochu to kazí dojem. Herecky je to absolútne bezchybné a tolko hororových hviezd pokope tu už dlho nebolo. Lin Shaye sa po sedemdesiatke stala hororovou hviezdou a som zvedavý, kolko toho ešte stihne, ale aj tak jej vplyv z hororových kroník nikto nikdy nezmaže. Zaujímavo sa mi pozeralo aj na výmenu generácií. To dievčatko, ktoré hralo Elise v mladšom veku, bolo velmi presvedčivé a má podla mňa pred sebou velké veci. Josh Stewart hral tiež dobre a miestami z neho až mrazilo, rovnako ako z Javiera Boteta, ktorý konečne dostal trochu viac priestoru. Za pozornosť stojí velmi dlhý úvod, ktorý som v poslednej dobe zaznamenal len v The Hatred a tento štýl začatia príbehu sa mi velmi páči a považujem ho za najideálnejší spôsob práce s flashbackmi. Ďalší výborný príspevok do série, ktorá si ako jedna z mála drží vysokú kvalitu v každej časti a už teraz sa nemôžem dočkať tej ďalšej. + Lin Shaye + Javier Botet + Leigh Whannell + Joseph Bishara + herečka z Resident Evil: The Final Chapter + herec z The Collector, The Collection, The Neighbor a Cold Moon + herec z The Lords of Salem a The Exorcist + herečka z Smiley + herečka z Mercy a Day of Reckoning + herečka z Villisca + herec z Get Out + herečka z House of 1000 Corpses + herec z Hangman + herec z The Conjuring, Bone Tomahawk a The Conjuring 2 (16.03.2018)

Ale jo, ve výsledku prequel/sequel je celkem fajn. Rukopis Wana tam sice není, ale režisér Robitel ovládá řemeslo zručně. Není to nic přelomového, ale klasické horovové trademarky tam jsou, byť o převrat se nepokouší, ale hraje na jistotu. Třeba scéna s kufry v klimatizaci je docela moc fajn nápad. Zbytek hraje klasickou notu. Sidekickové hrajou zase svojí trapnou hru, ale co bychom od nich chtěli nového. Neurážející chuťovka, co neukojí hlad, ale na chvilku polechtá chuťové buňky. 60% (04.08.2020)

Zkurvený děti v kině. Cinema City Pardubice, teď. Lidi jsou dobytek, zasranej, nevychovanej dobytek. A film taky slabota. Když už jsem po delší vychladnul, vrátím se k filmu jako takovému. Bez Wana na režisérské sesli to nemá po hororové stránce co nabídnout. Scénář sahá do komedie až příliš často a vzhledem k nízkému levelu strašení je to velký nepoměr. Občas mám humor v hororech rád, aby člověk při kadenci strachu měl čas vydechnout. Ale zatímco třeba v Lights Out je komediální jen jedna scéna a nahuštěné It občas rozčísne nějaká Ritchieho hláška či samotný Pennywise, tak v posledním Insidious je prakticky půlka filmu komedie v čele s hláškujícím duem lovců a strašení je sakra málo. Ani protkanost děje už není z daleka tak zajímavá, hudba neděsí a démonicky nenahaní husinu jako Bisharova pekelná nota v prvních dvou dílech. A když už se vám na chvilku sevře srdce a daří se atmoška, vteřinu na to máte buď nemístný vtip, nebo laciné finále kopírující kung-fu bordel ze trojky, kdy se s démony prostě mydlíte jak Walker Texas Ranger s laciným kaskadérem. První dva díly miluju, ale i když je čtyřka značně lepší než trojka, bez Wana to nemá šťávu a na špičku ztrácejí poslední díly s dechem. Sice se těšim na klidnou domácí projekci bez chrochtajících, křoupajích a hihňajících vypíčených puberťáků, ale víc jak 60% ze sebe stejně nevymáčknu. Mrtvá frančíza. (04.01.2018)

„Sme ako policajti. Akurát nezatýkame ľudí.“ Sequel prequelu (trojka), ale zároveň stále prequel sequelov (jednotky a dvojky). Chápeme sa, hej? Ono je to asi dosť čudné a zvláštne, ale trojka a štvorka sa mi paradoxne páčili viac, ako jednotka a dvojka. OK, máte pravdu, dvojka sa mi predsa len páčila zo všetkých štyroch dielov asi najviac, ale chcem tým povedať, že každopádne nepatrím k divákom, ktorí uznávajú len prvé dva diely s rodinou Lambertovcov a zvyšok série nie. Naopak, veľmi sa mi páči ústredná trojka krotiteľov duchov – dominantná, rešpekt budiaca a pritom sympatická a ľudská Lyn Shaye + jej dvaja komickí pomocníci Leigh Whannell a Angus Sampson (márne rozmýšľam, ktorého mám radšej). A tá dostala poriadny priestor až v trojke a štvorke, nie v jednotke a dvojke. Na začiatku štvorky sa nachádza scénka, v ktorej to vyzerá tak, že Elisu nechajú jej obľúbení pomocníci na nasledujúci démonický prípad samú. Našťastie už o pár sekúnd sa ozvalo trúbenie a ja som sa začal spokojne, nasprostasto uškŕňať. Vyzdvihnúť musím i pôsobivú a ponurú atmosféru a množstvo strašidelných a nepríjemných scén, ktoré vás vyplašia napriek tomu, že ich čakáte (prítomnosť Jamesa Wana ako producenta je neprehliadnuteľná). (27.03.2018)