Insidious: Poslední klíč

Zatímco první díl působil jako originální zjevení na půdě atmosférického duchařského hororu, díl druhý tento fikční svět důmyslně rozvíjel, rozvracel některé představy a využíval potenciálu svých postav, s dílem třetím se vytratily gotičtí duchové a byl postaven na děsivějším záporákovi, přičemž nikterak nerozvíjel možnosti astrálního cestování, Poslední klíč dostává svému názvu a funguje jako vhodné doplnění ságy, a to z hlediska a) doplnění minulosti hlavní postavy a za b) přitažlivé rozšíření astrální dimenze, ve které tentokrát hraje prim luxusní záporák – ale i zde platí pravidlo, že záporná postava v hororu je děsivější, pokud vidíme pouze náznaky, ale když se ukáže v plné vizáži a síle, ztrácí na efektivitě. Více po velmi dlouhé době ZDE (05.01.2018)

Ghoulbusters jdou, roste tenze, zlé démony čeká penze.. Slušně odvedené řemeslo, které se sice občas utápí ve tmě a klišé, ale sympatie k zavedenému triu Elise, Specs a Tucker (she´s psychic, we´re sidekick) všemu dodávají hladký průběh. Role Joshe Stewarta je jakýmsi žertem vůči Collectorovi, na čtyři konzumní lekačky určené výhradně pro nedoslýchavé připadá jedna sofistikovaná (kufry ve větrací šachtě) a vymícení Klíčorukého Edwarda se schopností zamykat hlasivky proběhne tak rychle, že ani nestačí urazit. Ale jo, mám ten Whannellův projekt docela rád a jelikož na malého Daltona už číhá Čertík Darth Maul, nevidíme se asi naposledy.. (11.01.2018)

Ale jo, ve výsledku prequel/sequel je celkem fajn. Rukopis Wana tam sice není, ale režisér Robitel ovládá řemeslo zručně. Není to nic přelomového, ale klasické horovové trademarky tam jsou, byť o převrat se nepokouší, ale hraje na jistotu. Třeba scéna s kufry v klimatizaci je docela moc fajn nápad. Zbytek hraje klasickou notu. Sidekickové hrajou zase svojí trapnou hru, ale co bychom od nich chtěli nového. Neurážející chuťovka, co neukojí hlad, ale na chvilku polechtá chuťové buňky. 60% (04.08.2020)

Je s podivem, kam až se dá recyklovat už takhle recyklovaná série o bubácích. Insidious vsadil na kartu jistoty, když hororově vyprahlému, ale zároveň také z velké části negramotnému publiku naservíroval pohádku na pokračování o lovcích duchů. Pak se není čemu divit, že v současné době jsou velebeny podobné rychlokvašné hrůzy (ještě společně s Conjuring nebo Annabelle), které zneužívají divákovy benevolence, přičemž na klasiky žánrů se neprávem zapomíná. Již čtvrtý díl tohoto večerníčku přináší v podstatě stále tu stejnou šablonu - aby taky ne, kdyby měli tvůrci potenciál přijít s něčím novým a neotřelým, asi by se nezahrabávali s touhle duchařskou frenčízou. Čili pokud jste viděli kterýkoli s předchozích dílů, zhruba víte, o co půjde. Model křivda => bubák => hledání bubáka => bloudění na onom světě => odstraňování křivdy / bubáka => zadní vrátka pro další díl, jsou zřejmě nějaké zaklínadlo, bez kterého se soudobý horor podobného ražení zřejmě neobejde. Co však musím pochválit je stále vysoce kvalitní produkce, což je téměř zázrak, neboť film byl údajně natočen za 10mega usd. K dobru rovněž připočítávám několik lekaček, u kterým jsem se lek jak zmrd. (16.05.2018)

Mám sérii Insidious ráda a hodně mě potěšilo, že i tenhle díl si stále drží dobrý standard. Tentokrát nahlédneme do soukromí Elise a musím říct, že mě tenhle výlet do minulosti hodně bavil. Při scéně ve věznici jsem se rozbrečela jak želva, což zrovna nebývá u hororu zvykem. Souhlasím s Marceloo, že ty vtípky těch dvou pátračů po paranormálních jevech jsou většinou zbytečné. Je to takový pokus o vedlejší linku a oni dva k Elise pasují, ale moc se mi to narušování budované atmosféry taky nelíbí. (10.05.2018)