Poslední rodina

Neváhej a toč takové (ne)normální polské rodinky aneb film, který vzbuzuje a zanechává pocit, pro který neexistuje exaktní pojmenování; něco na pomezí nepopsatelného smutku, odzbrojující opravdovosti, upřímné radosti, nevyřčeného mezi řádky, existenciální osamělosti, klaustrofobického panelákového geniu loci, voyerské depkoidní tragikomedie a neuchopitelné nádhery toho všeho. Silná slova, silný film a redefinice životopisného žánru jako takového. Beksińského znepokojivé surrealistické obrazy to nikterak neřeší a přesto to o nich vypoví vše. Zadře se to pod kůži způsobem, který lze vydýchat jedině netečným pozorováním noční oblohy, kdy si zapalujete jednu o druhou. Bez ohledu na to, že jste zapřísáhlý nekuřák. Je nad mé chápání, kde se výše uvedené bere v tak mladém (a debutujícím!) tvůrci. Prostě... Gratuluji. (11.02.2017)

Polskou kinematografii mám ráda, ale snímek Poslední rodina mi úplně nesedl. Tragické příběhy mě obvykle dojímají, jenže filmové zpracování osudů rodiny Beksińských je po většinu času chladně bezemoční. Moje pocity jsou natolik rozporuplné, že nemohu hodnotit lépe než třemi hvězdičkami. I když závěrečná titulková píseň mě docela sejmula, za tu bych dala klidně pět hvězdiček. (60%) (05.11.2021)

[Scope - 2016] Pro mě rozhodně vítěz letošního projektu Scope 100. Nic kvalitnějšího jsem neviděl a toto polské dílo si pozornost rozhodně zaslouží. Místy až hodně trýznivý pohled na tři dekády rodinného soužití jedné opravdu ne příliš klasické polské rodiny. O to zajímavější všechno je, jelikož se jedná o známého polského malíře Zdzislawa Beksinského a jeho velice smutný životní příběh. Kvalitně natočené, ještě kvalitněji zahrané a samozřejmě podle skutečných událostí, které občas i zamrazí. Možná trošku delší než by muselo být, ale finální katarze Vám vše vynahradí, tedy pokud nejste znalý tohoto příběhu. (19.12.2016)

Přiznám se, že mě ten film zpočátku nebavil a musel jsem se hodně nutit do toho, abych se na něj soustředil. Pak si mě ale postupně získával a přibližně někde od prvního pohřbu mě to pohltilo; samotný šokující závěr mě pak rozerval na cucky (dílo Zdzisława Beksińského i jeho životní osudy mi byly až do zhlédnutí tohoto filmu neznámé). Skutečně výjimečně dobrý film, který mě uzemnil svými filmařskými kvalitami - Matuszynski je bez debat obrovský talent a Poslední rodina je rozhodně zázračný debut. Velmi silný, dojemný a působivý film, který budu z hlavy dostávat velmi dlouho. Mimochodem při sledování jsem si mnohokrát vzpomněl na můj oblíbený film Amatér, který je zajímavé s Poslední rodinou porovnat. (21.11.2016)

Strhujúci príbeh - nie tempom, to je totiž správne autentické, ako život sám, ale spracovaním - kamera Kacpera Fertacza je jedinečná. Sníma život jednej (ne)obyčajnej rodiny, akoby sa nič nedialo, pod povrchom sa ale deje toho (niekedy) až príliš. Postava matky je jednou z najviac tragických postáv, ktoré som na plátne v ostatných rokoch videl. Posledná rodina je moderný európsky film a nastavuje slušné zrkadlo Európskej filmovej akadémii (pán Wenders), ktorá si už roky bigotne všíma a nominuje poväčšinou "zaručené" mená ako Almódovar či Ozon. Jednoznačný víťaz projektu scope100. (25.12.2016)