Dům z písku a mlhy

Scénáristicky možná (i když v dnešním světě není nic nemožné) malinko přitažené za vlasy, ale mistrně natočeno a fantasticky zahráno! Jennifer Connelly i Ben Kingsley jsou dost kvalitní herci na to, aby v takovémto majstrštyku prodali do svých postav kus sebe, výtečně jim ale sekundují i další aktéři, z nichž jsem alespoň okrajově znal jen Rona Eldarda, Kim Dickens a Frances Fisher. Příběh, naplněný emocemi (hlavně v závěru!); příběh, v němž nemůže být nikdo vítězem; příběh, jenž dokáže zaujmout, ne-li přímo dojmout skoro každého diváka... Hodně slušných 90%. Už dlouho jsem neviděl tak výborný film... P.S.: Jennifer Connelly opět na molu? Jako bych to už někde viděl (a rovnou dvakrát). :-) (24.06.2013)

Jeden z nejlepších dramatických snímků, které jsem kdy viděl, a u něhož jsem minimálně pětkrát přemýšlel nad tím, kam ho zařadit do TOP 10, má jednu z mého pohledu podstatnou vadu. Tou je dost podivný konec, kdy se chování několika charakterů promění tak nepochopitelným způsobem, že jsem to prostě nerozdýchal. Názor si musí udělat každý sám, a já nepochybuji, že snímek jako tento si najde tisíce milujících fanoušků, ovšem já se v jeho závěru nestačil divit. Přišlo mi, že inteligence postav si vzala deset minut dovolenou (že by důsledek nervového vypětí všech zůčastněných?), a Perelman najednou neví, jak to celé zakončit. JENŽE. Jak jsem podotknul, žádné jiné nedostatky nenacházím. Film je to bezvadně natočený, s nezapomenutelnými hereckými výkony, a tunami silných momentů. Na Bena Kingsleyho jako tvrdošíjného, ortodoxního arabáka nikdy nezapomenu, a Jenn Connelly se mi svými nebeskými rtíky konečně nastálo přisála k srdíčku. Herečku jsem si tímto snímkem totálně zamiloval, a jsem jí tak okouzlen, až tomu sám nerozumím :-). Connelly má dar jednoho z nejkrásnějších a nejsmyslnějších obličejů Hollywoodu, to nelze přehlédnout. Ale zpět k filmu samotnému: neudělení maximálního hodnocení mne bolí o to více, že jsem byl schopen se rozplakat hned při úvodní scéně, a během dalších 100 minut to nebylo naposledy. Je to doják, ale ne prachsprostý a ne útočící. Takže jak říkám, snad to vyjde příště, protože až na poslední dvacetiminutovku jsem nadmíru spokojen. (26.10.2009)

Podľa námetu som očakával, že zažijem niečo na spôsob antickej drámy s jej osudovou neodvratnosťou. Nezažil som. Z pochvalných vyjadrení na adresu Jennifer Connely som očakával herecký zážitok. Nedočkal som sa. Jennifer mi pripomínala postavu z reklamy na Visin. Do úst jej vložili výroky, ktoré urobili jej postavu (spoločne s tým čudným policajtom) nedôveryhodnou. A tak z celého vykonštruovaného filmu ma zaujal iba výborný Ben Kinsley a viacero dobre vybraných záberov kamery. (20.01.2011)

Zatraceně účiná deprese, která staví na precizně budovaném napětí - věrohodně zoufalé postavy, pomalá melancholická hudba a povedená kamera (o zajímavých kompozicích nemluvě). Závěrečná katarze je silná, na můj vkus ovšem příliš rychlá, což jí ubírá na věrohodnosti. Přesto jde o jeden z nejsilnějších filmových zážitků, které jsem v roce 2004 viděl... (07.12.2005)

Súboj skrachovalej alkoholičky a bývalého iránskeho vojaka o jeden dom neznie papierovo ako film, ktorý by mal byť strhujúci. Opak je však pravdou. Jennifer Connelly a Ben Kingsley rozohrávajú skutočný herecký koncert a audiovizuálne aj dramaturgicky skvelá práca štábu ich v tom v obrovskej miere podporuje. Komorná dráma hraničiaca s thrillerom má skvelý drive a v závere dokáže dohnať k slzám. Malý zapadnutý klenot zasluhujúci si väčšiu pozornosť. (07.12.2017)