Prokletí Salemu

Kvalitní a místy hodně strašidelná upířina. Viděl jsem pouze tzv. director's cut, takže velmi dobře chápu, proč původně vznikla daleko kratší verze. I když, pravda, o celou hodinu bych to asi nesestříhal. V každém případě by u mě šla z kola ven hned úvodní spoilerová scéna, kompletně znovu-použitá v závěru. Poněkud slabší herecké výkony by na kratší ploše asi taky až tolik nevynikaly. Na druhou stranu, oba představitelé manželů Sawyerových (Julie Cobb a George Dzundza) byli výborní. Přitom je dobré si povšimnout, že celá ta linie s nevěrou neměla téměř žádnou opravdovou spojitost s hlavním příběhem. … Salem’s Lot je třetím nejlepším horrorem Tobe Hoopera - horrorem pořád dost dobrým, zdaleka však nedosahujícím průkopnické originality Texas Chain Saw Massacre nebo vybroušené dokonalosti Poltergeista. Moje největší výtka směřuje především k zastavování obrazu při prvních útocích upíra. Tato podivná vychytávka na mě působila jako studená sprcha - nemám rád, když mi někdo připomíná, že "je to přece jenom film". Naštěstí bylo v druhé půli snímku od laškování v tomto stylu upuštěno. Mohl bych vytáhnout ještě pár dalších mušek na kráse tohoto sedmdesátkového strašení - měl jsem dokonce připravenou slovní hříčku o tom, že by Hooper mohl občas přitlačit na pilu. Ale neudělám to, protože v podstatě jsem s Prokletím Salemu spokojený a Tobe občas na tu pilu dokáže přitlačit i zde. … To, co je na jeho Salem’s Lotu nejlepší, už ve svých komentech dostatečně vyzdvihli jiní (připomenu létající děti, působivé hlavní monstrum a přihodím scénu z márnice). Jen dodám, že pojetí upírů coby čistě zlých a skutečně strašidelných bestií, je z dnešního pohledu živou vodou. Připomíná nám totiž, že nemrtví nejsou jen doménou sladkobolných mládežnických fantasy, kde vystupují jako pohlední idolové pubertálních děvčat, a že v jiném (mnohem starším) žánru, umí být tyhle kreatury dokonalým ztělesněním plíživého děsu a nešizených nočních můr. (21.03.2011)

Přiznám se bez mučení, knihu jsem nečetl. Možná proto jsem si film dost užil. Viděl jsem tříhodinovou verzi a musím říct, že ani na chvíli mi herci, příběh a film jako celek nepřišli otravní. Tobe Hooper mě již podruhé (po Texaském masakru) přesvědčil, že horory prostě točit umí. A Kurt Barlow? To je kapitolka sama o sobě... Doteď ho vídám při nočních cestách tmavým bytem na záchod. A příjemný zážitek to ani v nejmenším není. (01.07.2009)

Pominu-li Vykoupení z věznice Shawshank a Zelenou míli (třeba proto, že to nejsou horrory), Hooperovo Salem's Lot je jednak nejlepší, nejpovedenější a nejstrašidelnější filmovou adaptací Stephena Kinga a po Murnauově Nosferatu, eine Symphonie des Grauens je to druhá nejlepší a nejstrašidelnější upířina, co jsem viděl. A vzhledem k tomu, že upírský žánr nemám moc v oblibě, to je co říct. A to všechno ještě umocňuje fakt, že je to vlastně "JEN" (!!!) televizní film. No páni, kdyby takhle vypadala a podobné pocity vyvolávala většina sračkovějch horrorů, co lezou do kin, to by byla krása. Výborné a hlavně - opravdu strašidelné. Když se hlavní upír dostaví na scénu, mám pokaždé co dělak, abych se leknutím a strachy neposral a nahlas nezařval a to i po několikerém shlédnutí. K nezapomenutelným scénám pak určitě patří zde již mnohokrát zmiňovaní zaokenní létající upíři (prostě super, jak málo stačí, k navození nepříjemných pocitů, před tímhle se všechny digitální triky můžou tak akorát zahrabat do země a poraženecky si přepočítávat 1-0-0-1-1-1-0) nebo mrtvý hrobník houpající se v křesle. Film má celkově přes tři hodiny, což je na adaptaci Kinga optimální, nenacházím v tom žádné hluché nebo nudné místo. Obrovské nadšení a bez odmlouvání plný počet. Už i proto, že zdejších 67% je fakt výsměch. (22.10.2011)

Známy americký spisovateľ Stephen Edwin King odštartoval svoju úspešnú a plodnú kariéru v roku 1974, keď vydal svoj prvý román Carrie. O rok neskôr mu vyšla druhá kniha. Bol to román o malom mestečku "Salem´s Lot", v ktorom sa usídlil krvilačný vampír Barlow. V roku 1979 sa rozhodol sfilmovať tento horrorový príbeh režisér Tobe Hooper. Podarilo sa mu natočiť vernú adaptáciu pôvodnej literárnej predlohy. Určite je to omnoho lepšie ako tie romantické emo-vamp sračky, ktoré sa točia dnes. *** (18.03.2016)

Z dětství si pamatuji jednu z nejzásadnějších scén tohoto hororu, totiž když dost asertivní upíří šéfik bez problému zmuchlá pastorovi křížek, místo aby se po jeho zahlédnutí s kvílením odporoučel. Ta scéna je také jediná, která mi v paměti uvízla. Po letech a nepřipraven jsem čekal klasický upírský příběh o děsuplných událostech. Jeho jádro ve filmu opravdu je. Bohužel živoří za mlhou dobové vyprávěcí nedostatečnosti, čímž mám na mysli žánrová klišé (v neposlední řadě hudební) a patos. Viděna dobrovolně verze kratší, které jsem pak ale kladl za vinu nedokončenost některých motivů; zde mezi komentáři naopak lze najít názory, že delší verze by zasloužila prostříhat. Uvažoval jsem o trojce kvůli několika zajímavým scénám a troše nostalgie, ale ono to celkem za moc nestojí. 2½. (04.02.2013)