Texaský masakr motorovou pilou

Škoda toho pomalého rozjazdu, okrem krátkej mini dusnej atmosféry v spojitosti s čudáckym stopárom, ktorý všetkých v dodávke poriadne nastrašil a znechutil, sa tu vlastne nestalo nič, čo by stálo za zmienku a čo by dostálo kvalít tejto hororovej hádam už aj legendy. Snáď okrem vzniku nesympatií k postave invalidného vozíčkara. Druhá polovica je však už iná káva. Oproti remakom a pokračovaniam síce menej krvavé, zato však dusnota s napätím by sa tu dali krájať, veľmi nepríjemné, veľmi hmatateľné, veľmi uveriteľné. Naozaj podarená rodinka, ktorej celý život v niekoľkých generáciách po sebe sa točí iba okolo zabíjačky, žiaľ hlavne tej ľudskej. To všetko spolu sa divákovi postará o pár nezabudnuteľných chvíľ, momentov búšiaceho srdca a o držanie palcov hlavnej hrdinke. 75/100 (31.10.2015)

Rozhodně jeden z nejlepších horrorů všech dob, zakládající vlnu exploitation. Parta mladých lidí se dostane do spárů šílené rodiny s hlavní ikonou i dalších pokračování a verzí, Leatherfacem. Osobně si myslím, že se jednalo o zázrak, že se Hooperovi tento film natolik povedl spíš nějakolu náhodou, protože nikdy již nic takového nezopakoval. Každopádně věk-stáří filmu, úchvatná vizuální stránka filmu, temná a realistická atmosféra, závěrečné nekonečné týrání poslední oběti ... to vše dělá z filmu kult svého žánru. Film působí dojmem skutečnosti a realističnosti a i když brutálních scén přímo před kamerou není příliš, násilí a teror zmnohonásobují dechberoucí dojem z tohoto kdysi těžce kritizovaného filmu, který je dnes inspirací mnoha horrorových tvůrců. Poslední dvě verze se sice podle mne povedly, ale původní Texasský masakr je a bude jen jeden... (12.12.2007)

Je fakt, že krom toho chlapíka, co tam visel a měl "to celé" na háku a do ran mu ten bodrý vesnický retard Leatherface chodil plácat posypovou sůl, si z filmu moc nepamatuju. Zdálo se mi to takové nemastné neslané (ale jak říkám, soli tam přitom bylo dost), jakoby tvůrci nevěděli kudy kam a tak se zaměřili především na brutalitu a tu tzv. slasherovost, která jak známo spočívá v tom, že někdo velmi fyzicky pomalý a dosti často i duševně, prohání po lese či starém domě nějakou roztomilou dívku, která jinak běhá jako laňka. Že je dotyčný šouravý retard vždy dívce v patách, ač ona letí lesem jako šíp, nechme odborníkům a zdatným wikipedistům. Jako lajk hodnotím spíše záporně. Nebylo to nic, co bych si pustil k štědrovečerní večeři a ani v jiný temný večer, kdy bych se chtěl bát. (11.10.2012)

Kdyby si Leatherface občas doma zaběhal kolem kukuřičného pole, neměl by tak tragickou fyzickou kondici.. Nízkorozpočtový Hooperův kult, co nastavil standardy slasherového žánru, mě minul jak ústřední texaskou rodinku základy stolování. Denní část je díky znepokojivým náznakům ještě obstojná, neexplicitní druhá polovina už spíše psychedelická až groteskní. Last supper s dědečkem, co patří na přebal CD Pražského výběru a dýchavičné pobíhání retarda s ohlušující motorovkou tak zanechaly spíše rozpačitý dojem, než nějaké pocity hrůzy, či zneklidnění a z toho hlučného nářadí, hysterického jekotu a "jezdění nehtů po tabuli" mě akorát rozbolela hlava. Vlastně se dá říct, že s tichem závěrečných titulků jsem zažil slast srovnatelnou s opuštěním několikahodinové předváděcí akce na mezinárodním veletrhu křovinořezů.. (28.02.2012)

Výjimečný, zcela zásadní slasher. Sice v mnohém strohá, přesto velmi působivá a děsivá studie ryzího zla. Poslední čtvrtina je ve své prezentaci lidské zrůdnosti a úchylnosti vskutku fascinující a v posledních minutách i prvotřídně vystupňovaná. Nulový děj, postavy bez hloubky a žádné snahy o jakýkoliv přesah. Přesto je výsledkem kultovní lahůdka, kterou nazývat "teenagerovskou vyvražďovačkou“ je skoro urážka... 90 % (22.05.2006)