Noční směna

Jako interaktivní experiment nezajímavé a s křížkem po funuse, jelikož jiní to samé již zvládli lépe. Volby navíc na podobný typ experimentu nejsou příliš časté. A když už, tak až na něco málo čestných výjimek jde spíše o zdání volby, jelikož alternujete reakce hlavní postavy na dění spíše než že byste ovlivňovali přímo dění. Což by nemusel být nutně problém, kdyby za něco stáli neherci; nestojí. Kdyby za něco stála režie; nestojí. Nebo alespoň scénář, který je ovšem otřesný a nedává smysl. Jako film to tedy nefunguje vůbec. A jako hra také ne, protože ty cca dva tucty nic neřešících ano/ne rozhodnutí je na "celovečerní" zážitek příliš málo, než abyste se cítili jako aktivní hybatel dění a ne pasivní divák, který má mezi dlouhými nudnými neinteraktivními bloky udržet pozornost natolik, aby neusnul před další (ne)volbou. Navíc většina voleb je jednoslovných a s ohledem na jejich vyústění vyloženě zavádějících. Na tvůrci zamýšlené opakované průchody to pak není už vůbec, právě proto, že se na to nedá kvůli nekvalitám koukat a díky absentujícímu množství smysluplných voleb se to nedá ani hrát. (29.09.2019)

Chci, aby mi někdo dal dotykový telefon s nainstalovanou aplikací, která bude po celý film fungovat, a následně vypadl a nechal mne se na to koukat a hlasovat samotného. Ono by to asi nemuselo být (tak) špatné, kdybychom si na ČSFD projekci nezvolili asi jednu z nejdebilnějších variant a nenechali svými rozhodnutími film ubíhat v těch nejvyjetějších, nejnudnějších kolejích. Hodnotí se to fakt blbě, protože alternativní konce mohly být lepší, ale to už se asi nikdy nedozvím(e). Spousta rozhodování byla spíše jen tak, jako třeba jestli bábu přemluvit, ať jde s tebou nebo ji tam nechat a ač se člověk rozhodne ji tam nechat, tak husa za chvíli přicupitá sama, takže člověk ovlivní asi pět vteřin filmu, který pak spokojeně pádí tam, kam původně chtěl. Dalo by se s tím vyhrát, ale tato možnost se mně / nám asi nikdy nenaskytne. Za "naší" ČSFD verzi tedy... 60% (28.04.2017)

V první řadě je potřeba vzít v úvahu, že scénáristé napsali příběh, na který pak museli uměle našroubovat několik konců, Jinými slovy, pokud chceme, aby chování postav dávalo smysl, je potřeba zvolit odpovědi tak, aby vyšel příběh původní, což je - vzhledem k lidské povaze - de facto nemožné. Všechny ostatní budou obsahovat vetší či menší množství já-si-snad-vyrvu-vlasy hovadin a verze, kterou jsem pomohla promítnout já, se bohužel řadí mezi ty větší. Interaktivita jako taková ještě stále není technicky zcela dořešena (ne každý má chytrý telefon, aplikace neustále padá a na odpověď mnohdy není čas), ale až se tak stane a až někdo přijde s pořádným příběhem, nebudou už lidé chodit na nic jiného. (21.05.2017)

Průkopnickým přístupům většinou fandím, ale chce to dotáhnout nápad do konce. Interaktivita je tuze lákavá, ale podráží si nohy technickou nedokonalostí, aneb když už se náhodou nezasekává aplikace, alespoň spadne distributorova wi-fi. I bez tohoto škraloupu, který nedává možnost se do děje ponořit, jde ale o polovičatou podívanou. Dějově se totiž jedná o nejprůměrnější napínák, kde na sebe (alespoň v mnou / námi zvolené variantě) scény mnohdy navazují jen velmi kostrbatě. Proto i přes snaživou zábavnost celého konceptu hodnotím takhle nízko. Ačkoli publikum téměř do samého závěru hodnotilo většinou jen samé maličkosti, najednou bylo na základě jediné volby hotovo, aniž by byla šance se vzpamatovat z toho, co se právě na plátně odehrává. Po prozkoumání dalších alternativ vidím, že čsfd publikum dohrálo Směnu do pravděpodobně nejhoršího možného závěru, o to větší je škoda promarněné příležitosti. (05.04.2017)

Stáhnuto přes Steam, dohráno zatím se čtyřmi různými konci, další dny si to projedu zase a mám několik poznatků. První zhlédnutí je nejhorší. Je to trochu škoda, protože diváci v kině jsou vlastně ochuzeni o to nejlepší. Při prvním sledování jsem byl trochu zmaten, ještě jsem se v tom úplně nevyznal a byl jsem přesvědčen, že rozhodnutí stejně nedávají žádný význam a vše se vrátí vždy do zajetých kolejí a maximálně na samém konci se něco stane jinak. Navíc poprvé se mi zdála skutečně celá story trochu nablblá a čas na rozhodnutí strašně krátký. Jenže chyba lávky! Druhé a všechna další hraní mě vyvedla z omylu. Čas na rozhodnutí už je dostatečný, protože člověk už ví, o co jde. Je pravda, že do jisté autonehody mají rozhodnutí minoritní význam. Je to taková rozehřívačka. Často zpočátku rozhodnutí ovlivní jen pár dalších vteřin, případně ono rozhodnutí člověka dožene i později, ale dá se v případě rozhodnutí špatného z toho nějak vykecat. Opětovné hraní/sledování první části je tak trochu už nuda. Ale je to logické, autoři prostě potřebovali, aby základ příběhu proběhl, tak jak má. Jenže po té autonehodě je to jízda. Rozhodnutí najednou začnou mít zásadní vliv na to, do jaké lokace se podíváte a jaký bude vlastně závěr a celek najednou v sobě probudí celkem komplexní a promyšlenou záležitost. Jde to dokonce tak daleko, že asi čtyři větší části musely být natočeny stejně a přitom jinak, neboť jednou jste sami a podruhé ne. Takže Dadelovy a jiné připomínky jsou naprosto pochopitelné, ale vyplývají z toho, že to viděli jen jednou. Také jsem si vše poprvé takhle myslel. Příjemné překvapení a chtěl bych více takových filmů. SPOILER: zásadní rozhodnutí jsou tato: rozhodnutí zda jít či nejít na policii kdykoliv po autonehodě, dát či nedat do držky obtěžovateli na dvorku, jak se člověk postaví k mučení u Wooových, zda se člověk dostane do auta u Haiworth a co v něm udělá a prakticky cokoliv v domě pana Samuela Parra. Ale je tam i několik dalších drobných rozvětvení jako například zda se podaří utéct z hostelu a podobně. Za mě spokojenost. (15.11.2018)