Maudie

Používala světlé barvy, volila často přírodní motivy, takže se na jejích obrazech objevovaly květiny, zvířata, scenérie. Sama byla vstřícná a plná lásky ke všemu živému, podle toho tak její práce vypadala. Kanadská lidová umělkyně Maud Lewis se dočkala biografie, která je stejně bezelstná jako ona sama. Dívala se na svět pozitivně, ač se k ní mnozí nechovali dobře, protože její tělo zkroutila revmatoidní artritida. Rodině byla na obtíž, skočila tak po inzerátu mrzoutského podomního prodavače ryb, který potřeboval hospodyni. Nějakou dobu si na sebe zejména kvůli jeho staromládeneckým sobeckým návykům zvykali, nakonec se ale stali životními partnery. Přes bolestivou deformaci kloubů se začala naplno věnovat svému koníčku, který je nakonec živil. A její malby se dostaly až do Bílého domu. Výsledek je přímočarý a líbivý. Nechce si sáhnout na dno, nechce být ošklivý. Líbit se bude podle toho, jak je divák k tradičně pojatým biografickým kouskům (v drtivé většině s výjimečným hereckým výkonem v hlavní roli) nastavený. Já je vnímám jako jakousi pravidelnou ingredienci každoročního filmového kalendáře. Většinou se nechám zlákat, jen výjimečně ale podlehnu. Tenhle je za mě hodně zidealizovaný, herecky mi vedle Sally Hawkins sedl i proti zažitým škatulkám obsazený bručoun Ethan Hawke. (04.05.2020)

Příběh o postižené ženské, která navzdory všem předpokladům najde uplatnění jak v profesním, tak osobním životě, se mi docela líbil. Co se mi ale nelíbilo, byla Sally Hawkins. Já vím, že svou postavu zahrála v obecných měřítkách na jedničku, ale mě asi tak po půlhodině začala lézt neskutečně na nervy a bylo to horší a horší. Hawke, který to snad mohl nějak vyrovnávat, na tom nebyl o mnoho lépe a ostatní přítomní nedostali prakticky žádný prostor. No a když vám dvě hlavní postavy pijí krev, není nic platné, že je tahle story hezká a vlastně i celkem zručně natočená. 40% (18.02.2018)

Sympatické biografické drama a nezvyklá love story. Maud je i přes těžkou artritidu pozitivní, trpělivě snáší výpady proti své osobě a nakonec je i překvapivě silná a stojí si za svým. Jejím protějškem je hrubián a emocionální pařez Everett, který navzdory svojí povaze dovolí Maud nastěhovat se do svého domu (a postele a srdce). Druhým tématem filmu jsou její rozkošné naivistické kresby, jejichž úspěch jí dodá sebevědomí. Ve zkratce jde o příběh losera, který ke štěstí přišel, a je podaný odpovídajícím sentimentálním způsobem, ačkoliv ve vesnických kulisách. Poselství filmu ho ale u mě vyšvihlo na čtyři hvězdy z pěti. (20.12.2017)

Jsou zdravotní problémy které se dají rozchodit,ale artritida mezi ně rozhodně nepatří.Když si chasník Everett(Ethan Hawke) podá v obchodě inzerát,že shání posluhovačku tak mu své služby nabídne jen Maud(Sally Hawkins) a protože je jediná uchazečka o toto nelukrativní místo tak si jí Everett nastěhuje do svého domu kde žil do teď sám.Everett je na Maud ze začátku velmi hrubý a hned jí dá najevo jaké je její místo v domácí hierarchii:,,TADY TO CHODÍ JINAK,JSEM JÁ,PAK PSI,SLEPICE A PAK TY"...Tvrdé podmínky kterým se však Maud rychle přizpůsobí.Velmi jí baví malování a tak namaluje na vnitřní stěny domu různé obrázky a časem začne malovat i za peníze a hned poté co s ní natočí rozhovor i televizní štáb si pro obrázky začnou jezdit lidé z celého okolí.Časem si toho morouse Everetta vezme za manžela a předělá ho k obrazu svému.Tento film je důkazem toho,že vztah není jen o posteli,to vědí jak postižení tak i ti chytřejší z těch zdravých.Obchody kvetou,ale k rodinnému štěstí to nepomůže.Bohužel Maud postihne rozedma plic na kterou v nemocnici umírá a Everett zůstane sám v tom pomalovaném domě.Herecky výborně zahrané i dabing byl skvělý. (26.06.2020)