Tell Me How I Die
Tell Me How I Die
Režie:
D.J. ViolaKamera:
David McGroryHudba:
José VillalobosHrají:
Nathan Kress, Virginia Gardner, Kirby Bliss Blanton, Ethan Peck, William Mapother, Mark Rolston, Marnie Alexenburg, Julia Ling, Reiley McClendon (více)Obsahy(1)
Farmaceutická společnost provádí výzkum nové psychedelické drogy, která člověku umožní znovu prožít jakoukoliv vybranou životní událost tak, jak se reálně odehrála. Přímo ve výzkumném zařízení následně probíhá klinický test na skupině dobrovolníků. Přihlásí se i mladá studentka Anna (Virginia Gardner), která po aplikaci drogy obdrží děsivou vizi ohledně budoucnosti, v které všichni zúčastnění zemřou. Úmrtí skutečně přibývají a dosud přeživší zjišťují, že zde existuje někdo, kdo ví o jejich osudu naprosto vše. Podaří se jim zvrátit nevyhnutelné? (Psychor)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Pokud by člověk nemusel alespoň občas vnímat, o čem postavy mluví bylo by to docela fajn. Jenže zrovna tohle je typ filmu, u kterého se přemýšlení vyhnout nejde a tím pádem na můj vkus až příliš často vychází najevo, jaký je to blábol, což ještě víc zvýrazňuje přehnaná stopáž. Určitě se tu pár slušných scén najde a nepříliš známá mladá sestava hraje také relativně dobře, ale to nestačí. Škoda dobrého nápadu. 35% ()
Veľmi slabé a hororovo mdlé. Škoda, pretože námet, kde sú ľudia niekde zavretí a niečo ich naháňa mám celkom rád. Samozrejme lepšie ak je tam nejaká pridaná hodnota, nejaký zaujímavý scifi alebo mysteriózny prvok. Tak ako aj v tomto prípade, no žiaľ ponúknutý potenciál v tomto smere sa nepodarilo ani zďaleka využiť. Pritom tu bolo všetko potrebné - ponuré prostredie samoty výskumného centra, zima, tajomný zabijak... Úvod a počiatočné budovanie atmosféry ešte ušlo, ale veľmi rýchlo sa mi prestalo páčiť kam sa scenár začal uberať. Nakoniec to všetko skĺzlo len do nezaujímavej banality a slabého slasheru. Nestačí to ani na priemer. 40/100 ()
Do 3/4 to bylo hodně slušné, perfektní prostředí, fajn příběh, super herecké obsazení v čele s krásnou Virginia Gardner, kterou jsem měl možnost vidět v letošních hororech Monster Party či Halloween a toto byl její čistě první horor, který je z těch tří nejslabší, ale nebylo to úplně zlé. Dojde na pár krvavých scén, ale kromě hlavy v medvědí pasti, toho zde moc není a většinou jsou vraždy hodně obyčejné. I tak mě to ale drželo celou dobu v napětí, díky super mrazivé atmosféře. Na jedno či dvě zkouknutí je to ok a k Final Destination bych to nepřirovnával. (397. hodnocení) ()
Jakožto zdejší hororový expert jsem s nadšením přivítal existenci hororu, který nějakým způsobem operuje s iluzorností času. Podobné horory se příliš netočí, jelikož vyžadují zručnou režii a opravdu důmyslný scénář, kde i nepatrné pokulhání může okamžitě vyústit ve zhroucení celé koncepce. Tell Me How I Die jsem měl vyhlédnutý již dlouho dopředu, přestože scénáristické kvality režiséra D.J. Violy zůstávaly velkou neznámou. Bota nakonec tlačila snímek úplně jinde. Průlet úvodní scénou je velmi zdařilý a diváka dostatečně navnadí, jenže následujících 30 minut se z hororového hlediska vůbec nic neděje. Divák se tedy může blíže zaměřit na jednotlivé postavy, jenže ani ty nemají co nabídnout. Až na Annu v podání Virginie Gardner jsou všechny spíše nesympatické a mnohdy i se zcela neadekvátní motivací k danému jednání. I skript je poměrně špatný a několikrát donutí všímavého diváka k zamračení. Osvěžujícím dojmem naopak působí přítomnost jednotlivých vizí a bezprostřední reakce na ně, což jsou všechno úseky, kdy Tell Me How I Die dosahuje velmi vysoké atmosferické úrovně. Ze své pozice hororového odborníka tak sice tento horor doporučuji ke zhlédnutí, avšak zároveň vyjadřuji mírné zklamání nad výslednou realizací, jelikož o poznání kvalitnější režie by zde s pomocí síly daného námětu dokázala vytvořit vskutku prvotřídní horor. ()
Tuctová variace na Nezvratný osud a mnoho dalších. Začátek dobrý, ale potom příjde taková kupa nelogičností, postavy se chovají jak totální kreténi, kteří hrají v hororech :D a co se týká úmrtí, taky tvůrci moc invence nepředvedli. Kolem a kolem na jedno podívání jakš takš, ale podruhé si to určitě nepustím. ()
Reklama