Luther

Postavu Martina Luthera, kněze, kerý se vzepřel katolické cirkvi zahral báječně JOSEPH FIENNES. Byl to mladý muž z velmi vážené rodiny, který kromě theologie vystudoval i práva. Měl na 16.století absolutně moderní myšlení, bojoval proti korupci, krádežím a sprostému kšeftování s odpustky. Tento podvodný kšeft byl pro církev a chtivých mnichů zdrojem příjmů a ožebračoval tak již velmi chudé obyvatelstvo. Film má spád, má náboj a je lahůdkou pro diváky, kteří milují historické filmy. Velmi doporučuji. Zajímavou a osvícenou roli zde hraje nezapomenutelný PETR USTINOV (v roli ochránce Martina Luthera) a strýce mladého krále. (17.04.2011)

Dějepis mi nikdy nešel a tak uvítám každý historický film, který mi přiblíží nenásilnou formou nějakou tu významnou historickou osobnost. Snímek je natočen celkem slušně, i když Joseph Fiennes je určitě charismatičtější, než byl sám Luther, jen mě poněkud otrávila skutečnost, že vystřihli scénu, ve které si zahrál v komparsu můj syn :)). (06.09.2006)

"Ten blázen (Koperník), chce otočit celou astronomickou vědu," pravil Martin Luther, ale nikoliv v tomto filmu. Jeho myšlenka, že Písmo je nadřazeno (také) rozhodnutím koncilů a papežů, však nechybí. Dozvíme se, že Luther neuznával kněžský celibát, který považoval za nepřirozený, leč hezky jadrná věta: "... To by mohla kúrie docela dobře zakázat i sraní," ta ve snímku nezazní, stejně jako cokoliv, co by snad mohlo vyvolat podezření, že se Luther neštítil sprostých slov. Což je opravdu nutné adorovat historické velikány takhle trapným zamlčováním faktů? Opravdu by tak ublížilo jeho pověsti, že z úst vypouštěl slova jako "srát"? Žel nepatřičností historických i filmových není ještě konec. "Rozum je největší nepřítel víry. Každý, kdo chce být křesťanem, musí svoje oči odtrhnout od svého rozumu," vytrhl možná Subjektiv lehce z kontextu, který film mohl uvést, upravit, vysvětlit. Neučinil tak, kdepak. Luther sice zůstal plamenným kazatelem, odpůrcem odpustků, zhýralého života vysokého kléru, překladatelem Bible a vůbec hlasatelem mnoha sympatických názorů, ovšem vše, co by bylo možno vnímat negativně, ať jste luterán, katolík či ateista, to vše bylo zamlčeno. Zůstal jen romantický bojovník proti útlaku, ohlupování a okrádání lidu. Doba, která musí respektovat všechna náboženství s jejich velkými persónami, si takový přístup žádá. Masovost si žádá další věci - z dialogů je znát, že každá postava cítí, že teď se píšou dějiny, neváhá a glosuje o sto šest. A k čemu slouží v mnoha (většině?) moderních filmech hudba? Přeci k tomu, aby se divák nenudil, když se děje něco "pomalejšího" - pusťte mu prima muziku, co zní akčně nebo monumentálně a užije si i pomalý průchod procesí. Možná si u něj i popláče. Silné **. (30.11.2009)

Ako historický film je to v poriadku len v rámci hlavnej dejovej línie. Tá je žiaľ poznačená aj historickými nepresnosťami. Luther nikdy fyzicky nepribil 95 téz na dvere chrámu vo Wittenbergu, je to už dávno vyvrátený blud, ktorý sa žiaľ stále učí na školách. Jediné, čo urobil, je to, že dané tézy poslal dvom svojim nadriadeným biskupom na zváženie. Film rovnako vidí situáciu čierno - bielo, dobrý Luther, zlí katolíci, hoci v mnohom mal pravdu. Neukazuje jeho spupnosť a vulgárnosť (skôr len bláznivosť), ani antisemitizmus, ktorý bol tak silný, že si ho za vzor zobrali aj nacisti. Dnes by si ale Luther pri pohľade na svoju luteránsku cirkev, kde oddávajú homosexuálov, svoju reformáciu zrejme rozmyslel, to je tiež fakt. Herecky mi Fiennes ako predstaviteľ Luthera trochu nesedel. Aj po rokoch ostal vychrtlý, čo nejako nekorešponduje s Lutherovymi obrazmi. (10.02.2017)

Martin Luther - neohrožený hrdina Západu s biblemi zavěšenými proklatě nízko. Veškerý kompars mu po celý film fandí ("Martin jim to natřel", "Rovnoprávnost!" atd.), ale skutečný vzmach Reformace i dobové bouře se odehrávají jakoby kdesi vzadu, daleko. Luther vystoupí proti odpustkům, pak je souzen, pak je zajat kurfiřtem, pak jsou nějaké rebelie a krveprolití, pak se Luther ožení a pak evangelická knížata předkládají vyznání víry v Augspurku. Aniž by tuto skládanku na druhé straně vyvažovalo niterné soustředění na Lutherovu osobnost (která si o to říká svým klíčovým významem pro evropskou civilizaci i svou nevšední povahou). Zkrátka všechno a nic. Vávrův komunistický Hus je působivější, uchopitelnější a ve své nepokryté ideologičnosti poctivější než tento chudý povrchní film, pro seznámení s historií Reformace příliš útržkovitý, pro cokoli hlubšího příliš plochý, zoufale se jen snažící dojmout osvědčenými hollywoodskými způsoby. Zápasy Lutherovy povahy nebývalé vnitřní urputnosti, přes vlastní pochybnosti jdoucí po podstatném, naznačeny srandovními nočními "boji s ďáblem", což sice odpovídá skutečnosti, ale zde vyznívá spíš parodicky a poněkud bez kontaktu s Lutherem dne. Vyložený průšvih tento film není, Lutherův vývoj je v konturách naznačen, přítomné historické motivy jsou v zásadě věrné (pokud vím), dobová města hezká, závěrečné sklánění hlav evangelických říšských knížat přece jen vzalo za srdce (ačkoli ve srovnání s působivostí Žižkovy přísahy v závěru zmiňovaního Jana Husa je i tato scéna chabá jako všechny). Dokonce některé Lutherovo kázáníčko (ať autentické nebo smyšlené) na mě zapůsobilo jako silná inspirace u srovnání s dobroduchou rozkecaností i vynikajících současných kazatelů mé církve. Ale celkově je to vývar z vyvařeného vývaru, s postavami co možná přizpůsobenými dnešnímu divákovi. Dále viz Subjektiv a Shushika (i když v kontextu Lutherova vystoupení moc nepobírám formulaci "...jednoho z nejvlivnějších proudů současného protestantizmu"). (15.04.2014)