Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Německý režisér Eric Till natočil zajímavý biografický film o slavném protestantském knězi Martinovi Lutherovi, který se v 16. století postavil do čela reformačního hnutí a pro Vatikán se tak stal úhlavním nepřítelem církve. Mladý Luther, který studuje práva, se rozhodne, že vstoupí do kláštera, navzdory odporu ambiciózního otce. Když je jako mnich vyslán do Říma, přijíždí do Svatého města s mnoha ideály, ale místo čisté víry se setkává s korupcí, povýšeností a zkostnatělou církevní hierarchií. Čeká na něho nelehký a vleklý boj s církevní i světskou mocí, je obviněn z kacířství a jeho snaha vrátit se ke kořenům křesťanství odstartuje reformaci, která otevře dveře novým možnostem šíření víry. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (67)

tahit 

všechny recenze uživatele

Dramatický příběh muže křesťanské víry, který se ztotožňoval více s autoritou Ježíše Krista, než se samotnou církví, je celkem zajímavě natočen. Jeho duchovní zápas s církví věrně zobrazen. Na druhé straně si myslím, že některé jeho životní teze zde zůstávají jenom nakousnuty, otevřeny a zcela nevyjasněny. Nutno ještě dodat, že jeho život je zde podán zjednodušeně a hodně jednostranně. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Poněkud idealizovaný, ale nikoliv nepřesný obraz jedné z nejvýznamnějších osobností reformního křesťanství a tvůrce spisovné němčiny, který se považoval za žáka svého skvělého českého předchůdce Jana Husa. Živý Luther byl - zdá se - osobnostně podstatně složitější i lidovější než je jeho filmová podoba (viz jeho tradovaný slavný výrok "Žeru jako Čech a chlastám jako Němec"). Základní skutečnosti Lutherova života ovšem zkresleny nejsou a pohled na jeho osobnost má daleko k nekritickému obdivu. Skutečnost, že ve filmu si zahrály i české exteriéry, považuji za přínosnou (v hraném filmu je důležitá věrohodnost, nikoliv protokolárně doslovná přesnost). Skvěle natočené jsou scény jak Lutherova vyvzdorovaného přechodu do kněžského stavu, tak deziluzí z tehdejšího rozvratu "nevěstky babylónské", jak dobově nazývali katolickou církev její tehdejší evangeličtí kritici. Vynikající, v řadě ohledů s Finniesovým Lutherem kongeniální je Peter Ustinov jako saský kurfiřt Bedřich-Fridrich Moudrý a neméně přesvědčivě působí i mladá anglická herečka Claire Coxová jako Lutherova životní láska partnerka Katherine von Bora. Další skutečnosti života tohoto evangelického revolucionáře mravů a objevného teologa se do filmu nedostaly (mimo již zmíněné čarodějnické procesy to platí o setkání s Thomasem Münzerem i vývoji Lutherových postojů k německé selské válce). Přesto celek filmu zásluhou režie Erica Tilla, která ze scénáře dokázala vytěžit maximum, působí svěže, neotřele a Lutherův obraz, který podává, inspirativně a podnětně. Otázkou zůstává, nakolik můj názor může platit i pro českého nebo mimoněmeckého diváka. ()

Reklama

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Přišlo mi to natočené docela dobře, sice to nemělo rozpočet, jaký by si takový film zasloužil, ale možná právě proto tam, až na několik drastických okamžiků při potlačení těch povstání, nebylo ani moc krve, což, jak zjišťuji, mám poslední dobou čím dál tím raději. Zamýšlela jsem se nad Lutherovou osobní statečností, protože, ač věděl jak dopadl Hus, dokázal předstoupit před soud, byť to nebyl soud církevní (který stejně neměl pravomoc odsoudit na smrt, to byla pravomoc soudu světského) ale právě světský soud, jemuž předsedal císař Karel V. Na druhou stranu dal Luther souhlas ke krvavému potlačení povstání, připomínajícího tak trochu naše husitství (historikům zabývajícím se touto dobou se omlouvám za tohle zjednodušení), neboť názory povstalců se odchýlily od těch jeho. Pěkná byla scéna, jak se německá knížata odmítla podrobit vůli císaře, skoro jsem jim u toho zatleskala. Filmu sice něco málo chybělo, snad proto, že byl pojat spíše jako boj za víru, Boha a odpuštění hříchů. Bylo tam pár opravdu za sdce chytajících scén jako pohřbení do posvěcené půdy nešťastného chlapce, který spáchal sebevraždu, ač tu církev tvrdě trestala zahrabáním venku za hřbitovní zdí, a vysvětlení, proč Luther k jeho činu projevil takové pochopení, nebo jeho chování k postižené holčičce. Chybělo mi tam více vztahu s manželkou Kateřinou, která se objevila až v poslední čtvrthodině filmu a až na konci jsem se dozvěděla, že spolu dlouho žili a měli šest dětí... :-) Celkem dobrý výkon podali i Joseph Fiennes ( jako Luther) a Jonathan Firth (jako kardinál Alexandro) a samozřejmě Peter Ustinov (Bedřich Moudrý). Ve filmu byla i jistá dávka humoru, kterou mám v historii ráda, a tak celkový dojem (i přes výše uvedené připomínky) byl o cosi lepší než dobrý (cca 60 - 70%)... ()

dom156 

všechny recenze uživatele

Kdyby tak Luther věděl, co jeho myšlenky v dalším století udělají za paseku v celé Evropě v podobě 30. války. Nejsem odborník na historii, i když se o ní dost zajímám, ale musím zde pochválit úžasné kostýmy, které neměli chybu. Také jsem nezaznamenal žádnou výraznou historickou hrubku a že jich většinou bývá dost ve filmech. Vše stojí a padá na výkonu hlavní postavy Fiennese. Bohužel celou dobu jsem čekal nějaký výrazný dramatický oblouk, kterému se ve scénáři nedostalo prostoru. Z tohoto primárního důvodu dostaneme jen historické útržky s plno dialogy bez jakéhokoliv zabarvení na jakoukoliv stranu. Nebylo nikoho případně ničeho, čemu bych mohl fandit případně prožívat s ním jeho útrapy. Proto dávám pouze průměrné hodnocení. ()

Z0oMb3E 

všechny recenze uživatele

V časoch keď sektári predávali odpustky ako údené v mesne, kedy pápeženské reklamné agentúry vymýšlali stále nové a nové akcie na skrátenie si pobytu v pekelnej homopárty povstal borec z nižších radov pyramídovej hierarchie a ušetril plebejcom dukát. A lúza sprostá, nečakane pri peniazoch, šla za ním. Film o človeku ktorý dáva akýmkoľvek spôsobom na frak zaostalým sektárom má u mňa veľké plus nech ho hrá akokoľvek nesympatický herec. Na druhú stranu, každému kto prehovorí neviestku kristovu aby dobrovoľne roztiahla nôžky by sa mali stavať katedrály. Samozrejme potom ich treba spáliť, lebo krajší pohľad než horiaci kostol nieje. Škaredí Nemci pred kamerami v príbehu o tom, čo u nás frčalo už vyše 700 rokov. Škoda že celá snaha sa dá opísať povestným "Z kaluže do blata!". ()

Galerie (41)

Zajímavosti (4)

  • Poté, co si kněz, představující lidu jednorázový odpustek, úmyslně popálí dlaň nad pochodní, má v dalším záběru ruku neporaněnou. (Geriel)
  • Hrad Worms, na kterém měl být Martin Luther (Joseph Fiennes) souzen, posloužil i k natočení několika scén filmu Princezna Fantaghiró (1990). (topr harley)
  • Část filmu byla natáčena v Čechách (např. chrám sv. Bartoloměje v Kolíně). Ve filmu účinkuje i mnoho českých komparsistů. (rodo)

Reklama

Reklama