Režie:
Ron HowardKamera:
Dean CundeyHudba:
James HornerHrají:
Tom Hanks, Bill Paxton, Kevin Bacon, Gary Sinise, Ed Harris, Kathleen Quinlan, Miko Hughes, Max Elliott Slade, David Andrews, Chris Ellis, Joe Spano (více)VOD (4)
Obsahy(1)
"Nejúspěšnější neúspěšná" akce v dějinách americké astronautiky se odehrála ve dnech 11. až 17. dubna 1970. Tehdy po pečlivých přípravách, zcela bez povšimnutí veřejnosti, která už podobné lety brala jako samozřejmost, vystartovala k měsíci posádka ve složení Jim Lovell, Fred Haise a Jack Swiger, který na poslední chvíli nahradil kvůli zdravotním potížím původního člena posádky, Kena Mattingliho. První dny letu proběhly hladce, ale pak, 13. dubna se z reproduktorů v řídícím středisku ozvalo legendární "Houstone, máme problém." Utrhla se jedna z nádrží s kyslíkem a poškodila přitom druhou. Začal klesat tlak, objevily se potíže se spojením. Posádka pochopila, že jejich sen, stanout na povrchu měsíce, je ztracen a změnil se v zoufalou bitvu o život. Aby ušetřili vzduch, přesunou se astronauti do přistávacího modulu a pokouší se udržet loď ve směru. V Houstonu je rozhodnuto využít pro návrat gravitační sílu Měsíce a tak astronauty čeká nesmírně obtížný, ne-li nemožný úkol. Obletět s těžce poškozenou lodí Měsíc, vrátit se k Zemi a bezpečně přistát. Celý svět se zatajeným dechem sleduje drama odehrávající se daleko za hranicemi zemské atmosféry... Film byl nominovaný na Oskara v 9 kategoriích, nakonec se mu podařilo získat dva. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (564)
Další klasika. Film, který jsem viděl mhonokrát, ale stejně si ho klidně pustím znovu. Navíc vychází ze skutečných událostí a ne pouze z pera scénáristy. Ano, ikdyž vím, jak to dopadne, stejně jsem vždycky napjatý a fandím hlavním hrdinům, aby to zvládli. A jsem zde ochoten rozdýchat i ten americký nacionalismus. ()
Když člověk p(r)omine těch pár zbytečných (prvoplánových) scén, bez kterých se zřejmě Ron Howard resp. američané neobejdou (viz snubák v odpadu, pohled zamlženým průzorem lunárního modulu versus manželčin pohled z okna rodinného domku směrem k nebesům, moderní americká babča s Alzheimerem, co nepozná N. Armstronga (aha, to mělo pobavit), apod..) musí člověk chtě nechtě uznat, že z téhle rekonstrukce nezdařené americké vesmírné mise se šťastným koncem ( pardon, SPOILER :-) se podařilo Howardovi vytěžit (téměř) maximum možného. A byť jako 16-ti letý teenager jsem to na velkém plátně hltal s otevřenou pusou a neskrývaným ú(ob)divem, nemůžu říct, že i teď, po téměř 17 letech (sakra, jak ten čas letí :-( ), bych si to náležitě neužíval. Poctivé a napínavé jak dědovy kšandy. P.s. se samotným koncem (narozdíl od výtek viz výše) nemám sebemenší problém. (Řečnickou) otázku, zda-li to bylo (i) díky charismatu Eda Harrise, ponechám (protentokrát) nezodpovězenou.....? Ten chlap by „utáh“ i roli zahradníka v románu podle Rosamunde Pilsner, pardon Pilcher (marné, lepí se mi jazyk na patro.....) 85% ()
Vesmír se skládá z 23 % temné hmoty a také v něm lze nespatřit hned 73 % temné energie. Černocha v tomhle filmu byste ovšem hledali marně. Dokonce ani pytlíky s čůráním jej nenechali vypouštět do kosmického prostoru. Apollo 13 byla čistě bílá mise. V hlavní roli se objevil můj miláček Tom Hanks, takže jsem absenci černého člena výpravy snášel s relativním klidem. Mé ucho potěšila velice dramatická hudba. Kdo by ji byl býval v tak dramatickém filmu čekal. Oko naopak příliš nepotěšil přehnaný americký patriotismus. Dále mě příliš nepotěšily časté televizní vsuvky. Jinak mě překvapilo, že tehdejší počítače měly být snad naprogramovány v assembleru. Těm, kteří se na tom podíleli, není vůbec co závidět. Zdrojovými kódy, které vám velice pravděpodobně vůbec nic neřeknou, se můžete pokochat zde. Osobně jsem tipoval, že byl použit Fortranek, ale ten způsobil až pozdější "drobnou nehodu". Na závěr mi nezbývá než suše konstatovat, že jsem celým tímto snímkem zklamán. Špatný rozhodně není, ale čekal jsem podstatně intenzivnější zážitek. Vidím to maximálně na ošklivější 3 hvězdy. ()
Film, který vlastně nebyl ani tak o katastrofě, ale spíš o herci jménem Ed Harris. Ed Harrise, který vše řídí z Houstonu a platí zde za největšího machra přes dispečink. Každopádně zde máme režijně zmáknutou verzi soukromého drama vtěsnaného do malé kabiny kosmického modulu. Ron Howard měl k dispozici již vyzrálého Toma Hankse čili lepší kombinace, než například při jejich spolupráci na filmu Žbluňk. Navíc již zmiňovaný Ed Harris v nejlepších letech. Film, který jednoho donutí odhodit sladký popkorn, vyndat ruku ze záňadří své kamarádky a plně se ponořit do děsuplného dramatu o jednom nepodařeném lidském vrtochu. ()
Pokazdy, kdyz vidim tenhle film, tak mam na nej rozdilnej nazor. Jednou se mi libi, podruhy ne. Tentokrat se mi libil. Co se tyce realisticnosti a historicke vernosti, tak je tenhle film fakt bezchybnej. Ale jeho nejvetsi problem je delka. Prvni hodinka je v pohode a zaverecna dvacetiminutovka taky, ale dej mezi tim se sklada z kontrolovani udaju, oprav a rozhovoru a vzhledem k tomu, ze nemam tuseni, jak takova lod funguje, bylo par dialogu dost nesrozumitelnejch a kdyz uz to takle chvili trva, zacne film mirne nudit. Nicmene, prave v takovejhle chvilich to zachranuje skvele herecke obsazeni v cele s Tomem Hanksem a Edem Harrisem, ale i ostatni hrajou skvele. K tomu slusna hudba a napinavej, i kdyz jasnej zaver. Kvalitni, misty az krapet moc vernej film. ()
Galerie (50)
Zajímavosti (60)
- Palubní počítač Apollo Guidance Computer byl naprogramován v assembleru - nízkoúrovňovém programovacím jazyce. Naprogramovat tak rozsáhlý systém v assembleru musela být opravdu dost nezáviděníhodná činnost, přičemž riziko vzniku chyb bylo takřka kosmické a pokud chyba v dané situaci nastala, tak její řešení nebylo v krátkém čase možné. (Frajer42)
- Jedná se o druhý film, kde Ed Harris (Gene Kranz) ztvárnil šéfa kosmického letu. Poprvé se ve stejné roli objevil ve filmu Správná posádka (1983), kde v závěru snímku řídil let Gordona Coopera (Dennis Quaid). (ČSFD)
- Marilyn Lovell (Kathleen Quinlan) prsten doopravdy ztratila, nakonec se znovu našel. (KucC)
Reklama