Sámská krev

Měl jsem mnohé výhrady, zvláště k těm místům, kde se film drží postdardennovského festivalového kánonu. Řešení některých situací mi přišlo moc na první, respektive byl použit první nápad, co byl po ruce. A úvod se závěrem jsou jakoby jiný film, o úroveň jinde. Ale vše nakonec přebije síla poslední scény, ten pocit bezvýchodnosti v závěru života ženy, která dostala, co požadovala, ale zákonitě tím přišla o všechno, které se povedlo emancipovat, což ale neznamená, že mohla kdykoli cokoli ovlivnit, která opustila své místo ve světě, protože si myslela, že je odsouzeno k zániku, ale za celý život se nedokázala ztotožnit s místem novým, zatímco to staré se proměnilo, sice mírně, ale natolik, že při návratu do něj by stejně zůstala cizinkou. (11.01.2018)

Sámská krev je film s hodně zajímavým tématem, průměrně filmařsky zvládnutým 90 minutovým flashbackem a naprosto stupidním dramatickým rámcem. Aneb bába přijede na smuteční oslavu sámských příbuzných, všechny hejtuje, potom se u okna zasní jak to všechno hejtovala i v dětství a najednou jí přepne v makovici, vydrápe se na kopec a z minuty na minutu zcela přehodnotí svůj celoživotní postoj. To je z mého pohledu totální scenáristický bullshit, který předpokládá, že když divák prožije 90 minutový flashback, bude mít pocit, že došlo k vývoji postavy. To nedokážu přijmout a celý film tím pro mě jen ztrácí na smyslu. 5/10 (02.02.2018)

"♪ Elle talar svenska ♫". Znalec ugrofinských jazyků si zde musel skutečně smlsnout. My ostatní si můžeme užít poklidné, nicméně skvělé zrežírované a sehrané severské drámo o celoživotním boji Elli Marji s Christinnou. O vzdoru přerůstající v odpor k vlastním lidem a kultuře, už tak utlačované státní mocí. Kde asi ti čistokrevní nordičtí povýšenci tenkrát vzali inspiraci? Naštěstí jejich forma třídění nechávala lidi naživu. Jako debut opravdu velmi dobré. [Filmový Klub Citadela-Litvínov]. (25.04.2017)

Ba i ti šikovní Laponci / se silami jsou na konci / jen jeden z národů neskoná / hrůzy severu slavně překoná! Sámská krev je příběhem, který vrhá zajímavé světlo na cosi, co je směrem k menšinám zbožným přáním řady dobrých Čechů: Výsledky dobrovolné asimilace. Tam, kde hy-, tam, kde hy- / kde hynuli sobi / Čech se přizpůsobil! Hlavní hrdinka Elle Marja, dítě nikoliv přímo z Bullerbynu, je inteligentní mladá žena, která když okusí slasti minoritnosti, rozhodne se stát se Švédkou se vším všudy, podmínkám navzdory. Nastupuje identitní dobrodružství, road movie směrem pryč od okleštěného vzdělávání na bázi vymývání mozků, potupných procedur etnografie, frenologie, tajtrlíkování v kroji (který funguje jako žlutá hvězda) a pachu sobího tuku k vysněnému začlenění se do vznešené kultury utlačovatelů. Režisérka Amanda Kernell podává velmi přesvědčivou, aseptickou, do detailů promyšlenou inscenaci procesu, který se povedl - tak nějak. Obohaceno pro některé šokující zprávou o inteligenci jako schopnosti přizpůsobit se a tom, že zadaří-li se, je to vlastně dost škoda. Jojk! (09.03.2019)

Velmi poutavý pohled do duše mladé Laponky, která již nechce být vězněm své vlastní  kultury. Čtrnáctiletá Elle Marja, žije s rodinou podle sámským tradic a zvyklostí. Jejich hlavní náplní je lov sobů. Spolu se setrou odjíždí do internátní školy, ve které se má naučit dané učivo, jež  je odlišné od toho, co jinak studují švédské děti.  Záhy zjišťuje, že zdejší režim je velmi přísný a fyzické tresty jsou na denním pořádku. O to  víc jí láká uniknout ze své reality a dostat se do jiného, pro ni neznámého světa. Proto ovšem musí překonat své etnické i rodinné vazby, které ji budou bolet. Podstatnou předností snímku je rozhodně obsazení hlavní role, kterou ztvárnila Lene Cecilia Sparrok, jenž také ve skutečnosti pracuje na chovu sobů a rovněž má severo-sámský původ stejně jako  postava ve filmu. I díky tomu hrdinka působí velice přesvědčivě a autenticky. A přestože má snímek pomalejší tempo, stále se něco děje a je zajímavé sledovat její  nové životní osudy. (07.12.2022)