Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Čtrnáctiletá Elle Marja (Lene Cecilia Sparrok) je sámská dívka, která se věnuje chovu sobů. Vystavena rasismu éry třicátých let minulého století a ponižujícím vyšetřením na své internátní škole, začne snít o novém životě. K jeho dosažení je ale nutné stát se někým jiným a zpřetrhat všechny svazky s rodinou i svou rodnou kulturou. Strhující debut Amandy Kernell nahlíží „přírodní" sámské etnikum zevnitř a umožňuje divákovi zakusit temnou část švédské koloniální historie bezmála fyzickým způsobem. (Film Europe)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (76)

Cheeter 

všechny recenze uživatele

Dlouho jsem Sámskou krev odkládal, dostal jsem se k ní až dneska. A ačkoliv jde o zajímavý film, boj proti předsudkům, boj proti konzervativní společnosti, snaha dostat ze bludného kruhu nebo švédská rasová politika, tak je celý děj rozvleklý. Chvíli trvalo, než jsem s tím srovnal. Jinak hlavní myšlenka dost pěkná a zpracování se mi líbilo. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Proč nezůstat ještě chvíli v Laponsku (nebo v Sámsku?), když naší březnovou krajinou funí samí blizzardi. Po "Země je hříšná píseň (1973)" jsem jen volně přešel z Norska do Švédska, kde na mě čekal příběh zcela jiný, i když stejně hustý. Snahu o asimilaci dobře chápu (za šest let studia v Německu jsem se také asimiloval), ale založit rodinu, zestárnout a zemřít jsem chtěl přesto zde. Teď už chybí jen poslední krok. Elle Marja, pro níž "švédská škola" byla něco rozhodně jiného než pro mě, se i přesto, že její "šikana" byla (teď už je to nejspíš jinak/naopak) součástí státní politiky vůči menšinám, rozhoduje zcela a definitivně opustit své etnikum a připojit se k majoritě. Byla to riskantní cesta a nemusela se zdařit. Na druhé straně chápu, že si tím cestu zpět - i na pohřební slavnost - zcela uzavřela. Nakonec se hlas krve přece jen ozve, ale není to jojk, je to jen labutí píseň... Pozn.: Češi také nebyli také nebyli zcela tolerantní ke svým menšinám (Slováci, Rusíni, Cikáni, ze Židů měli spíš strach), bylo v důsledku jejich nabubřelosti a povýšennosti (po letech poníženosti) a nezvdělanosti, sotva (až dosud) to byly projevy rasismu či xenofobie. V tomto smyslu je třeba číst tento film jinak, než že Švédové mají odvahu upozorňovat na své vlastní nedostatky. Ctějí tím říct, že tohle (apartheid), byly přehmaty minulosti, nyní jsou však čistí a otevření, takže se v podstatě nic nestalo. Podobně (ovšem v mnohem větším rozměru) se pokouší řešit podobné (samozřejmě ve větší intenzitě) i v Německu. V podstatě se jedná o snahu "přepisovat dějiny". ()

Reklama

Derny 

všechny recenze uživatele

V první polovině filmu je dost na tělo přiblížena problematika rasismu a jeho konkrétní podoby u Laponců ve Švédsku. Zároveň je pak, stejně jako na konci filmu, poukázáno na nutnost zpřetrhání vazeb s původními komunitami při touze o začlenění do konformní většinové společnosti. Je ale relativizována správnost tohoto rozhodnutí. Sice vítězí nezávislý duch toužící po rozletu, který se v přírodních komunitách příliš nenosí, nicméně ony komunity si udržují svoji hrdost a hýčkají si své způsoby, přestože jsou většinou všemožně perzekvováni. Druhá polovina filmu, od odklonu a útěku Elle-Marie, však byla na můj vkus dosti vláčná, atmosférou polevující a od rasistické problematiky ustupující. Už to bylo čistě jen o protloukávání se životem. Ale aspoň, že to stále mělo ten severský šmrnc. Dobrý film. ()

F.W.Colqhoun 

všechny recenze uživatele

Ba i ti šikovní Laponci / se silami jsou na konci / jen jeden z národů neskoná / hrůzy severu slavně překoná! Sámská krev je příběhem, který vrhá zajímavé světlo na cosi, co je směrem k menšinám zbožným přáním řady dobrých Čechů: Výsledky dobrovolné asimilace. Tam, kde hy-, tam, kde hy- / kde hynuli sobi / Čech se přizpůsobil! Hlavní hrdinka Elle Marja, dítě nikoliv přímo z Bullerbynu, je inteligentní mladá žena, která když okusí slasti minoritnosti, rozhodne se stát se Švédkou se vším všudy, podmínkám navzdory. Nastupuje identitní dobrodružství, road movie směrem pryč od okleštěného vzdělávání na bázi vymývání mozků, potupných procedur etnografie, frenologie, tajtrlíkování v kroji (který funguje jako žlutá hvězda) a pachu sobího tuku k vysněnému začlenění se do vznešené kultury utlačovatelů. Režisérka Amanda Kernell podává velmi přesvědčivou, aseptickou, do detailů promyšlenou inscenaci procesu, který se povedl - tak nějak. Obohaceno pro některé šokující zprávou o inteligenci jako schopnosti přizpůsobit se a tom, že zadaří-li se, je to vlastně dost škoda. Jojk! ()

vyfuk 

všechny recenze uživatele

Od tohoto filmu jsem si moc nesliboval. Spíše jsem asi dostal, co jsem chtěl nebo čekal. Akorát idea formy se logicky může lišit. Ale ono asi není tolik, co brát negativně. Film se snaží ukázat, že i v případě Laponců to nebylo nic příjemného a úžasného v době vysoké popularity extremismu. Zde ani tolik nejde o extrém jako spíše jednoduchou, prostou, ale stále nelidskou segregaci. Nevím, o jak moc velkou se jednalo, ale i tak jde docela o lehký čajíček. To neznamená, že to ubírá na kvalitě. Film i tak umí dokázat, že nešlo o nic skvělého a hlavní hrdinka je sama o sobě průvodcem svého snu, jak se vymanit ze sámského prostředí i sámské krve. I když je nejednou těžké k ní získat sympatie. Ale možná o to ani tolik nešlo. I tak to nevadilo. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (4)

  • Prvých 10 minút filmu a časť konca pochádza priamo z krátkeho filmu Stoerre Vaerie (2015). (Scraffy)
  • Vychádzajúc z krátkych filmov Amandy Kernell, ktoré boli premietané na filmovom festivale Sundance v roku 2015, bol film natočený čiastočne v Tärnaby-Hemavan, v severnom Švédsku, a čiastočne v Uppsale a Štokholme. (Scraffy)

Související novinky

Přehlídka Scandi v deseti českých městech

Přehlídka Scandi v deseti českých městech

14.01.2017

Třetí ročník přehlídky současného severského filmu Scandi představí v kinech nové tituly i tvůrce. Skandinávský rodinný film, komedie, současné i historické drama, horory i detektivky. Zástupci všech… (více)

Reklama

Reklama