Ustav Republike Hrvatske
Ustava Republike Hrvaške
The Constitution
Bobo
Režie:
Rajko GrličKamera:
Branko LintaHudba:
Duke BojadzievHrají:
Nebojša Glogovac, Dejan Aćimović, Ksenija Marinkovič, Božidar Smiljanić, Mladen Hren, Robert Ugrina, Daria Lorenci, Nina Rakovec, Zdenko Jelcic (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vysokoškolský učitel Vjeko (60) zasvětil celý svůj život studiu chorvatského jazyka a historie. Žije v zanedbaném a špinavém bytě v centru Záhřebu se svým otcem Hrvojem. Vjekovi tragicky zahynula láska jeho života - Bobo. V jeho životě je teď jediná věc, která ho těší. Noční procházky během nichž putuje prázdným městem, kdy má na sobě make-up a ženské šaty. Jednou v noci ho přepadne skupina mladých mužů, porazí ho, pomočí a nechá v bezvědomí ležet na ulici. V nemocnici se o něj stará Maja (48), zdravotní sestra žijící v suterénu stejného domu. Později mu Maja pomůže vrátit se domů a začne se starat nejen o Vjeka, ale i o jeho nepohyblivého otce. Tak začíná příběh tří zcela odlišných lidí, kteří žijí ve stejné budově a kteří se nečekaně a proti své vůli sejdou a jsou na sobě navzájem závislí. (Bioscop)
(více)Videa (1)
Recenze (22)
Z môjho blogu k MFF 2016 v Bratislave: Ako nám na úvod festivalu povedal jeden z organizátorov MFF, súčasní chorvátski režiséri sa radi zameriavajú na trpké komédie. Žiarivým príkladom toho je aj Bobo. Dej rozpráva o 60-ročnom vysokoškolskom učiteľovi Vjekovi, ktorý je homosexuál a tranzvestita. Pre jeho záľubu v ženských šatách a make-upe ho na ulici prepadne partia neonacistov. Po útoku sa o neho stará jeho suseda Maja, ktoré je povolaním zdravotná sestra. Onedlho sa spriatelia, avšak Vjeko si dlhšie hľadá cestu k Majinemu natvrdlejšiemu (ale dobrosrdečnému) manželovi, policajtovi. Vadí mu, že je Srb. Film je tak zaujímavou sondou do ľudskej duše a hovorí o tom, že aj ten, kto sa celý život potýka s netoleranciou k svojej osobe môže byť sám netolerantným. ()
Značně hořká, ale přece jen komedie o Ústavě? Chorvati zabodovali už námětem, ale povedlo se jim i jeho zpracování. Navíc ty věty citované z nejvyššího chorvatského zákona v tomto příběhu postav plných předsudků a nenávisti ještě více vyniknou. A konec je kupodivu pozitivní (což ostatně ke komedii sedí lépe). ()
I člověk plný trpkosti a nenávisti se může díky přátelství změnit. 1) Komedie to není ani náhodou, nicméně určitou lehkost zpracování a kapku ironický nadhled filmu nelze upřít._____ 2) První (post)jugoslávský film s homosexuálem v hlavní roli. Ale stejně se tu řeší především národnostní vztahy, jak je v regionu obvyklé. ()
Z filmu ide taká ľudskosť, akú by som od balkánskeho filmu vôbec nečakal. Aj tá nevraživosť medzi Srbmi a Chorvátmi je v celkom inej rovine, ako som mal možnosť vidieť doteraz. Byť v Chorvátsku homosexuálom alebo byť Srbom je veľmi podobné, a keď sa navzájom potrebujú, hoci so zaťatými zubami, vzniká dráma, ktorá ide intenzívne pod kožu. –––– Moja drahá! Nikdy v živote ste nemilovali muža tak, ako ja. –––– Nechaj tak! Toto je len pre švihákov, ktorí ovládajú Ústavu. ()
„Každá ľudská bytosť má právo na život. V Chorvátskej republike niet trestu smrti.“ Ani neviem, čo ma lákalo na tomto filme, prečo som si ho pridala do plánovaného výberu. Nečakala som, že ma film s takouto tematikou vôbec dokáže zasiahnuť. Bolo to najkrajšie spracovanie homosexuálnej tematiky, aké som kedy videla. Nájdete tu rôzne situácie a prežívanie pocitov hlavného hrdinu, problematické vzťahy v rodine (vzťah s otcom, momentálne už pripútaným na lôžko), susedské vzťahy a riešenie nacionalizmu - srbsko - chorvátske rozbroje. Mňa navyše upútal taký nepodstatný detail – chlapík, sporadicky sa objavujúci, ktorý zabíjal psov tak, že im podhadzoval v dobrotách niečo, čím ich kántril (možno to boli nejaké črepiny alebo jed?) Zaujímavá atmosféra filmu, ktorá potvrdzuje, že niektoré filmy sa dajú natočiť len v Európe. ()
Reklama