Režie:
Kathryn BigelowScénář:
Mark BoalKamera:
Barry AckroydHudba:
James Newton HowardHrají:
John Boyega, Will Poulter, Algee Smith, Jacob Latimore, Jason Mitchell, Hannah Murray, Jack Reynor, Kaitlyn Dever, John Krasinski, Anthony Mackie (více)Obsahy(3)
Když v roce 1967 propukly ve městě Detroit rasové nepokoje, nikdo netušil, kam až to celé zajde a čeho všeho jsou lidé schopní. Protestující mladíci se dostanou do neúprosného střetu s policií, který vyústí v boj na život a na smrt... V roce 1967 vyvrcholily ve městě Detroit rasové nepokoje a v určitých částech města začalo rabování, pouliční potyčky a rvačky mezi obyvateli města a policisty byly na denním pořádku. Do města byla dokonce povolána armáda, která měla pomoct s udržením pořádku v ulicích. Někteří policisté byli velmi brutální a mezi nimi byl i policista Krauss, který během výtržností zastřelil jednoho neozbrojeného muže, který raboval v obchodě. Policisté mají zakázáno střílet na rabující, ale Krauss je evidentně silný rasista. Jeho rasismus se nejvíc projevil u zásahu v motelu Algiers, ke kterému došlo 25. 7. 1967. Tehdy byly nedaleko motelu rozmístěny hlídky národní gardy, městských policistů a státních policistů. V motelu bylo ubytováno mnoho Afroameričanů, kteří tam měli jednu velkou párty. Spolu s nimi tam byly i dvě bělošky a tu noc se tam ubytovali i dva mladíci z místní kapely, jejichž koncert byl zrušen kvůli nepokojům ve městě. Ti dva mladíci a ty dvě dívky se velmi brzy poznali a dívky představily Larryho a jeho kamaráda svým dalším afroamerickým přátelům. Muži ale nové konkurenty moc neuvítali, takže zábava na večírku vázla. Jeden z mužů pak vytáhl zbraň, což všechny vyděsilo, ale nakonec vyšlo najevo, že je to jen startovací pistole. Larrymu, jeho kamarádovi a dívkám to ale moc vtipné nepřišlo, takže z pokoje odešli. Majitel zbraně pak několikrát z legrace vystřelil směrem k policistům, kteří uvěřili, že na ně někdo střílí, a začali se krýt. Jeden z policistů poznal, že výstřely šly od motelu Algiers, takže se tam všechny bezpečnostní složky přesunuly a podnikly v motelu razii. Krauss při zahájení razie jednoho hosta zastřelil, byl jím ten muž, který na policisty střílel ze startovací pistole. Krauss měl zakázáno po neozbrojených Afroameričanech střílet, takže dal k mrtvému muži nůž a tvrdil, že ho muž napadl. Všichni ostatní hosté pak byli odvlečeni dolů na chodbu, kde museli stát čelem ke zdi a museli odpovídat policistům na otázky. Policisté chtěli zbraň, ale nikdo o žádné zbrani nic nevěděl. Policisté byli brutální a později přistoupili k metodě, kdy vzali někoho ze skupiny stranou a sehráli divadlo, že toho odvlečeného zastřelili. Ani tak nikdo nepromluvil. Jeden z policistů navíc netušil, že je zastřelení jen fingované, a proto on svého svědka zastřelil doopravdy. V tu dobu už nebyly v motelu ty dvě dívky. Dívkám bylo ze strany policistů vyčítáno, že mají pohlavní styk s Afroameričany, a dívky dokonce dostaly několik ran. Když Krauss zjistil, že jeho kolega svého svědka skutečně zabil, propustil zbylé svědky, pokud mu slíbili, že žádná mrtvá těla neviděli a že o ničem z té noci nebudou mluvit. Poslední muž ale odmítl Kraussovi tyto věci slíbit, takže i on byl zastřelen... (TV Prima)
(více)Videa (5)
Recenze (173)
Bigelow sice točí posledních pár let víceméně pořád to samé dokola, ale dělá to precizně a osobitě. Ať už si vybírá obecnou tématiku toho o čem vypráví, či jeden konkretní příběh (Zero Dark Thirty). Detroit je opět procedurálka jako řemen, ale zároveň nabízí oba dva pohledy. Prvních dvacet minut nám dá přičichnout nekompromisní vřavě a chaosu skrze těkavou kameru a zrnitý obraz, načež se z hrubých siluet začnou zhmoťnovat klíčové figury na dobré i zlé straně a nosná příběhová linka celého filmu. Umí stupňovat atmosféru, bravurně pracovat s prvkem násilí, ať už přímého, či nepřímého a velmi dobře emocionálně graduje. Není tu sice tolik hvězdných hereckých jmen jako v jiných, podobně zaměřených filmech, takže bude divákovi trochu déle trvat, než si najde "toho svého favorita", ale nakonec se to pravděpodobně povede většině, jelikož čím dál se prodíráme příběhem, tím osobnější a naléhavější výpovědní hodnotu ve finále má. Citlivé téma USA a Kathryn Bigelow jako obvykle tne do živého. ()
Kathryn Bigelow a její pohled na rasistickou Ameriku konce 70. let minulého století, která vykvasila masakrem několika mladých afroameričanů, psychicky labilními příslušníky policie. Dané téma je určitě poutavé a závažné, ale zpracování se možná až moc drží novinových článků, než aby se pokusilo být jakkoliv inovativní a celkové vyznění, tak je překvapivě chladné a bez emoční, ačkoliv to mělo být naopak. ()
Film o tom, kterak bílá svině mlatí černochy a všem je to buřta. Potkat v Praze na Vinohradech Willa Poultera, tak ho čapnu za bačkoru a vláčím ho na Václavák, kde by si na kočičích hlavách polechtal páteř. I přes skutečnost, že tyhle rasové filmy pranic nemusím, tak musím vyzdvihnout fakt, že film ve vás emoce vyvolá. A to i když nechcete. 77% ()
Přešitá transka fušuje do řemesla chlapům už nějaký ten filmový pátek. Má Kateřina Bíglová nějaký záživný film?! Shrňme si její filmografii: Modrá ocel - fraška o policistce, špatné akční scény, Bod zlomu - nuda prokládaná špatnými akčními scénami, Stroj na smrt - trapas století, strašné, Zvláštní dny - zabitý potenciál, Smrt čeká všude - tato vojenská fraška, akční prd, porazila technicky náročného Avatara. Já padám, paní s šulínem mezi nohama. Nemáš Camerone píglovat tranďáky. A co Detroit? Propadák, první hodinu jsem málem uklidil, nakoupil a upekl cukroví nad svíčkou, druhou hodinu jsem málem počal masturbovat nad fotkou Marie Rosůlkové, zbývajících dvacet minut jsem objednal let do Detroitu. Mám tam nějakou práci. Udělat z Kateřiny zase holčičku. Vzal jsem si na to příborový nůž. Ty krávo, už nerežíruj! Na to by do kina nedostali ani důchodce v posmrtném stavu. Tyto typy filmů mě zabíjí. Když už je to (neprávem) v červených číslech, tak by to snad mohlo nabídnout něco zajímavého, úchvatného a tak nějak. Film se pitvá úmorných 140 minut(!) s něčím, co by se dalo smrsknout do standardní stopáže o 90 minutách, aby to mělo pohyb a gradaci. Ne, mělo to nejhorší z nejhorších, úděsné černochy v reáliích horších než české seriály. 0/10 ()
Napínavé drama s ponaučením, že i sebemenší blbost vás může stát krk, když jsou lidi ve stresu. DETROIT je především o neschopnosti komunikovat a z toho vycházejícího rasizmu jak vůči bílým tak černým. Bigelowovic Káťa chytře nestraní ani jedné z menšin (ať už policejní nebo té černé) a i když ve finále bílí kluci vychází s padoušským cejchem, na začátku je dobře vidět, že chtěli jen udržovat pořádek než jim ruply nervy. Rasizmus není problém, problém je jako vždy morální a nemorální jednání. Myslel jsem si, že to nedokážu, ale nakonec jo. ()
Galerie (24)
Photo © Annapurna Pictures / Francois Duhamel
Zajímavosti (3)
- Na konci července roku 2016 film zahájil natáčení v Bostonu. Dále se natáčelo u okresního soudu v Dedhamu, Dorchesteru a Brockton. V Detroitu se natáčelo v říjnu 2016. (griph)
- Když policisté vyslýchají Greena (Anthony Mackie), vyjde najevo, že je válečným veteránem, který sloužil u parašutistů. Mackieho postava Falcon/Sam Wilson z MCU je bývalý parazáchranář. (kesinaa)
Reklama