Režie:
Kathryn BigelowScénář:
Mark BoalKamera:
Barry AckroydHudba:
James Newton HowardHrají:
John Boyega, Will Poulter, Algee Smith, Jacob Latimore, Jason Mitchell, Hannah Murray, Jack Reynor, Kaitlyn Dever, John Krasinski, Anthony Mackie (více)Obsahy(3)
Když v roce 1967 propukly ve městě Detroit rasové nepokoje, nikdo netušil, kam až to celé zajde a čeho všeho jsou lidé schopní. Protestující mladíci se dostanou do neúprosného střetu s policií, který vyústí v boj na život a na smrt... V roce 1967 vyvrcholily ve městě Detroit rasové nepokoje a v určitých částech města začalo rabování, pouliční potyčky a rvačky mezi obyvateli města a policisty byly na denním pořádku. Do města byla dokonce povolána armáda, která měla pomoct s udržením pořádku v ulicích. Někteří policisté byli velmi brutální a mezi nimi byl i policista Krauss, který během výtržností zastřelil jednoho neozbrojeného muže, který raboval v obchodě. Policisté mají zakázáno střílet na rabující, ale Krauss je evidentně silný rasista. Jeho rasismus se nejvíc projevil u zásahu v motelu Algiers, ke kterému došlo 25. 7. 1967. Tehdy byly nedaleko motelu rozmístěny hlídky národní gardy, městských policistů a státních policistů. V motelu bylo ubytováno mnoho Afroameričanů, kteří tam měli jednu velkou párty. Spolu s nimi tam byly i dvě bělošky a tu noc se tam ubytovali i dva mladíci z místní kapely, jejichž koncert byl zrušen kvůli nepokojům ve městě. Ti dva mladíci a ty dvě dívky se velmi brzy poznali a dívky představily Larryho a jeho kamaráda svým dalším afroamerickým přátelům. Muži ale nové konkurenty moc neuvítali, takže zábava na večírku vázla. Jeden z mužů pak vytáhl zbraň, což všechny vyděsilo, ale nakonec vyšlo najevo, že je to jen startovací pistole. Larrymu, jeho kamarádovi a dívkám to ale moc vtipné nepřišlo, takže z pokoje odešli. Majitel zbraně pak několikrát z legrace vystřelil směrem k policistům, kteří uvěřili, že na ně někdo střílí, a začali se krýt. Jeden z policistů poznal, že výstřely šly od motelu Algiers, takže se tam všechny bezpečnostní složky přesunuly a podnikly v motelu razii. Krauss při zahájení razie jednoho hosta zastřelil, byl jím ten muž, který na policisty střílel ze startovací pistole. Krauss měl zakázáno po neozbrojených Afroameričanech střílet, takže dal k mrtvému muži nůž a tvrdil, že ho muž napadl. Všichni ostatní hosté pak byli odvlečeni dolů na chodbu, kde museli stát čelem ke zdi a museli odpovídat policistům na otázky. Policisté chtěli zbraň, ale nikdo o žádné zbrani nic nevěděl. Policisté byli brutální a později přistoupili k metodě, kdy vzali někoho ze skupiny stranou a sehráli divadlo, že toho odvlečeného zastřelili. Ani tak nikdo nepromluvil. Jeden z policistů navíc netušil, že je zastřelení jen fingované, a proto on svého svědka zastřelil doopravdy. V tu dobu už nebyly v motelu ty dvě dívky. Dívkám bylo ze strany policistů vyčítáno, že mají pohlavní styk s Afroameričany, a dívky dokonce dostaly několik ran. Když Krauss zjistil, že jeho kolega svého svědka skutečně zabil, propustil zbylé svědky, pokud mu slíbili, že žádná mrtvá těla neviděli a že o ničem z té noci nebudou mluvit. Poslední muž ale odmítl Kraussovi tyto věci slíbit, takže i on byl zastřelen... (TV Prima)
(více)Videa (5)
Recenze (172)
"Detroit" je skutočne silným filmom. Veľmi dobre natočený, veľmi dobre napísaný a plný postáv, ktoré budeme milovať aj nenávidieť. Pretože dávajú svoje role tak dobre. Odstránim hneď na úvod jeden jediný problém s filmom a to je, že prvá polhodina je trošku rozsypaná. Myslím to tak, že nevieme na čo sa sústrediť a viac-menej sú to len scénky umiestnené za sebou, ktoré nám predstavia situáciu, v ktorej sa Detroit nachádza a predstaví nám hlavných hrdinov. A následne začne film a spustí sa akcia. A od toho momentu je to vynikajúci film, kde prežívame každú jednu minútu so všetkými zúčastnenými. Vieme pochopiť čo sa odohráva v ich hlavách, rozumieme ich motiváciám a chceme, aby sa odtiaľ dostali. Aj keď vieme, že to nedopadne asi tak, ako by si všetci predstavovali. Rovnako človeka nahnevá, keď si uvedomí, ako to celé nakoniec dopadne, a že nie vždy sa človek dočká šťastného konca. Je to smutné, ale 60-te roky boli v Amerike asi skutočne najhoršie roky. A je to v tomto filme silno cítiť. Silné. Je to psychologická tortúra, kde človek skutočne vidí všetko čo sa deje a najhoršie je, že je iba divákom pred obrazovkou a nemôže to zmeniť. Lebo taká bola skutočnosť. Ak ste fanúšikovia filmov, ktoré skutočne vedia povedať dobre príbeh a hovoria o téme, o ktorej je treba hovoriť, pozrite si tento film. Skutočne stojí za to. Hodnotenie: A- ()
Je to skvelé. Veľmi zaujímavá štruktúra, pozostávajúca vlastne z troch filmov. Prvý je až dokumentárnou rekonštrukciou udalostí v Detroite. Druhý(a najlepší) je strhujúci a veľmi nepríjemny minimalistický psychothriller. A záver patrí tradičnému posolstvu. Bývalá pani Cameronová všetky zvláda s úplným prehľadom a vytvára silnú mozaiku. Remeselne brilantnú, príbehovo silnú, herecky nadupanú (Will Poulter je satan) a myšlienkovo (bohužiaľ)nadčasovú. A vôbec mi nevadilo, že som tematicky mimo. Jediný problém vidím v možno až príliš košatej dĺžke a v tom, že posledný akt je až príliš tradičný a za predchádzajúcimi predsa len zaostáva. Veľká škoda, že sme to nemohli vidieť v kinách. 9/10 ()
Rozpačitý dojem, no svoje kvality tento snímok rozhodne má. Úvod bol slabo vťahujúci a vlastne som ho bez nejakého vzrušenia alebo niečoho pamätnejšieho len tak pretrpel. Stred snímku sa potom venuje skoro až s dokumentárnym prístupom tým nešťastným udalostiam v hoteli, pričom sa režisérke celkom fajn podarilo zatlačiť i na emotívnu stránku diváka. No potom prišiel záver a ten skĺzol už len do zbytočného predlžovania s haldou vaty a nudnejšieho policajného vyšetrovania. Skrátka to dobré na snímku je len samotná téma a jej filmové spracovanie v strede filmu, to pred a potom je len omáčka, ktorá veľmi často nudila. Na slabší nadpriemer to ale stačí. 70/100 ()
Hanba akademii, že se tohle nedostalo mezi letošní nominované za nejlepší film (a ještě větší českým distributorům, že se našim kinům snímek úplně vyhnul!)... I přes značnou stopáž parádní drama podle skutečných událostí, významná část filmu je velmi intenzivní psycho teror. Herecké výkony bezchybné a režie mé oblíbenkyně Kathryn Bigelow (dosud JEDINÁ žena, která kdy dostala Oscara za režii!) je opět nesmírně sebejistá a precizní. 80 % ()
Kathryn Bigelow mam zakodovanu ako reziserku Point Break z roku 1991, fakt perfektny film. Potom zacala tocit priemery, priemerny bol aj Smrt ceka vsude 2008. Tuna je n to nuda a sed, prilis politicky korektne. Nudne a amatersky natocene udalosti z dytrojtskych ulic uprostred roku 1967. Tempo je nudne, uspavajuce, film je priserne dlhy, zas je vo filme to retardovane klise : drsny rasisticky biely fizl tyra a muci skupinu cernochov /pochopitelne priatelski, pohodovi, prijemni atd atd atd ...../. Hnus. Kathryn Bigelow uz asi nenatoci nikdy kult ako Point Break, holt taky film prichadza len raz za zivot. 20% ()
Galerie (23)
Zajímavosti (3)
- Když policisté vyslýchají Greena (Anthony Mackie), vyjde najevo, že je válečným veteránem, který sloužil u parašutistů. Mackieho postava Falcon/Sam Wilson z MCU je bývalý parazáchranář. (kesinaa)
- Na konci července roku 2016 film zahájil natáčení v Bostonu. Dále se natáčelo u okresního soudu v Dedhamu, Dorchesteru a Brockton. V Detroitu se natáčelo v říjnu 2016. (griph)
Reklama