Osudový dotek

Docela zklamání. Čekal jsem zajímavou podívanou alá Donnie Darko, ale kdepak to. Osudový dotek je lehce sledovatelnou báchorkou zaměřenou na nenáročné mladší publikum, přičemž hrátky s časem tu jsou pouze na efekt a nemají žádnou hloubku. Dívat se na to určitě dá, ale mojí srdcovkou se TBE určitě nemá šanci stát. (24.09.2008)

Tam kde žánroví bratříčkové (nejen Dvanáct opic či Donnie Darco) ve své důmyslnosti teprve začínají zahřívat své kola logiky, tak tam už Osudový dotek se svou "dějovou a časově paradoxovou" linií dávno stojí na červenou. Přesto je to dobrý snímek, hlavně v první polovině. Pak dochází scenáristům (a vzhledem k tomu, že si to i natočili, tak i režisérům) dech i nápady a Kutcherovi talent. Celý snímek se začne potápět do vod průměrnosti plné klišé na klišé a jen díky včasnému ukončení se nepropadl ještě níže. (05.06.2004)

Inteligentní thriller pohrávající si s časovými paradoxy, který by vás rozhodně neměl odradit "teenagerovským" obsazením hlavních rolí. Tedy ne že by se z Kutchera najednou stal oscarový herec, ale scenáristická a režisérská dvojka má po vlažném rozjezdu v rukávech tolik es, že by s nimi vyhrála víc než jen jednu filmovou partii. Pokud máte rádi komplexní filmy, které nejedou v hollywoodsky jednoznačných sladkobolných kolejích, tohle bude váš šálek kávy. (11.06.2004)

Děsivě působivý nápad ve výborném zpracování. Ashton Kutcher konečně hraje a nesnaží se tvářit na každou kočku ve filmu nadrženě. Vedle něj už se spíše najdou nové tváře, než nějací staří pardálové, i proto možná film působí svěže. Velmi silné je téma, podpořeným vynikající atmosférou. Kdo by nechtěl mít podobnou možnost cestovat podle deníku? Ale ta odpovědnost za činy... Přesto je celý příběh a cestování zpět velmi přehledné, divák se neztrácí. pro mnohé diváky to samozřejmě bude dost důležité. Výborný film. (13.09.2004)

Pripájam sa k táboru ´12 monkeys pre teenagerov´. Skutočne výbornú prvú tretinu filmu, kedy divák nechápe koľká bije a jej režijne výborne podanú atmosféru pochová zvyšok filmu. Už pri prvej zmene na „dokonalý pár“ sa tejto dokonalosti snaží film prispôsobiť i výtvarnú štylizáciu do príšerne pastelových farieb, následná zmena vedie k fincherovsky temnej štylizácii obrazu (pritom je zábavné si uvedomiť na ktoromže filme to deti boli v kine). Tieto kontrasty však pôsobia príliš okato a v spojení s ukazovaním mazania minulosti po každej zmene mi dávajú pocit, že tvorca zo mňa robí vola. Vadili mi aj niektoré stereotypné klišovité záležitosti spojené s prostrediami v ktorých sa hlavná postava v priebehu filmu pohybuje. V Kutcherovi vidím stále rovnakého Kelsa (That 70´s show), táto rola je podľa mňa nad jeho možnosti. Amy Smart je typická americká fabrikovaná nevýrazná blondýna , ale vzhľadom k širokému spektru polôh, ktoré jej scenár umožnil tu jednoznačne hrá prvé husle. Prirovnávanie k vážnym počinom v oblasti časových paradoxov nie je namieste. Viac než časovými paradoxmi tento film zaváňa starou myšlienkou subjektívneho idealizmu a síce, že ´svet je len v mojej hlave´. Pokiaľ si tiež budete prísne strážiť princíp kauzality, celý film vám pokazí jeho koniec. Totiž, takýmto zásahom by jednoducho nemohlo dôjsť k poslednej scéne na ulici, pretože príčiny prvého vývoja udalostí by neboli odstránené dostatočne (otcova pedofília a Tommyho agresivita), čo by malo za následok vývoj Kayleigh skôr smerom k znudenej čašníčke. Butterfly effect teda odporúčam skôr milovníkom popcornu než serióznym scifistom a druhý raz sa naň určite nepozriem 6/10 (23.12.2006)