Šakalí léta

Omylem jsem si místo pouhé změny hodnocení (z pěti na čtyři) hodnocení kompletně smazal. Tak tedy alespoň k doslova novému hodnocení   nakonec přidám i neplánovaný nový stručný  komentář.  Hřebejk se v Šakalích letách určitě dobře rozehřál na pozdější slavné filmy a dobová atmosféra křížená s Šabachovskou poetikou se mi podařila zdatně vytvořit již zde. Šakalí léta navíc dýchají Rock´n´rollovým stylem a  takovým porevolučním etosem. Vysmívat se bývalému režimu mladístvým a trochu alternativním způsobem. Některé písníčky (Na Kolena, Jednou mi fotr povída) se stály po právu legendárním. Martin Dejdar se zase  stejně jako v Učiteli tance blýsl jako tehdy ještě docela zajímavý stylový mladík. Ale i tak je bezesporu  nejlepší samozřejmě Josef Abrhám jako neurotický policajt a fotřík  bez chuti. Hlavně na začátku jsou scény s ním a v domácnosti  skvělé a ani by nepotřebovaly to křížení s muzikálem. Musím říct, že jsem měl  film zafixovaný jako báječnou srandu od začátku do konce. Zatímco dneska jsem zjistil, že když ve druhé polovině ubyde Abrháma a více prostoru dostanou ti mladí herci v čele s prkenným Špalkem  přibyde zároveň hlušiny i trochu zmatených momentů a už to není úplně ono. Ale své kouzlo tento film bezpochyby pořád má. (28.08.2021)

Viděno až 15 let po svém vzniku, poněkud to neobstálo. Proboha, tohle nejsou 90., kdy to bylo natočeno, a ani konec 50., kdy se to odehrává -- to jsou 80. jako vyšitá -- tehdy to hoši patrně vymysleli. Kdyby to vzniklo nějakým způsobem za bolševika, všechny ty nedostatky by se daly odpustit, naopak by půvabu lehce napomohly. Tohle však bylo neodpustitelné -- především střih. A zmatený scénář. A falešný zpěv. A ústřední trojice bez charismatu. Takový malý český muzikál. Ale tristně malý a odporně český. (08.09.2008)

Dejdar ve svojí suverénně nejlepší roli, sympatičtí dětský herci, přesný Abrhám, výborné songy a choreografie. Ale stačí to? Děj je tady teda hodně plochý, nezáživný, Šabach z toho je sice dost cítit, stejně tak, že tvůrci ladí formu a styl směrem k Pelíškům, ale tady to prostě ještě nedokážou prodat, a ta dobová atmosféra je tu vidět prostě strašně málo, a ty jednotlivé příběhy nedokážou vtáhnout. Pokud si nedokážete užít ani ty hudební čísla, tak si klidně ještě jednu hvězdu odmyslete. (29.12.2022)

Nemam rád muzikály. Navíc podle některejch těch týpků to vypadalo spíš na buzikál. Nicméně několik světlejších momentů se ve filmu našlo a Dejdar byl překvapivě celkem sympaťák (jinak ho moc v oblibě nemam). Jako celek je to ovšem naprosto o hovně. A písničky Ivana Hlase jsou otřesný. Ten by měl na tu kytaru mít snad zbrojní průkaz, protože poslouchat skoro 2 hodiny ty jeho sračky je snad horší, než dostat kulku do hlavy. (19.11.2006)

První půle devadesátých let v Česku se z filmového hlediska vyznačovala vzestupem vizuálně výrazných snímků s velkými rozpočty od mladých nadšených režisérů, které však bohužel neměly v náhlé záplavě západních, doposud nedostupných titulů, kdovíjaký divácký úspěch (dále viz třeba Kouř, Akumulátor 1, první Renčové). Zároveň na nich bylo vidět okouzlení tvůrců právě západními tématy a přístupy, které nadšeně švédovali. Proto vznikly možná trochu mimoděk zvláštní zeitgeist filmy, které fungují daleko více pocitově a povrchově než že by měly nějakou hloubku, ale zároveň z nich prýští strašné nasazení, energie a radost tvořit, přičemž se stále odehrávají v zešedlých socialistických kulisách. Šakalí léta jsou filmem, který nijak zvlášť dobře vypráví příběh o něčem, co tu nikdy nebylo způsobem, jaký tu nikdo doposud nedělal. Vzniká tak mimoděk nějaké zvláštní universum, kterému se lze racionálně v pohodě ubránit, ale které jinak díky vynikající kameře, výpravě a scénografii (aka "úvod do hřebejkovské komunistické hnědi") lze zase nakrásně propadnout na té pocitové úrovni. S čímž my, bývalí kluci z pod Julišky, rozhodně nemáme problém. (22.06.2022)