Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Námětem pro celovečerní filmový debut šestadvacetiletého režiséra Jana Hřebejka se stala stejnojmenná „pamětnická“ povídka Petra Šabacha z knihy "Jak potopit Austrálii". Originální muzikálová komedie je situována do Dejvic konce 50. let, žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu Internacional. Do světa rodičů, náruživě žijících všedními starostmi, aby zaplašili tíži doby, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ podporuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný pra-chuligán svým výstředním oblečením a vášní pro nezvyklé rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení – mládež je nadšena a rodiče si zoufají. I když svérázný prorok je nakonec zničen (podobně jako mnoho jiných, kteří ukázali cestu), pro generaci kluků znamená jeho zjevení klíčový obrat v jejich životě... Jan Hřebejk, inspirován Vlasy M. Formana, svou výpověď o 50. letech spojuje s výraznou videoklipovou stylizací. Základní dějová linie se zcela přirozeně rozvíjí i v písních a suverénně realizovaných tanečních číslech. Zásluhu na zdařilém výsledku má spolupráce kameramana Jana Malíře, choreografa Josefa Prouzy a autora písní Ivana Hlase. Vesměs přesně obsazeným hereckým představitelům dominují Jakub Špalek, Martin Dejdar a Josef Abrhám. Zdařilý muzikál příjemně překvapil a nadchl řady příznivců. Získal Českého lva za nejlepší film roku 1993. (Česká televize)

(více)

Recenze (364)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Jako malý kluk jsem tenhle film ocenil mnohem víc, ta hudba byla super, rebel Dejdar byl boží. No, je pravda, že už nějaké kvality odvanuli s tím, jak člověk dospívá a všímá si toho, co jako dítě nikdy neviděl. Jenže ta hudba má ale pořád svoje a má tu správnou energii. Asi je to pořád jeden z nejlepších Hřebejkových filmů, hlavně co se týká toho, že dokázal naprosto vtáhnout diváka. ()

Lacike 

všechny recenze uživatele

Jeden z mála muzikálov, ktoré sa mi páčia. A tento je dokonca český. Je to dostatočne vtipné. Sylva Tománková je nádherná (zaujímalo by ma ako znie jej vlastný hlas, keďže ju predabovali) a aj niekoľko pesničiek sa mi páči. Hlavne tá finálna Na kolena. Už týmto filmom Hřebejk ukázal, že bude patriť k tým schopnejším CZ režisérom. 6/10. ()

Reklama

joker.george 

všechny recenze uživatele

České písničky podle mě nemají jednoduše na to, aby dokázaly utáhnout nebo dokonce ,,vyrobily'' úspěšný film. Pár zajímavých písní i choreografií se samozřejmě objeví, ale většina je jen obyčejná výplň tuctového příběhu bez jakýkoliv zvratů. Děkuji aspoň za postavy Martina Dejdara a Josefa Abrháma, které skutečně dokázali snímek okořenit... ()

Sinn 

všechny recenze uživatele

Spojení Hřebejk + Jarchovský je pro mě vždy zážitkem, ale tenhle film mám ze všech nejraději. Skvělý scénář (vycházející z ještě lepší knížky), skvělí herci (především tedy pan Abrhám) a geniální hudba. A navíc vznikal v době, kdy to pro český film nebylo zrovna jednoduché. Přesto, že jsem ho viděla snad stokrát a znám každou repliku, mě pořád baví, proto 5*. ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Na mě moc dejdarovský, barevný, ulítlý a přemrštěný. Ovšem potencionál Jana Hřebejka se už i zde objevuje a vlastně i tehdy se dalo předpokládat, že nás s tímto režisérem čekají velké filmy. Muzikály moc rád nemám, až na výjimky typu Pomády či z českého prostředí snesu Starce na chmelu, tady se ovšem musí smeknout před dvěmi písničkami. Tou první je "Jednou mi fort povídá", ze které čiší plno nespoutaného elánu a hlavním trhákem celého filmu je pak song "Na kolena", čímž celý film vygraduje a divák tak dostává slastné zadostiučinění v podobě odvety všem těm komunistickým páprdům. Věřím, že v roce 1993 to muselo být opravdu silné. Ovšem dnes, když mírně řečeno veškeré nadšení už opadlo, to působí hodně staře. Každopádně toto filmařům nevyčítám, to je věc doby. Ale co nemůžu odpustit, je fakt, že padesátá léta v Americe nejsou padesátá léta v Československu. Doba písniček, tance a veselí - tak to padesátky u nás rozhodně nejsou (teda pokud nepočítám tanečky v rámci budování naší vlasti). Padesátky jsou bohužel příliš smutné a šedé, než aby se dalo uvěřit tomu, že tady někde skotačili týpci podobní Elvisovi. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (41)

  • V jedné scéně Prokop (Josef Abrhám) jako policista řídí na křižovatce dopravu. Ve skutečnosti se nejedná o skutečnou křižovatku, ale o výjezd z kasáren v ulici Čínská v pražských Dejvicích, kde se natáčela také většina exteriérů. (BrianStorker)
  • Děj se odehrává v roce 1959, fenka Lajka však letěla na oběžnou dráhu Země ve Sputniku 2 už v roce 1957, navíc na podzim  3. listopadu, přičemž film se odehrává v létě. (navabaca)
  • Hořící Tatra 603 na konci filmu má SPZ, která se v době, kdy se film odehrává, nepoužívala. Tyto SPZ začaly být zaváděny postupně až po roce 1960. Navíc se jedná o model Tatry, který se začal vyrábět až koncem 60. let 20. století. (ypres.bass)

Související novinky

Zemřel Josef Abrhám

Zemřel Josef Abrhám

17.05.2022

České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)

Reklama

Reklama