Mudbound

Film bol natočený na základe rovnomenného románu americkej spisovateľky Hillary Jordan. Podstatou filmu sú vzťahy medzi bielymi a čiernymi, medzi bielymi rodinami a čiernymi rodinami, medzi bielymi a čiernymi vo vojne a všetko o čiernobielom. Ale v podstate ide o všetko na čo, Američania, nemôžu byť hrdí. V roku 1619 boli do Ameriky dovezení prví černošskí otroci z Afriky. Zase v roku 1865 bolo zrušené otroctvo na celom území USA. Až v roku 1948 "vysoko teoretický" bola zrušená rasová segregácia v armáde. Ale v roku 1955 boli ešte v autobusoch oddelenia pre bielych a čiernych, ale ani v roku 1957 nemohli černošské deti navštevovať stredné školy. Osud černošského obyvateľstva tak bol ešte na dlhé roky veľmi neistý a veľa na tom nezmenila ani účasť Afroameričanov v americkej armáde počas 2. svetovej vojny. Dokonca boli po návrate domov zaznamenané časté prípady lynčovania černochov len preto, že si dovolili nosiť uniformu americkej armády. Cesta ku skutočnému zrovnoprávneniu tak ešte stále nebola na konci Film "Madbaundská farma" je príbeh o udalostiach, ktoré sa odohrávajú na malej farme na okraji mesta Memphis počas druhej svetovej vojny a tesne po nej. Odtiaľ odišli na front zástupcovia dvoch rodín. Obaja sa vrátia, ako hrdinovia Jamie McAllan pilot bombardéru B-25 a Ronsel Jackson veliteľ tanku Sherman, jediný rozdiel medzi nimi je, že Jamie je biely a Ronsel čierny. Obaja stratili vo vojne mnoho svojich priateľov a film ďalej beží v realite rasových predsudkov a povojnového syndrómu. (28.07.2018)

Výborné, chce se říci, že až Oscarově střižené drama, které svým syrovým a realistickým pojetím rasismu v jeho plné síle velmi věrohodně ilustruje mentalitu a pohnutky lidí, jak bílých, tak černých. Mudbound v sobě snoubí dvě "černobílé" životní linie, které jsou si vzájemně velmi podobné, ale přesto by nemohli být rozdílnější, což vyústí v postupně dávkovanou agresivní interakci s místními obyvateli a překvapivé a pevné přátelství mezi oběma válečnými veterány s mimikrami výborných herců Garretta Hedlunda a Jasona Mitchella. Snímek se rovněž může pochlubit skvělými hereckými výkony ve vedlejších rolích, což výborně vykresluje onu vcelku depresivní atmosféru poválečných let na americkém středozápadě. Snímek Mudbound bych tedy s klidným svědomím nominoval na Oscara minimálně v kategorii "Nejlepší Film", čímž rozhodně je i přes vcelku rozvláčný start. Avšak i přes tento drobný detail se jedná o výborné a komorní drama, které mohu s klidným svědomím jen doporučit. Skvělá práce! „Over there, I was a liberator. People lined up in the streets waiting for us. Throwing flowers and cheering. And here, I'm just another nigger pushing a plow.“ (08.12.2017)

Mudbound je filmařsky hodně poctivý film, který se vrací do dob, kdy Amerika byla rozdělena na barevné a bílé. Konkrétně mezi dvě farmářské rodiny, kdy si ta bílá nárokovala černošskou. Vykreslení postav je sice zdlouhavé, ale tak bezchybné, že k tragickému vyvrcholení nespravedlnosti muselo v závěru dojít. Silné čtyři pecky. (26.12.2017)

Rozjíždí se nesmírně pomalu, až by se mohlo zdát, že pojede po prověřené trase rasistických klišé. Mudbound, který má v distribuci streamovací gigant Netflix, však dokáže překvapit, když po polovině zhutní a nalezne originální drama v srdci prověřené látky z buranského amerického venkova 40. let minulého století. Brilantní herecké výkony všech zúčastněných se snoubí s vychytralou komparací americké a evropské společnosti své doby, ze které s přibývajícími minutami čím dál více mrazí. A to až do nesmlouvavého závěru o tom, že někdy je válka lidštější než samotná rodná hrouda, ze které je lepší prchnout, než utonout v jejím bahně. [TIFF17] (08.09.2017)

Parádní filmy o tom, jak život není (nebyl) fér snad nikdy úplně neomrzí. A taky jsem rád, že je MUDBOUND namísto vyčpělé éry otroctví posazen až daleko za období Rekonstrukce a zákonů Jim Crow, na segregovaný Jih okolo druhé světové a tak dobře ilustruje návrat mnohých barevných hrdinů zpět do "bahna" starých, hluboce zakořeněných poměrů a pravidel. Film je navíc skvěle vyprávěn, trpělivě a z různých perspektiv, má pár neokoukaných hereckých es (Mitchell, Banks, Clarke), ale co mě tu hlavně těší - nemám pocit z další prvoplánově plytké black lives matter fňuk-fňuk agitky. Tady v tom je silný příběh o Americe. (20.11.2017)