Snídaňový klub

Na to, že je tenhle snímek starší než já, mi přijde i v dnešní době neuvěřitelně svěží a se schopností promlouvat i k současné generaci. Je to hravé, milé, místy srandovní, jindy dojemné, ale hlavně ryze lidské. Přitom se to celé odehrává během jednoho dne ve zdánlivě nudné školní knihovně, kde se sejde pět poškoláků. Ale to, jakým způsobem jsou ukázány jejich charaktery a následně jejich niterné pocity, díky kterým vyjde najevo, že vlastně nejsou až tak rozdílní a že je to koneckonců jen parta mladých lidí, kteří si dokážou porozumět... to je zkrátka úžasné. Nejen že to naplnilo má očekávání, ale výsledný filmový dojem je snad i o něco předčil. ~(4,7★)~ (16.08.2014)

V jednoduchosti je síla. Nechte spolu zavřených 5 rozdílných studentů 9 hodin po škole a něco z toho bude. Možná ten film není tak super, ale mě určitě bavil. A i když hudby ve filmu moc nebylo, těch pár skladeb stálo za to [Simple Mind - Don't You], zlatá 80! # příběh 7 | hudba 8 | humor 7 | akce 1 | napětí 1 | pustil bych si znovu 7 (26.07.2011)

„VÁŽENÝ PANE VERNONE, CHÁPEME, ŽE JSME MUSELI ZŮSTAT ZA TREST V SOBOTU VE ŠKOLE.ALE JSTE BLÁZEN, ŽE JSTE CHTĚL, ABYCHOM PSALI PRÁCI O TOM, KDO JSME…“  Týnejdžerský psycho pro dospělý! Opravdu zajímavě rozvinutý pojednání o lidský osobnosti… /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) V roce 2015 byl film digitálně remasterován a na oslavu 30. výročí znovu promítán ve 430 kinech. 2.)  V roce 2016 byl vybrán pro uchování v Národním filmovém registru Spojených států Kongresovou knihovnou jako „kulturně, historicky nebo esteticky významný“. 2.) Snímek získal uznání kritiků po celém světě. ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (31.10.2023)

Originální námět, který do jedné učebny v sobotu nacpe pět naprosto rozdílných lidí, kteří se přesně vyznačují tím, čím jsou. Tedy šprt, sportovec, rádoby gotička, princezna a gauner. Všichni se nesnáší a postupem času se spřátelí. Klasika, která zajímavě naráží na tehdejší dobu, mládež a jejich názory, které se v mnoha ohledech neliší od toho, čím si před lety procházela naše generace. (25.01.2016)

Na Snídaňovém klubu je vidět úporná snaha udělat z něj generační film a ve Spojených státech jde údajně o kultovní záležitost. No nevím, nezdá se mi, že by nějak zásadně vypovídal o mladé generaci 80. let, spíš jde o jakýsi pozérský manifest puberťáků. Pubertou si museli projít všichni a ti, co v ní jsou momentálně, se pochopitelně mohou s hrdiny filmu ztotožnit. Nic víc než podrážděnost z rodičů a učitelské autority se z jejich dialogů a skutků vyčíst nedá. Ke skutečným postavám mají daleko, jde spíš o klasické školní typy - tak ukázkové, že z toho na hony čiší scénáristická účelovost. Humorné to není a vzhledem k výše uvedenému mi tam nefunguje ani ta psychologická rovina a nedokážu se s těmi týpky ztotožnit ani emocionálně, zvlášť sígr a provokatér v podání Judda Nelsona by podle mě potřeboval spíš pár facek než pochopení. Jeho představa o nezávislosti a životě totiž bez usměrnění končí tam, kde se odehrává francouzský snímek Mezi zdmi. Aby systém fungoval, nemůže každý jenom žvanit o svých právech, ale musí sám přispět. Hrdinové filmu se ani nechovají nějak realisticky a jejich spárování na konci je taky jen důsledkem scénáristické násilnosti. Celkový dojem: 40 %. (20.04.2011)