Letadla, vlaky, automobily

Úžasný film, proč tohle nedávají každýho půl roku v televizi? Jak Martina moc nemusím, tak tohle je asi jeho nejlepší komedie, v kombinaci s Candym jsou prostě geniální. Přitom stačí málo - dvojice nedobrovolných spolucestujících kteří se neustále hádají se vydává z New Yorku do Chicaga a mají šílenou smůlu. Ale fakt šílenou.To vše za doprovodu skvělé muziky, která žene příběh dopředu a úplně fantastických scének a hlášek. "Fuck" scéna s ženskou v půjčovně aut, pobyt v motelu nebo šílená jízda vypůjčeným autem se střídají s hláškami typu "Kde máš druhou ruku? Mezi dvěma polštáři. To nejsou polštáře!!!". A navíc to má krásný, i když trošku smutný konec. Parádička. (23.07.2009)

Americká sváteční pohádka o překonávání překážek, které hlavní postavě brání dostal se domů za rodinou, ale také o toleranci. První půle byla nezáživná....patřím ke generaci, která strávila ve vlacích, autobusech, letadlech ekonomy třídy a MHD spoustu hodin, takže mi většina nepříjemností kterým Neal čelil nepřipadala vtipná. Navíc já tolerantní nejsem a opruzáka bych sroloval pod sedadlo už v letadle. Ale jak se začaly hromadit překážky a tvůrci se trochu odvázali, začalo to být vcelku OK. Závěr byl zcela cíleně proemočně vytuněný na volume 100...milujme se a žerme krocany. Nic podle mého gusta, ale chápu...cílovka byla jistě spokojená. (25.06.2024)

Pohodová road movie z dob, kdy se o Stevu Martinovi dalo hovořit ještě jako o komikovi. Spolu s Johnem Candym vytvořili sice šablonovitou kontrastní dvojku, ale zato doopravdy a nekřečovitě zábavnou. Konec taky není nic jiného, než ždímání emocí podle Hollywoodského receptáře, ale dalo se to skousnout. (18.10.2007)

Nemám rád Steve Martina a ani nevím proč vlastně. Jako herec je mi nesympatický. Nakonec jsem si tu v téhle komedii na něj nějak zvykl... Ta je sama o sobě takovou klasickou (tedy solidní) komedií osmdesátých let, kdy Clark Griswald se se svojí rodinkou také proháněl napříč Státy. Kdo viděl Na doraz (2010) bude mu lecos povědomé. Režisér Todd Phillips se totiž tímto filmem zjevně inspiroval. Humor už je ale na dnešek krapet vyčpělý, čemu jsem se upřímně zasmál byly vmáčknuté prsty do palubní desky při střetu s dvojicí kamionů na dálnici... A policejní kontrola nezpůsobilého vozu, kterému ale a to je fakt zvláštní! :-) šlo stále rádio. Konec byl takový typicky americký, vánoční a já říkám, proč ne. Za mně je to za 3 spálené kreditky. * * * (07.08.2018)

Neal Page (Steve Martin) nechce nic jiného, než strávit svátky se svojí rodinou. Bohužel pracovní vytížení mu znemožní vyrazit za rodinou dříve, než posledním možným letadlem - a tak, když je letadlo díky nepřízni počasí odkloněno kamsi do Wichity, nezbývá než nasadit všechny síly (a všechny možné dopravní prostředky), aby se dostal domů včas. Vše komplikuje podivný spolucestující, Del Griffith (John Candy), který i přes veškerou snahu Nealovi pomoci, oba dva častěji dostane do průšvihu ... Tato komedie je typický představitelem komedií konce devadesátých let - směle se může řadit k Murphyovkám (Záměna, Cesta do Ameriky), Kokosům ve sněhu a podobným. Ani Letadla, vlaky a automobily z této řady nikterak nevybočují - divák se docela dobře pobaví, ale že bych úplně nadskakoval nadšením, to zase ne. Oba hlavní herečtí představitelé podávají herecký výkon odpovídající typu filmu, sice mi dlouho trvalo, než jsem si zvykl na tmavovlasého Johna Candyho, ale pak mi skvěle do své role sednul. 3.5* (17.05.2010)