Režie:
Martin ZandvlietScénář:
Martin ZandvlietKamera:
Camilla Hjelm KnudsenHudba:
Sune MartinHrají:
Roland Møller, Louis Hofmann, Joel Basman, Mikkel Boe Følsgaard, Laura Bro, Zoe Zandvliet, Mads Riisom, Oskar Bökelmann, Emil Belton, Oskar Belton (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Na konci druhé světové války přinutí dánská armáda německé zajatce, kteří jsou skoro ještě dětmi, splnit nebezpečný úkol – zneškodnit a odstranit nášlapné miny z dánského pobřeží. Chlapci bez potřebných znalostí i nezbytných technických pomůcek velmi rychle pochopí, že pro ně válka ještě zdaleka neskončila. Snímek "V písku - Příslib svobody", inspirovaný skutečnými událostmi, odhaluje neznámý příběh jednoho tragického okamžiku dánské historie. (Cinemax)
(více)Videa (7)
Recenze (195)
Po Boji další dánské drama o válce pokračující i mimo bojiště. Schopnost pohlédnout na komplexní situaci z více perspektiv a zneklidňující morální ambivalenci Lindholmova filmu ale nečekejte. Prim dostalo hledisko Němců. Mladé německé vojáky poznáváme rovnou jako vystresované kluky, kteří chtějí přežít a vrátit se domů za svými matkami. Film je vykresluje jako nevinné oběti, které musí čelit brutalitě spojeneckých oficírů, z nichž v sobě alespoň jeden, charakterizovaný tím, že (zpočátku) nenávidí Němce (ale má rád svého psa), dokáže – pro vyvážení sil – najít trochu lidskosti. Opomenuta nezůstala žádný z nabízejících se konfliktů mezi představenými subsvěty a mikrosvěty (Němci proti seržantovi, Němci mezi sebou, seržant proti svým nadřízeným) a přítomna je většina motivů, které byste po letmém obeznámení s námětem očekávali (nelidské zacházení, bratrské pouto, otcovská figura, dítě v ohrožení). Horší je to s jejich propojeností. Vyprávění vrší emocionálně silné okamžiky, které nám nedovolují poznat postavy „v klidu“, mimo krajní situace, při nichž jde o život nebo o nervy. Prvek překvapení v jinak předvídatelném filmu zajišťuje skutečnost, že smrtící výbuch je otázkou jediného špatného pohybu, čehož Zandvliet náležitě využívá, byť ke konci už je poněkud předvídatelný. I bez přemíry sentimentu a zveličování Under sandet příliš prozrazuje snahu natočit dojemné humanistické drama, které osloví mezinárodní publikum a utvrdí vás v přesvědčení, že války jsou zlo a někdo by je měl plošně zakázat. Tolik potřebné složitější otázky, na něž jednoznačné odpovědi neexistují, film oproti Boji neklade. 70% ()
Druhá svetová vojna a jej následky, ponúkajú skutočne nevídaný počet námetov a uhlov pohľadu, ktoré možno preniesť nielen do filmových príbehov. Tento ma priklincoval do stoličky na takmer 100 minút a rozvíril mi v hlave množstvo myšlienok o sile nenávisti, ľudskosti a ich hraniciach. Film o tom, že nič nie je len čierne, alebo len biele a že zovšeobecňovanie je štatistický nástroj a mal by ním aj zostať. Veľmi intenzívny filmový zážitok! 100%. ()
Je strašné pozerať sa na to, ako umierajú deti. Plné auto detí, ktoré do vojny akiste ani nechceli ísť. Lenže všetko má dve strany a strašné je aj to, keď je vaša domovina obsypaná mínami, ktoré po sebe zanechali nepriatelia a vy sa bojíte urobiť krok. Aj toto prináša vojna ... veľmi, veľmi smutný príbeh, ale plný ľudskosti. Skvelé! ()
The Hurt Locker 1945. Hmatatelná podprahová tenze, o co minimalističtější o to důslednější studie charakterů v mezní situaci jdoucí až na kost (doslova), nečernobíle nastolené morální otázky kolektivní viny (jde o nepřikrášlené vytahování historických kostlivců ze skříní; takový dánský ekvivalent našeho vysídlování německých obyvatel) a to celé je korunováno působivými utlumenými výkony i nebývale sednoucím (a mrazivým!) hudebním podkresem. Ždímá to emoce skrze v posledních letech již trademarkovou (zdravíme Lindholma) dánskou odtažitost, která klame tělem zdánlivou severskou chladností. Opak je však pravdou, jelikož se to zadře pod kůži jako máloco. S přehledem nejlepší válečně neválečný snímek posledních let. ()
Vojnové filmy z pohľadu porazenej strany sú jednoznačne tie najzaujímavejšie. Dokázal to už Vilsmaierov Stalingrad (1993), ktorý považujem za asi najlepšiu vojnovú snímku, hoci tento žáner ako celok nemusím. K osobnému utrpeniu a strádaniu sa v tábore porazených pridáva ešte aj zmar a rozčarovanie, potupa a frustrácia z porážky a straty ideálov. Tu už sme po vojne na dánskej pláži, ale aj tak sa na to veru nepozerá ľahko. Pred všetkými účastníkmi reálneho príbehu klobúk dole a všetka česť. ()
Galerie (39)
Photo © Nordisk Film Distribution
![V písku - Příslib svobody - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/160/506/160506267_475724.jpg)
Zajímavosti (12)
- Zajatci se setkávali převážně se třemi typy minových polí – protipěchotní pole, kombinované pole (protipěchotní a protitankové) a náhodně rozmístěná pole. Zatímco u prvních dvou zmíněných polí existovali plány, u posledního nikoliv. Ne vždy byly ovšem plány minových polí přesné. (Duoscop)
- Ve filmu je dánský seržant Rasmussen (Roland Møller) včele odminovávacích prací. Ve skutečnosti je řídila britská armáda, ale s německými důstojníky ve vedení každého týmu. (Maulincio)
- Minenkommando Dänemark za celou svou dobu své působnosti zneškodnilo 1,4 milionu min. Během odminování bylo zabito 149 zajatců, dalších 300 jich bylo zraněno. Zraněni byli i tři dánští důstojníci. Nutno podotknout, že stejné praktiky užívali také například Francouzi, kteří používali přes 20 tisíc zajatců k zneškodnění německých i spojeneckých minových polí. (Duoscop)
Reklama