Mlha v srpnu

Program T4 je dostatečně známý i dostatečně zmapovaný, ale on je docela rozdíl si o tom něco přečíst a pak se na to podívat, ačkoliv se jedná "jen" o film. Teprve pak na člověka dolehne ta šílenost nacistického počínání a to jsem toho názoru, že tady byli Němci ještě střídmí. Předně je třeba říct, že to bylo od všech zúčastněných úžasně zahrané, což platí především pro dětské herce. Díky tomu si k pacientům divák za krátkou dobu vybuduje vazbu a pak dost těžce nese její násilné zpřetrhání. Navíc to Wessel podává tak, že to nezavání citovým vydíráním. Sebastian Koch jako ředitel ústavu pak byl přesně tím správně zvráceným bastardem, který v jednu chvíli s dětmi dováděl a vzápětí je škrtnutím pera poslal na smrt. Bavila mě i krátce zmíněná církevní linka, která navozovala otázku, zda mají být představitelé kléru či řádů přítomni v ústavech i přesto, že vědí, co se tam děje. Tohle téma by si zasloužilo samostatný film. No a závěrečné titulky ukázaly, že svět začal bláznit už krátce po válce a nejde jen o směšné tresty pro lékaře a sestry. Další film, který je tak moc dobrý, že už ho nechci nikdy vidět. 90% (23.04.2017)

Zaujímavý film, ale nebolo moc príjemné to pozerať. Neviem presne definovať prečo som to nedopozeral, ale asi na takéto niečo treba mať aj primeranú náladu. Za iných okolností, ak by som to dopozeral, tak hodnotenie by išlo minimálne o 1* hore. Asi aj preto som to zabudol ohodnotiť a zistil som to o pár týždňov pri menení filmov na externom zariadení. (31.05.2017)

Film o skutečném třináctiletém Ernstu Lossovi, který se jako cikán dostal do ústavu pro postižené a choromyslné v době nacistického Německa, kde fungoval program Eutanazie ( likvidace postižených osob ) Smutný dětský film kombinovaný dramatem nacistické ideologie. Herecké výkony dětských herců na jedničku, ale milý ředitel v podání Sebastiana Kocha na jedničku s hvězdičkou a to nemluvím o chladnokrevné dětské sestře s malinovým sirupem v podání sexy Henriette Confurius, kterou si pamatuji ze skvělé poválečné trilogie Tannbach. (14.11.2018)

Přelet nad orlím hnízdem, aneb střet lidství a různých stupňů odvahy s vykonavateli hrůzného systému, co ani na vteřinu nezapochybovali o správnosti svého počínání. Reflexe národa, který se tak cpal do genetické špice, až vůbec neregistroval, že je na dně etiky i humanismu. Výkon třináctiletého McMurphyho a okamžiky, kdy se kráčí po zelené míli s malinovkou na tácku, jsou ty silnější aspekty v jinak nepříliš výrazném dramatickém oblouku. (02.06.2022)

Máme plné ústavy nemocných? Jsou zátěží pro státní pokladnu a genetiku naší čisté rasy. Pomůžeme jim jen tím, že je z jejich utrpení vysvobodíme. Dávka barbiturátů to jistí. Pečlivě to naplánujeme a zaevidujeme. 200 tisíc lidí. Je těžké být Němcem a vyrovnávat se s historií svého národa. Nezávidím jim to. Ale makají na tom. Zároveň varování i pro dnešek, abychom nesklouzávali k rychlým řešením. 80% (13.01.2018)