Borg/McEnroe

Tak jsem si zavzpomínal na dětství, když jsem pilně sledoval zápasy tenisového bouřliváka a magora Johna McEnroa, který byl ovšem talent od Boha a dodnes odborníci tvrdí, že měl nejlepší cit pro úder a patřil a patří mezi absolutně nejlepší tenisty historie. Björna Borga už jsem na kurtech nezažil, protože skončil příliš brzy (v 26 letech) a tudíž jsem ani neviděl finále Wimbledonu v roce 1980. Tímhle skvělým filmem jsem si obě ikony tohoto sportu připomněl a v závěru mi i slza ukápla, byť byl film důsledně natočen bez zbytečných nánosů patosu, což je jinak ve sportovních dramatech poměrně častým jevem (naštěstí to není hollywoodská produkce :) ). Spíše než o tenise je snímek věnován životu a charakterům obou géniů, který by se dal pejorativně nazvat "autista vs. neurotik". Debutant z Dánska Janus Metz natočil strhující, nepovrchní drama i pro ty diváky, kteří neví, co je to tie-break. Herci jsou skvěle vybraní i fyziognomicky, navíc šli oba až na dřeň. A jak vůbec nemusím Shiu LaBeoufa, tak z jeho převtělení se do "Big Maca" jsem nadšený. Bravo a dávám pět! :-) https://www.youtube.com/watch?v=nFeLpTjH2pk (07.04.2018)

“Za 20 rokov si Ťa každý bude pamätať, iba ako hulákajúceho pošuka na kurte”. No a ja skutočne nemôžem nič iné, ako len súhlasiť. Ja som fakt nevedel, či McEnroe niečo niekedy v živote vyhral, no jeho správanie počas zápasov, bolo doslova legendárne. Ja milujem filmy so športovou tematikou! Snímok je schématicky veľmi podobný “Rivalom”, no bohužiaľ, napriek solídnej kvalite, po emocionálnej stránke, nedosiahol jeho úroveň. Každopádne, toto rozhodne stojí za pozornosť a ja dávam 👍 nahor. (27.01.2018)

Tenis není sport, který bych vyloženě vyhledával, ale pokud se na něj mohu pasivně podívat, proč ne. Přece jen, doba Borga a McEnroa je trochu mimo mě, jsem ještě ani nebyl na světě, ale takhle podaný film o dvou osobnostech tenisu se mi hodně zamlouval a do poslední minuty jsem sledoval s napětím, jak to vlastně dopadne. Herecky výborné, ale i režijně. (26.01.2018)

V širších souvislostech: běháním za míčkem po dvorku= hra gentlemanů. Normální chlap, tzn. s testosteronem, může býti z takového sportu vykázán. Kdežto opravdový gentleman mnohdy, po vyhraném zápase, pláče několik desítek minut před celým světem, jako tříletý chlapeček. Nebo má desítky pověrčivých, stereotypních manýrů, které jsou na léčbu. No prostě tyhle princezničky jsou kapitola sama o sobě. Když vidím zasopleného vítěze grandslamu, nemilosrdně přepínám, ačkoli jsem mu pět hodin zapáleně fandila. Nemám na to nervy. Od dob McEnroea, vidím v tenise jediného chlapa, Serenu. Ale kecám, Novak je skvělý showman. Takže: krom toho, že nám tento krásný film nabízí mimořádně dobře natočené finálové utkání mužské dvouhry Wimbledonu 1980, věnuje se také psychickému rozpoložení sportovců v jejich soukromí. Retrospektivně nám nabízí pohled na jejich vývoj od dětství a na relativně malém prostoru docela výstižně ukazuje, čím vším si oba prošli. V kontextu s tímto mě rozesmívá hláška celosvětově proslulého ostravského lehkého autisty Ivana, který utrousil: "Je to jenom sport." Jasně, Wimbledon nikdy nevyhrál a je to VĚČNÁ škoda, počítám, že se nadřel možná víc než oni, ale za to, že pochopil o čem život je, jej budu uctívat navěky. :-) Ve filmu jsou k vidění parádní výkony ústřední dvojice i stále skvělého Stellana Skarsgårda, kamera, střih, scénář, dialogy, výprava, prostě výborné celé, doporučuji i divákům, kteří se o tenis nezajímají. Je to moc dobrý film. Tleskám. (30.01.2019)

Doposud nejlepší film o tenise. O tenisu moc kvalitních filmů nevzniklo. "Wimbledon" byl filmová tragédie, "Souboj pohlaví" také příliš nezabodoval. Svitlo na lepší tenisové časy? Ano, mírně rozkolísaný dojem vyvolá samotný Borg, má mu být totiž 24 let, píše se rok 1980, vyhlížel ale starší, tak na 35 let. Jeho představitel Sverrir Gudnarson je už totiž čtyřicátník. O moc lépe na tom nebyl ani McEnroe, ten už tak přestárle nevypadal, ale co ty kadeře?! Předpokládám, že Shia LaBeouf si půjčil kulmu od Victorie Silvstedt, když už jsme v tom Švédsku, a naonduloval se do směšných rozměrů. Nešlo se nesmát. Ovšem podobnost se svými slavnými předobrazy se vyskytla a studie pohybů také celkem věrná. Pokud od filmu očekáváte strhující průběh, máte šanci být přítomni proslulé úchvatné rivalitě mezi dvěma tenisovými veličinami minulých let, na projekci se tedy není nutné vybavit kalendářem s tenisovými kráskami Bouchard, Kerberovou a spol., abyste se s ním zabavili, neb film před závěrečným stěžejním duelem na Wimbledonu přichází se zajímavým materiálem a vyprávěcí složkou. Není zahlcen filosoficko/popisnou nudou. Je ale převážně cíleno na stoického, málomluvného Borga, zajímavější, prchlivý a výbušný McEnroe dostal o něco méně prostoru. Nepřipadalo mně, že by film byl až tak brutálně věrohodný. Závěrečný souboj je ovšem bombastický - je nebývale dramatický, dynamický, plný divokých střihů, napínavý, bez ohledu na to, že divák (znalý sportovní historie) ví, jak zápas skončil. Je to rozhodně vrcholná část filmu, v němž ostatní zápasy hrané s jinými soupeři působí až podřadně. Že se film bude spoléhat hlavně na závěrečný super match, to už se dalo čekat předem. Shia LaBeouf hodně příjemně herecky překvapil, pokud si odmyslíme ten účes, ten klidně mohl hrát prim v příběhu. Ale je to hlavně o Borgovi, který v pubertálním věku byl nečekaně vzteklý floutek a nervák, jak ho zobrazuje film, určitě to nebyl budoucí proslulý džentlmen kurtů, Schopná režie Januse Metze, která vtáhne do děje spolu s odpovídající retro výpravou a herecky oslnivé ztvárnění dvou tenisových legend , a v neposlední řadě určitě stojí za zmínku, že na lajnách asistovala i česká výprava, to všechno dělá z filmu příjemný sportovní a životopisný zážitek. A filmů o tenise nevzniká kvantum. 8/10 (30.12.2017)