Happy End

Hezky natočené a solidně zahrané nic. Proklamovaná sebestřednost a neurotičnost se omezila jen na filmového syna Isabelly Huppert a náznaky trpkého humoru či satirických prvků jsem nevypozoroval vůbec. Je tu jen bohatá rodina, která z mého pohledu řeší jen marginální věci. Neprospívá ani mdlé tempo, které místy nudí. Nejzajímavějšími postavami jsou tak holčička, které dělá problém zapadnout do nového prostředí a senilní nestor rodiny, kterého už to na světě nebaví. Ale oni sami to utáhnout nemohli ani náhodou. Zklamání. 50% (16.06.2018)

Z letošní "Francie" na KVIFF jasný vítěz. Bavil mě režisérův způsob vyprávění přes obrazovky počítačů a mobilů (a odhalování, kdo je autorem videí a e-mailů) i netradiční řazení scén, které divákovi dají smysl třeba až na konci filmu. Nejvíc mě ale uchvátil výkon dvanáctileté Fantine Harduin, jejíž postava byla zaručeně nejzajímavější. (10.07.2017)

Chladný Haneke. Tentokrát neodrovnává emocionálně, ani filmovou optikou (zejména jeho statickou kamerou). Nečekejte Bílou stuhu, ani Amour. A určitě ne zdrcující počátky Sedmého kontinentu a Bennyho Videa. Haneke je tentokrát vztahový, konverzační, kritizující dnešní společnosti a pohledu na moderní žití. Chladné, bezmyšlenkové. [MFF Cinematik, 2017] (17.09.2017)

zpracováním typický Haneke s jeho specifickým vedením kamery i specifickou metodou distribuce narativních informací a přitom, i když mi žádný obraz nescházel a i když jsem žádnou narativní indicii nepostrádal, nemohl jsem se krátce po zhlédnutí ubránit pocitu, že tu něco velkého a nesmírně důležitého chybělo. a odpověď, která mi došla záhy, vlastně zaznívá v titulu autorova předchozího filmu, s nímž navíc Happy End zjevně sdílí společný fikční svět, tedy "láska". ta tu chyběla. naprostá absence snad ještě nikdy nebyla tak výmluvná jako zde. Happy End je naditý vyznáními citů a projevy náklonnosti a přitom ani jediný v sobě nemá stopu upřímnosti. hluboce smysluplný film ve své zdánlivé bezobsažnosti, stejně jako při absenci nediegetické hudby se ticho stává přímo ohlušujícím. (27.02.2018)

[MFFKV - 2017] S Hanekem si moc nerozumíme a tak jsem k jeho novému dílu přistupoval hodně obezřetně. Fakt, že jeho filmy nejsou jednoduché na sledování, je mi velice dobře známý. Haneke cvičí diváka k pečlivému sledování a objevování souvislostí, které nejsou řečeny tzv. na plnou hubu a trošku se snaží motivovat diváka, aby si v tom našel něco svého. Nutno říci, že snahu Haneke nijak neodměňuje a servíruje hodně sterilní rodinné drama, které má sice několik slibných nápadů, ale netvoří nějaký zajímavější celek. Zároveň Haneke tak trošku podrývá svou tvorbu určenou pro náročného diváka, když se do filmu snaží vměstnat co nejvíc aktuálně zajímavých témat. Viz mladá generace (youtubeři) a samozřejmě uprchlíky. Nutno říci, že jsem měl větší očekávání a překvapil mě fakt, že během projekce opustilo sál poměrně dost diváků. (27.07.2017)