Freud

Velice sugestivní film; především díky Goldsmithově temné hudbě a skvěle natočeným scénám snů a nevědomých fantazií v nichž jsou patrné náznaky filmového modernismu - celek nicméně zůstává v klasickém hollywoodském balení. Jako úvod do světa Sigmunda Freuda mi film posloužil výborně - pravděpodobně si sice mnohá fakta přizpůsobil a zatraktivnil, ale ve svém jádru působil věcně a seriózně. Škoda, že se snímek nedočkal pokračování vykreslujícího další roky Freudova života a vývoje jeho metody. (20.11.2014)

Som rád, že životopisný snímok tohoto psychovelikána začína až od toho podstatného. Vynecháva sa tým kopa nepodstatných vecí. Vidíme mílniky v myslení a psychoanalýze Freuda a jeho priam detektívne zmýšlanie, ktoré absolutne nenudí. Práve naopak, strháva. Veľký podiel má na tom skvelá réžia Hustona, rovnako aj skvelí herci. Sny Freuda sú silno uveritelné, obsahujúce prvky hororu a drámy. Takisto je film odvážný, rovnako ako Freudove myšlienky o infantilnej sexualite, hoci čiernobiele spracovanie vyznieva ako film zo 40. rokov, nie o 20 rokov neskôr. Nevravím, že na škodu. Hodnotenie: 90% (16.08.2013)

„Prišiel čas zaprieť všetkých otcov. Byť sám sebou.“ Kto bol Dr. Sigmund Freud? Kontroverzný psychoanalytik s množstvom voľného času? Alebo vizionár, nad ktorého v tej dobe odvážnymi až upálenia hodnými myšlienkami (Oidipov komplex, detská sexualita) dnes už nekrútime hlavou, ale berieme ich viac-menej ako axiómu? Odpoveď na otázky, ktoré kladie tento kvalitný čierno-biely film, je na každom z nás. (11.12.2005)

Vynikající pojednání o otci moderní psychoanalýzy. Nejenom Freuda mám trošku načteného, takže mi snímek neservíroval v zásadě nic nového. Každopádně, snímek je na svoji dobu zpracován velmi chytlavě a v podstatě se v něm nenacházejí momenty, kdy bych měl nutkání si kousat nehty, nebo si hrát s různými částmi svého těla. Montgomery Clift je zde dokonalý. Luxusní podívaná, která, věřím, zaujme každého, komu je zpracovávané téma alespoň trošku blízké. [82 %] (09.04.2022)

"Jste posedlý neurózami jiných, abyste zapomněl na své vlastní," vytýká Sigmundu Freudovi oportunisticky naladěný kolega a v jedné větě tak shrnuje můj názor na otce psychoanalýzy. Můj dosavadní názor, měl bych dodat. Hustonův film mě totiž přiměl ho zčásti přehodnotit. Nadále si myslím, že k stáru Dr. Freud podlehl sebeklamu, že jsou jeho teorie všespásné a s bohorovností fanatika štěkal na lidi přespříliš ultimativní soudy. Že tím možná víc traumat způsobil, než vyléčil. Ostatně, jeho žák C.G.Jung přes veškerou úctu ke svému mistrovi celou řadu jeho domněnek úspěšně vyvrátil. ;) Jenže Huston se chytře zabývá jen krátkým, podstatně ranějším úsekem psychiatrovy dráhy. Jen těmi okamžiky, kdy na základě konkrétních případů přímo detektivním způsobem hledá a nachází nové metody léčby - zatím ještě váhavě, metodou pokus-omyl. Film se soustředí podstatně víc na téma zrodu psychoanalýzy než na Freuda jako člověka. I Montgomery Clift ho ostatně hraje velmi decentně, neutrálně, bez patosu vyhřezlých emocí, který je životopisným filmům vlastní. Protože Freud kupodivu není životopis, ale nesmírně poutavý a srozumitelný "naučný" film a může posloužit i jako užitečný základ pro studium celé problematiky. 90% (15.08.2007)